Od letoška tedy platí ručení za DPH při platbě na nezveřejněný účet. Dopady jsou však mírnější, než se čekalo, ručení vzniká až při úhradách nad 700 tisíc korun. Podle vývojářské společnosti v oblasti podnikových informačních a účetních systémů PREMIER system to však nic neřeší, protože lze nařízení obejít. Stačí rozložit platbu do více faktur nebo se prostě jednoduše domluvit mezi sebou. Původní záměr bojovat s daňovými úniky v oblasti řetězových transakcí se tak prakticky omezil pouze na administrativní zátěž převedenou ze státu na slušné podnikatele. Po zdárných příkladech, jak transparentně podnikatele kontrolovat, se přitom není nutné dívat daleko. Na Slovensku podle zástupců firmy existuje jednoduchý systém ve formě detailního kontrolního výkazu DPH.
Pokud v tom bude nějaká levota
„Z mého pohledu je to stejně pouze v případě úhrady na jiný účet, než je zveřejněný nebo v případě nespolehlivého plátce, a pokud už jsou tam tyto podmínky, tak není problém udělat dvě faktury za 690 tisíc korun. Podle mě budou platby nad limit poukazovány vždy na zveřejněný účet. Pokud v tom bude nějaká levota, stejně se dodavatel a odběratel spolu domluví, protože o riziku vědí a ručení obejdou,“ myslí si o nařízení Jiří Sonek, obchodní ředitel společnosti PREMIER system s tím, že se firmám o stovkách dodavatelů zvyšuje kontrolou svých obchodních partnerů a jejich účtů administrativní zátěž.
Slovensko je dál
Tím, jak by vše mohlo fungovat a méně zatěžovat podnikatelský sektor se přitom můžeme inspirovat u našich sousedů. „Na Slovensku je současné zveřejnění kontrolního výkazu DPH (detailní XML výkaz po fakturách) mnohonásobně účinnější než nynější podoba českých opatření. V konečném důsledku je slovenská varianta i pohodlnější, neboť neobtěžuje neustálým zjišťováním informací o dodavateli. Jednou měsíčně se zašle soubor na příslušný úřad, vše ostatní zajišťuje software,“ tvrdí ředitel slovenské pobočky firmy PREMIER system Otto Bárta.
Odvést DPH za svého partnera...
Nespolehlivých plátců DPH je přitom stále pár desítek oproti avízovaným desítkám tisíc hříšníků. Dle posledních dostupných čísel registruje Generální finanční ředitelství 42 nespolehlivých plátců. Přiznané účty přitom eviduje ředitelství jen u 85,7 procent podnikatelů. Zbylých 14,3 procent dosud nezveřejnilo žádný. Zhruba každý šestý podnikatel by tak ručil za daň (bráni i ti, kteří účet uvedli, ale zatím nebyl zveřejněn). Povinnost kontrolovat účty svých obchodních partnerů je proto velmi sporná. Pokud by totiž podnikatelé uhradili plnění na jiný než zveřejněný účet dodavatele, bylo by to stejné, jako by jej nezaplatili a podnikatel tak bude muset odvést DPH za svého partnera.
Přesto letos vešla do praxe zákonné opatření, které ručení přikazuje. Jedinou úlevou ve zmíněné novele o DPH je, že ručení vzniká jen tehdy, pokud úplata za plnění překračuje dvojnásobek částky podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti, při jejímž překročení je stanovena povinnost provést platbu bezhotovostně. Aktuálně činí tato částka 350 tisíc korun a její dvojnásobek se rovná 700 tisícům korun. Ručení tedy může vzniknout až při platbě nad 700 tisíc korun.
Platit dvakrát?
Jak má vše fungovat podle státu? Příjemce zdanitelného plnění, tedy odběratel (plátce DPH) na základě obdržené faktury od poskytovatele zdanitelného plnění (dodavatele, rovněž plátce DPH) za výrobky, zboží či služby musí zkontrolovat při platbě nad 700 tisíc korun na stránkách ministerstva financí zveřejněný bankovní účet a pouze na tento účet peníze poslat. Pokud to udělá na jiný účet, riskuje, že DPH za fakturu bude muset prakticky zaplatit správci daně (tj. finančnímu úřadu poskytovatele plnění) dvakrát.
Ručení se lze vyhnout i jinak
Příjemce zdanitelného plnění může vždy, kdy uzná za vhodné, uhradit daň za poskytovatele dotčeného zdanitelného plnění přímo správci daně. Alarmující je existence obchodních transakcí, kdy spolehlivost ověřit nelze. Jedná se o obchody, kdy není podnikatel připojen k internetu. Kupříkladu u nákupu pohonných hmot či koupě za hotové, což je běžná praxe ve stavebnictví.
