V prvním případě uplatnila maďarská společnost Mahagében nárok na odpočet DPH z nákupu akátových kmenů. Dodavatel vystavil na prodej příslušné daňové doklady a přiznal a zaplatil daň na výstupu. Finanční úřad při následné kontrole nicméně zjistil, že množství akátových kmenů, které měl dodavatel podle účetních dokladů k dispozici, nebylo dostatečné k pokrytí fakturovaných dodávek. Navíc dodavatel neměl vhodný kamion pro dodání kmenů a ani žádný doklad o ceně zaplacené za přepravu. Správce daně proto napadl nárok na odpočet DPH uplatněný společností Mahagében. Podle něj daňové doklady neodrážely skutečné okolnosti, za nichž k dodávkám došlo. Společnost Mahagében se dostatečně neujistila o postavení svého obchodního partnera a neověřila, že splnil své daňové povinnosti.
Ve druhém případě se maďarský podnikatel P. Dávid zavázal prostřednictvím subdodavatelů provést stavební práce. Finanční úřad následně zpochybnil nárok na odpočet DPH, který P. Dávid uplatnil dle příslušných daňových dokladů za skutečně provedené stavební práce. Finančnímu úřadu se totiž nepodařilo zjistit, kdo zaměstnával stavební dělníky, kteří práce skutečně vykonali, neboť do zakázky se zapojilo několik subdodavatelů v řadě.
Podle závěrů SDEU mohou členské státy odmítnout přiznání nároku na odpočet DPH jen v případech, kdy se objektivně prokáže, že odběratel věděl nebo musel vědět, že dané plnění bylo součástí daňového podvodu spáchaného dodavatelem či jiným subjektem (například subdodavatelem dodavatele) na vstupu. Vzhledem k tomu, že odmítnutí nároku na odpočet je výjimkou ze základních principů DPH, je na správci daně, aby toto dostatečně právně prokázal.
Soud konstatoval, že správce daně nemůže po odběrateli vyžadovat, aby ověřoval, zda dodavatel má dotčené zboží k dispozici, zda je s to jej dodat a zda splnil své povinnosti ohledně podání přiznání k DPH a úhrady daně. Je na daňových orgánech, aby prováděly nezbytné kontroly vedoucí k odhalení podvodů, a nikoliv aby přenášely vlastní kontrolní úkony na osoby povinné k dani.
Pro případy podvodných řetězových transakcí tento rozsudek do velké míry upřesňuje povinnosti daňových subjektů při uplatňování nároku na odpočet DPH, jež byly obecně vymezeny předcházející judikaturou. Tím však také vymezuje hranice pro současnou praxi daňové správy, která se v případech odhalených podvodných transakcí mnohdy snaží zamezit uplatnění nároku na odpočet DPH na straně odběratele, aniž by dostatečně prokázala, že se do takového jednání zapojil.
Zdroj: KPMG
Foto: © Visual Concepts - Fotolia.com
