Ve světě se pozitivní dopady RPA na produktivitu již uplatnily u 95 % organizací, které tímto směrem vykročily. Vyplývá to alespoň z aktuálního průzkumu společnosti Deloitte, jehož se zúčastnilo 530 vrcholových manažerů z celého světa. „Výsledky studie se odrážejí i na českém trhu. Také u nás zjišťujeme, že důležitým faktorem, který společnostem brání rozšiřovat automatizaci, je podcenění složitosti projektů. To zahrnuje i zpoždění kvůli potížím při určení rolí a zodpovědnosti a také nastavením zabezpečení a dodržování předpisů. České firmy jsou přitom v porovnání s dalšími regiony o něco napřed v oblasti digitalizace. Proto se čísla zvýšení produktivity mohou zdát opticky menšími než jinde, protože startovní pozice byly jiné,“ říká senior manager v oddělení RPA Deloitte Jan Hejtmánek.
RPA dnes nejčastěji nasazují banky a pojišťovny, dále podniky ze segmentu utilit či telekomunikací. Jde obvykle o propojení různých účetních a HR systémů, v nichž lze automatizovat dosavadní manuální úkony či procesy. RPA nástroje vlastně kopírují mechanickou práci lidského operátora v uživatelském prostředí aplikace a lze je implementovat buď na koncovou stanici, nebo na server.
Ovšem podle studie ne všechny firmy s implementací RPA již začaly. Ve světě činí jejich podíl 67 %, zatímco u nás je pod 50%. V Česku přitom řeší otázku, nejenom jak rozšířit robotizaci, ale také hledají důvody, proč to vůbec mají dělat. Hlavními překážkami ve větším rozšíření automatizace jsou roztříštěnost procesů, absence jasné vize a nedostatečná připravenost IT.
RPA jako mainstream
Organizace vidí v robotické automatizaci procesů, tedy v repetitivních manuálních úkonech v aplikacích pomocí jiného softwaru namísto zaměstnanců, snadno dosažitelnou metu. „Pracovníci pochopitelně mohou dál kopírovat, vkládat a měnit data ručně, přenecháte-li ale tyto aktivity RPA, sníží se chybovost a zvýší se kvalita dat,“ vysvětluje viceprezidentka výzkumu Gartneru Cathy Tornbohmová.
Přes všechny technické obtíže u jednotlivých firem celkové výdaje na RPA software porostou. Podle Gartneru vzroste tento trh v roce 2018 o 57 % na 680 milionů dolarů. Ani v následujících letech nebude tempo růstu nízké a v roce 2022 má RPA trh dosáhnout celkové velikosti 2,4 miliardy dolarů. Tyto odhady hovoří jasně: z RPA se v případě největších podniků stává mainstreamová záležitost, do konce letošního roku ji nasadí 60 % organizací s obratem nad miliardu dolarů a do roku 2022 bude RPA v nějaké podobě a míře využívat 85 % velkých a obřích podniků a organizací.
Mezi atraktivní oblasti pro nasazení robotické automatizace patří také historické či externí systémy a aplikace, u nichž může být RPA alternativou k jejich nahrazení či integraci do moderních systémů.
Dalším trendem je integrace funkcí umělé inteligence (AI) do RPA produktů – tedy doplnění strojového učení a dalších AI technik pro rozšíření možností automatizace za hranice provádění přesně daných úkonů.
Výhodou pro nasazování RPA je i to, že není potřeba jeho využití designovat pro kompletní (end-to-end) proces, ale je možné se soustředit jen na konkrétní aktivitu v rámci nějakého procesu. Agilní přístup vede k pružnějšímu zavedení do praxe a rychlejším úsporám. Když je úspěšně automatizována jedna konkrétní aktivita, lze obvykle daný kód rychle upravit pro další podobné úkoly v témže nebo jiném procesu. „Před nasazením RPA opravdu nepotřebujete znát každý myslitelný požadavek a způsob uplatnění. Takový přístup především vyžaduje mnohem více času a peněz,“ říká ředitelka výzkumu Gartneru Johanna Robinsonová a dodává, že například ekonomická oddělení mohou začít konzervativní nasazení RPA na několik konkrétních aktivit. I při takovém přístupu mohou dosáhnout desetinásobného zvýšení výkonu oproti běžnému zaměstnanci.
