Aktuální údaje o daňových sazbách ve 130 zemích světa sleduje webový nástroj celosvětové sítě poradenských společností KPMG Tax rates online. Ten umožňuje srovnávat vývoj sazeb daně z příjmů fyzických osob, korporátních daní i daní nepřímých v jednotlivých zemích a vybraných letech.
Největší zvýšení daně: ve Slovinsku, Egyptě a USA
Nejsledovanější změna sazby daně z příjmů fyzických osob letos proběhla v USA, kde po vypršení platnosti snížení daní z dob Bushovy administrativy vzrostla nejvyšší federální sazba z 35 procent na 39,6 procenta. Co do velikosti změny drží prvenství Slovinsko, kde došlo k nárůstu o devět procentních bodů – z 41 procent na 50 procent.
Zvýšení daně z příjmů fyzických osob mezi lety 2012 a 2013:
|
Sazba v procentech |
Nárůst v procentních bodech |
|
Země |
2012 |
2013 |
|
Slovinsko |
41,00 |
50,00 |
9,00 |
Egypt |
20,00 |
25,00 |
5,00 |
USA |
35,00 |
39,60 |
4,60 |
Lucembursko |
41,34 |
43,60 |
2,26 |
Finsko |
49,00 |
51,13 |
2,13 |
Izrael |
48,00 |
50,00 |
2,00 |
Portugalsko |
46,50 |
48,00 |
1,50 |
Arménie |
25,00 |
26,00 |
1,00 |
Dánsko |
55,38 |
55,56 |
0,18 |
Česká republika zdanila vyšší příjmy
Česká republika zavedla novou dočasnou daň pro osoby s vysokými příjmy. Tzv. solidární zvýšení daně činí sedm procent a uplatňuje se u příjmů přesahujících 1 242 432 korun ročně, tj. 103 536 korun měsíčně (tato částka je stanovená pro rok 2013 a každoročně se upravuje). Zavedením solidárního zvýšení daně bylo v České republice po předchozích pěti letech fungování rovné 15procentní daně prakticky zavedeno druhé daňové pásmo.
„Dle vyjádření Ministerstva financí se solidární daň v České republice týká zhruba 80 000 osob. Je tudíž otázkou, zda dodatečný výběr daně prostřednictvím tohoto nástroje splňuje očekávání státu, nebo se jednalo spíše o gesto politických stran proklamujících vyšší zdanění ‚bohatých‘. Solidární daň byla původně zavedena na přechodné období do roku 2015, kdy měla vstoupit v platnost nová legislativa ohledně jednoho inkasního místa, zahrnující rozsáhlé daňové změny. Prozatímní vyjádření zástupců možné budoucí vládní koalice však spíše inklinují k ponechání zdanění fyzických osob tak, jak je, včetně solidární daně minimálně do roku 2016,“ komentuje situaci v Česku Jana Bartyzalová, Partner, Daňové poradenství, KPMG Česká republika.
Největší pokles daně: Velká Británie a Řecko
K nejmarkantnějšímu poklesu daně z příjmů fyzických osob došlo ve Velké Británii, kde se od letošního dubna snížila nejvyšší sazba z 50 procent na 45 procent. Britská 50procentní sazba byla během tří let své existence velmi kritizována za to, že přispívá k odchodu osob s vysokými příjmy do zahraničí a brání podnikání. S obdobnou kritikou i zájmem médií se setkal francouzský návrh na zavedení 75procentní daňové sazby pro fyzické osoby s příjmy nad milion eur, který předložil prezident François Holland. Francouzský ústavní soud však v prosinci 2012 rozhodl, že je taková sazba protiústavní.
Snížení daně z příjmů fyzických osob mezi lety 2012 a 2013:
|
Sazba v procentech |
Pokles v procentních bodech |
|
Země |
2012 |
2013 |
|
Velká Británie |
50,00 |
45,00 |
5,00 |
Řecko |
45,00 |
42,00 |
3,00 |
Litva |
25,00 |
24,00 |
1,00 |
Island |
46,24 |
46,22 |
0,02 |
„Na daňové sazby a jejich zvyšování je však vždy potřeba nahlížet v kontextu toho, na jaký příjem se nejvyšší daňová pásma aplikují. V některých zemích, jako je třeba USA, se totiž použijí až pro zdanění extrémně vysokých příjmů. V důsledku toho tamní průměrné zdanění může korespondovat se situací, jaká panuje i v jiných zemích,“ vysvětluje Jana Bartyzalová.