Směrnice z roku 1996 definuje základní soubor pracovních podmínek, které musí poskytovatel služeb v hostitelském členském státě během vysílání pracovníků splnit, zejména platnou minimální mzdu, dny pracovního volna, maximální délku pracovní doby, bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Tyto pracovní podmínky však v praxi často nejsou uplatňovány.
Nová směrnice má proto zajistit, aby byla práva vyslaných pracovníků v praxi dodržována, a dále by měla zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž v rámci pracovního trhu EU. Jedná se zejména o odvětví, jako je stavebnictví či silniční nákladní doprava, v nichž se tato pravidla zneužívají, přičemž některé společnosti se v určitém členském státě fiktivně usadí jen proto, aby mohly využívat nižší úrovně ochrany pracovníků či nižších příspěvků na sociální zabezpečení.
Směrnici musí členské státy včetně České republiky zapracovat do své vnitrostátní úpravy nejpozději do dvou let a dvaceti dní od jejího zveřejnění v Úředním věstníku EU.
Zdroj: KPMG