„Funkční VaV odpočet na Slovensku je samozřejmě příležitostí i pro české firmy, pro které může být Slovensko zase o něco zajímavější destinací pro realizaci jejich R&D aktivit. Současně se ale Slovensko stává silnějším konkurentem České republiky v boji o zahraniční investory, kteří hledají lokalitu pro svá R&D centra a třeba i navazující výrobu. Rozhodující bude srovnání konkrétních parametrů odpočtu v obou zemích, zejména výše podpory a náročnost administrace. Možná ještě významnější však bude celková atmosféra kolem odpočtu na VaV. Jedná se pořád o daňovou oblast a firmy se musí při jejím využívání cítit bezpečně vůči finanční správě,“ konstatuje Tomáš Uhlíř, specialista společnosti Ayming, a dodává: „Bohužel vzhledem k tomu, jak nervózně v posledních letech přistupuje k odpočtu finanční správa v České republice, může mít v odpočtu začínající, energické a pozitivní Slovensko, nakonec navrch.“
Odpočet na výzkum a vývoj je základním pilířem podpory VaV v Evropě a vůbec ve světě. V malých a středních firmách zpravidla stimuluje vývojové a inovativní aktivity. Je prokázáno, že možnost dalšího odečtu nákladů na VaV od základu daně totiž firmám dodává odvahu jít do náročných projektů a podstupovat riziko. Pro velké firmy pak možnost odpočtu na výzkum a vývoj v určitém regionu může být, a také bývá, jedním z kritérií pro rozhodnutí, v které zemi bude R&D realizovat. Každá země tak zavedením této podpory také zvyšuje svou atraktivitu pro zahraniční investice do R&D center a navazujících výrobních kapacit na svém území. A to se nakonec bezesporu daňově vyplatí. Proto v některých zemích na západ od nás VaV odpočet úspěšně funguje již více než 30 let.
Slovenští zákonodárci si těchto efektů odpočtu na VaV pro ekonomiku byli již nějakou dobu vědomi. Stejně jako skutečnosti, že firmy v Čechách již mají odpočet k dispozici 10 let. Riziko, že slovenské i další zahraniční firmy budou „vyvíjet“ raději v Čechách než na Slovensku, bylo opodstatněné a konkrétními příklady i prokázané. Bylo třeba jednat.
A povedlo se. Tzv. „superodpočet na výskum a vývoj“ v roce 2015 na Slovensku spustili. Systém se v mnoha ohledech podobá tomu českému a nápadná inspirace od úspěšných „sousedů“ byla vlastně logická. Přesto se některé rozdíly najdou.
Tím asi vůbec největším je výše resp. míra podpory, která je na Slovensku výrazně nižší. V České republice můžete od základu daně „podruhé“ odečíst 100% nákladů na VaV, zatímco na Slovensku „pouze“ 25% nákladů. To je čtyřikrát méně, a o něco vyšší sazba daně (22%) na Slovensku než v Čechách (19%) tento rozdíl rozhodně nekompenzuje. Slovenské firmy prostě ušetří téměř 4x méně. Pořád je to plus, úspora, která se firmě může pro další rozvoj hodit. Ale ve srovnání s dalšími zeměmi, kde odpočet na VaV funguje, se nejedná o zrovna konkurenceschopnou nabídku od slovenského státu. Odpočet se tak v prvních dvou letech stal zajímavým zejména pro firmy s většími náklady na VaV již na Slovensku působících. Malé a střední firmy na Slovensku s náklady na VaV pod 100 tis. EUR však řešili dilema, zda se kvůli poměrně nízké úspoře pouštět do superodpočtu. Finální úspora ze 100 tis. EUR při uplatněné ¼ nákladů a daňové sazbě 22% je totiž 5 500 EUR (v přepočtu na české koruny to znamená při nákladech kolem 2,7 mio. CZK úsporu 150 tis. CZK). O to víc, že neexistovala zkušenost s náročností přípravy dokumentace, posuzováním, kontrolami atp. A velké zahraniční firmy svá R&D centra kvůli takto nízké podpoře rozhodně na Slovensko také nepřesouvaly.
Základní srovnání VaV odpočtu mezi Slovenskem a Českou republikou
| Země | Platnost od roku | Odpočet nákladů | Sazba daně | Úspora z nákladů |
|---|---|---|---|---|
| Slovensko | 2015 | 25 % | 22 % | 5,5 % |
| Česko | 2005 | 100 % | 19 % | 19 % |
Proč na Slovensku zavedli čtyřikrát nižší podporu, než např. v České republice není jasné. Možná testovací období, možná obava z výpadku výběru daní, možná záměr podpořit spíše velké firmy, možná inspirace v nepříliš úspěšném Španělsku, kde je podpora také nižší. Pro záměr v prvních letech otestovat zájem slovenských firem o odpočet a připravenost státní správy odpočet administrovat by svědčila již avizovaná a naprosto klíčová změna v legislativě. Od 1. 1. 2018, tedy 3 roky od spuštění odpočtu, bude s největší pravděpodobností i na Slovensku možné uplatnit 100% nákladů. Ze Slovenska se tak stane v oblasti podpory VaV významný konkurent pro Českou republiku, ale i další evropské země. Do odpočtu se může zapojit spousta malých a středních firem na Slovensku, klidně od VaV nákladů ve výši kolem 20 tis. EUR. Hlavně se ale pro firmy v zahraničí stane naprosto relevantní úvahou to, zda realizovat VaV dále v Nizozemí, v České republice, Rakousku nebo právě na Slovensku. Míra podpory na Slovensku bude konkurenceschopná a do hry tak významněji vstoupí další faktory.
Slovensko může mít výhodu právě v tom, že odpočet je zde nový. Stát chce vidět výsledky svého nového opatření a skutečně podporuje jeho využívání. Slovenské firmy se v prvních dvou letech mohli přesvědčit, že funguje, stát zvyšuje podporu, finanční správa postupuje přiměřeně. Naopak v České republice jsme především v posledních dvou letech svědky někdy až paranoidního chování finanční správy, která z celkem nepochopitelných důvodů reaguje na využívání odpočtu firmami podrážděně. Porozumění pozitivním efektům daňového odpočtu na konkurenceschopnost firem a příliv zahraničních investic a nakonec i vyšší celkový daňový odvod je evidentně nad její síly. Finanční úřady uvažují při výběru daní „od fiskálu k fiskálu“, případně od jednoho předvolebního období k druhému. A české firmy to vnímají. VaV odpočet využívat chtějí, ale bezpečně. Může taková situace (podpora stejná, prostředí pozitivnější) vést firmu, často propojenou se slovenskými sesterskými společnostmi či pobočkami, k přemístění vývojových aktivit z České republiky na Slovensku? Uvidíme. Do rozhodování mohou vstupovat další úvahy, na první pohled okrajové. Slovenské firmy totiž musí při uplatňování odpočtu splnit některé povinnosti, které firmy v Čechách nemusí. A od firem víme, že takové povinnosti hrají v jejich úvahách významnou roli.
33 FIREM UPLATNILO NA SLOVENSKU V ROCE 2015 VAV ODPOČET V CELKOVÉ VÝŠI 3 541 138 €.
Na Slovensku jsou například všechny firmy, které uplatňují odpočet na VaV, zveřejňovány.
Až neobvyklá transparentnost. Ale proč ne. Zkušenosti v České republice ale říkají, že některé firmy, i když uplatňují odpočet oprávněně a správně, prostě nechtějí „být vidět“. Jedná se o daňovou oblast a „bystrý a zvídavý“ konkurent může finanční správu vhodně „upozornit“. A i když firma nic neprovedla, a uplatňuje odpočet plně v souladu s legislativou, obhajoba jí bude stát čas a peníze. Ale především se jedná o oblast výzkumu a vývoje, tedy oblast plnou citlivých informací. Proč by měla konkurence, byť ne v detailu, jen tušit, že jiná firma realizuje vývojové aktivity a přijde s něčím novým na trh?
Na Slovensku se zveřejňuje nejenom seznam uplatňujících firem, ale také seznam uplatněných projektů včetně názvů a také výše firmou uplatněných nákladů. To už jsou informace, které by z pohledu některých firem na webu „viset“ nemusely. V některých oborech jsou takové informace cenné, a jejich zveřejňování může firmu od uplatňování odradit. Takové riziko jí jednoduše nestojí za to.
Mezi slovenským a českým odpočtem jsou i další rozdíly, které vstupují do rozhodování o jeho využívání. Je však zřejmé, že pokud na Slovensku bude uplatnitelných 100 % nákladů stejně jako v Čechách, zásadní rozdíly se smažou a systémy podpory VaV si budou v těchto zemích určitě konkurovat, oba budou zajímavé. O to více, že vzdálenosti mezi zeměmi v podstatě nehrají roli. Který stát nakonec oblast odpočtu na VaV dokáže pro rozvoj a konkurenceschopnost místních firem využít lépe, teprve uvidíme. Kdybych byl ale v České republice zodpovědný za růst ukazatelů v oblasti VaV, trochu bych znervózněl.
Autorem článku je Tomáš Uhlíř ze společnosti Ayming, specializující se na odpočet na VaV v 16 zemích světa.
