Rozjetý zahraniční obchod, zvolňující průmysl, stavební agónie a nejistí spotřebitelé: oživení s otazníky

Sdílet

Aktuální komentář k datům Českého statistického úřadu, zveřejněným 6. září.

Český zahraniční obchod se hřeje i přes klesající přebytky obchodní bilance na výsluní. Posilují stroje, rostou přebytky s EU. Síla obchodu se dostává na předkrizovou úroveň – sezónně očištěný vývoz v miliardách byl v červenci zhruba na téže úrovni jako v podzimních měsících roku 2007, hodnota dovozu stejná jako na jaře 2008. Dobře vypadá i mezinárodní srovnání – pětinové růsty dovozů i vývozů jsou výrazně rychlejší než průměr EU 27 (exportní dynamika je vyšší jen v Pobaltí, Rumunsku a Bulharsku). Také tradiční rival co se hospodářských temp týká, Slovensko, je podle červencových čísel za Českou republikou. V dovozech vykázal větší intenzitu jen sever Evropy (Švédsko, Polsko a s výjimkou Lotyšska i Pobaltí).

 

Německo, Slovensko, stroje 

Boduje opět obchod se stroji a dopravními prostředky, jejichž export tvoří více než polovinu celkových českých vývozů: už tak vysoká kladná bilance se dále zvýšila, vzrostl i podíl na celkových dovozech. Jestliže celkový obrat českého zahraničního obchodu zbožím stoupl v červenci meziročně o 61 mld. korun, přidaly tomuto přírůstku plných 33 miliard právě stroje a dopravní prostředky.

Těžíme z německé a slovenské slávy – „tygří“ výstup z krize s růstem HDP nejrychlejším v evropském kontextu dynamizoval u nich i poptávku po českém zboží. Tempa českých exportů těmto hlavním partnerům, i přes nejvyšší vyvážené objemy, tak byla téměř shodná s průměrnou dynamikou celkových exportů z ČR.

 

Vnější rovnováha bude horší 

Prizmatem dovozů je české oživení relativně silné, ale něco za něco – obchodní bilance tím slábne. Bude záležet na obchodu službami, zda bude schopen výpadek zbožových přebytků kompenzovat. Pokud ne – a údaje za několik posledních měsíců ukazují, že zřejmě stěží – doprovodí české ekonomické oživení vychýlená vnější rovnováha. Červencové ztenčení přebytku v obchodu zbožím však jde na vrub hlavně výraznému meziročnímu růstu hodnoty dovezené ropy a plynu (o téměř polovinu). Kromě cenového vlivu ho způsobily i importované objemy, zejména o třetinu vyšší dovoz plynu (doplňování zásobníků).

 

Drahomíra Dubská Auta už v tempech obchodu nevedou 

A jak si vedou odvětví? Z výčtu tahounů exportu vypadla auta – propad západoevropských prodejů zatím export na východ ve větší míře nezredukoval. V červenci dominovala elektrotechnika a výpočetní technika. V dovozech posílila obě průmyslová odvětví v úhrnu o osm miliard, ve vývozu dokonce o téměř 13 miliard korun. Buďme optimisté a věřme, že hodnota přidaná českou ekonomikou spočívá u IT komodity ve vyšším přínosu než je pouhé zkompletování dovezených dílů do krabic a jejich následný export.

 

Ožívá zaměstnanost v průmyslu 

Průmysl roste, i když v posledních čtyřech měsících podstatně ubral na tempu. Přírůstky se ocitly v kladném teritoriu trendově zhruba před rokem, ale dopad krize byl děsivý – v bazickém vyjádření je produkce někde na úrovni srpna 2006. Ale kaskáda „produkce-tržby-zakázky“ vypadá podle samotných červencových dat nadějně a otevírá prostor pro další meziroční růsty průmyslové výroby. Zatím k nim dochází při nižší zaměstnanosti. Propady se však poměrně rychle zlepšují (zatímco v červnu zaměstnával průmysl meziročně o 3,4 % lidí méně a v květnu o 4,8 % méně, v červenci už jen o 2 %). Krize drtila zaměstnanost v průmyslu nejvíce v září 2009, kdy ztratilo práci ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku téměř 15 % lidí a až do ledna 2010 činily meziroční propady 12 až 13 % pracovníků. Od února (-11,3 %) je zaměstnanost v průmyslu na příznivé trajektorii.

 

Stavebnictví nesílí 

Léto vrcholilo, stavební produkce v České republice nikoli. Evropská data za červenec zatím neznáme, ale v červnu stoupla stavební výroba v 27 státech EU meziročně o 5,4 % (pozemní stavby dokonce o 7,5 %). V ČR naopak o 4,7 % poklesla, v červenci pak v bleděmodrém totéž (- 4,5 %). Zaměstnance tak odvětví příliš nabírat nemůže (meziročně úbytek 3,4 % zůstal stejný jako v červnu a jen málo lepší než v květnu). Průměrná mzda rostla rychleji než v ekonomice jako celku. Proč se dosud nedostavilo významnější zotavení? Recese přece postihla i evropské stavebnictví, ne, že ne. Tam se však zřejmě neutkaly ambice developerů s přísnějším financováním, které nasadily banky v reakci na eskalaci nabídky na realitním trhu. Stavební a developerské firmy v euforii nebyly schopny včas identifikovat, že trh je v dané chvíli nasycen. Nasazené ceny bytů už nepodněcovaly k nákupům tak jako v tučných letech konjunktury. Letos v červenci byla zahajovaná výstavba bytů v bytových domech o 88 % (!) nižší než ve stejnou dobu loni. Je tak zcela jasné, že krize českého stavebnictví a oživení, které nepřichází, má na svědomí nesprávný odhad podnikatelského rizika firem v pozemním stavitelství. Nynější škrty inženýrských staveb jsou pak z pohledu oživení dalším hřebíčkem do rakve. Zotavení je v nedohlednu.

 

Maloobchod meziročně v plusu – na jak dlouho? 

Lidé v červenci utráceli méně než v červnu, kdy vrcholila „automobilová horečka“ podnikatelů usilujících na poslední chvíli vytěžit z končící výhody loňských protikrizových opatření (zrychlené odpisy, daňové efekty). Meziročně však tržby v maloobchodě celkově stouply. Zčásti to lze přičíst zlepšenému trhu práce, což je vidět ze zvolňování propadů zaměstnanosti v průmyslu. Utrácelo se hlavně za jídlo a auta (především o ta ojetá z domácího trhu). Šlo totiž o jediné položky ve statistice maloobchodu, kde tržby proti červenci 2009 reálně stouply – z toho za potraviny zhruba dvakrát tak rychle než za auta. Píše se září 2010 a české domácnosti to hlavní utkání s rodinnými rozpočty teprve čeká.

 

Autorka je analytička Českého statistického úřadu

 

 

Více na:

http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cvzo090610.doc

http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpru090610.doc

http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/csta090610.doc

ICTS24

http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cmal090610.doc