Ruské firmy se s prosíkem obracejí na asijské investory

7. 5. 2014

Sdílet

 Autor: © laufer - Fotolia.com
Ruské společnosti nyní na vlastní kůži pociťují důsledky rusko-ukrajinské krize. Zatímco dříve neměly problém upsat svůj dluh ve finančním světě na západ od ruských hranic, v tuto chvíli se investoři s nákupy dluhopisů ruských firem rozhodně nepřetrhnou.

Výsledkem výše uvedeného je, že výnosy ruských korporátních dluhopisů rostou až o polovinu, což je pro managementy jednotlivých společností nepřípustné. A tak se dnes ruské firmy s prosíkem obracejí na asijské investory. Mezi nimi jsou třeba i těžké váhy ruského trhu jako Gazprom a Sberbank, které se budou snažit své dluhopisy udat v jihovýchodní Asii. Ačkoliv přímé důsledky rusko-ukrajinské krize na ruskou ekonomiku nejsou na první pohled zřejmé, ty nepřímé jsou čím dál bolestnější.

 

 

V Čechách zatím panuje idylka 

To v českém rybníčku nás dnes víc zaujal výsledek březnového zahraničního obchodu. Jeho bilance skončila (v národním pojetí) s přebytkem 23,8 mld. korun, což je o celých 8,9 mld. korun víc než před rokem. Vývoz totiž pokračoval v raketovém růstu a meziročně se zvýšil o 15,6 %. Za skvělý výsledek vděčíme především ožívání států v západní Evropě, protože český export nejvíc roste právě směrem do Velké Británie a Německa. V březnu razantně vzrostl i dovoz, a to o 12,6 %. Z toho jasně vyplývá, že úvodu roku neožívá jen zahraniční poptávka, ale stále víc se k ní přidává i ta domácí. Tahounem zahraničního obchodu zůstávají auta. Výrazně roste jejich vývoz, ale poměrně silně také dovoz. Z toho je zřejmé, že po čtvrtletích půstu se v celé Evropě znovu probouzí hlad po nových autech. Dnešní statistika také odhalila, že jsme v březnu dovezli méně ropy a zemního plynu. To ale není až takové překvapení. Slabší dovozy paliv jsou důsledkem toho, že jsme kvůli slabé zimě a dřívějšímu příchodu jara protopili mnohem méně než loni. Optimističtí jsme i při pohledu do budoucna. Zahraniční obchod se bude v dalších měsících dál rozjíždět a stane se hnacím motorem růstu české ekonomiky. Ta by v tomto roce měla povyskočit o více než 2 %.

 

 

Euro by mělo za měsíc mírně slabší než dnes 

Tyto nadějné zprávy nechaly rozvážnou korunu v klidu. Dnes znovu vidíme její stagnaci u hladiny 27,42 CZK/EUR. To nezbedné euro si dnes připisuje další mírné zisky a posouvá se na 1,393 USD/EUR. Během dne si sáhlo na svá sedmitýdenní maxima u 1,393 USD/EUR. Přitom v pozadí tohoto pohybu nenajdeme žádná důležitá data. Evropská měna tak těží z postupného uklidňování situace v eurozóně. To demonstruje třeba propad výnosů 10letých španělských dluhopisů pod 3 %, čímž se dostávají na svá historická minima. Evropští centrální bankéři tak musejí mít ze síly eura hlavu jako pátrací balón. Příliš silné euro totiž komplikuje pozici zahraničního obchodu zemí platících eurem a brzdí ožívání celé ekonomiky eurozóny. Nepřímým důsledkem toho všeho pak může být další zpomalování inflace, na které Evropské centrální bance (ECB) tolik záleží. Euro si tak svou silou koleduje o to, aby si ho po čtvrtečním zasedání ECB vzal guvernér ECB M. Draghi na paškál. ECB může teoreticky již nyní srazit své úrokové sazby nebo dokonce spustit program tištění peněz. Ale jak jsme již několikrát zmínili, podle nás s těmito kroky evropská bankovní reprezentace ještě nejméně měsíc počká. Pokud by však ECB důrazně nevarovala před příliš silným eurem, mohla by se evropská měna na konci týdne obchodovat nad hladinou 1,4 USD/EUR. A to je něco, co by se pánům z ECB ani trochu nezamlouvalo. To je další z důvodů, proč by euro mělo být za měsíc mírně slabší než dnes.

ICTS24

 

Autor působí ve společnosti Next Finance