Závěry lze shrnout následovně: příjmů daňových rezidentů ze zdrojů v zahraničí, které budou v zahraničí zdaněny, se solidární zvýšení daně nebude týkat a tyto příjmy se nebudou ani započítávat do částky příjmu rozhodné pro určení části příjmů, z nichž bude solidární zvýšení daně odváděno.
Podle výkladu GFŘ budou do testu pro posouzení, zda se z příjmů poplatníka bude odvádět standardní 15procentní daň nebo daň „solidárně zvýšená“ o 7 %, vstupovat pouze příjmy ze zdrojů v ČR. To znamená, že pokud bude poplatník s příjmy ze závislé činnosti mít vedle příjmů ze zdrojů v ČR i příjmy ze zdrojů v zahraničí, které budou v rámci českého daňového přiznání vyjmuty ze zdanění v ČR, bude se přihlížet pouze k příjmům ze zdrojů v ČR (k příjmům po vynětí). Pokud budou příjmy po vynětí nižší než 48násobek průměrné mzdy, bude se z nich – bez ohledu na celkovou výši příjmů poplatníka – odvádět pouze standardní 15procentní daň. Na příjmy za práci v zahraničí, které budou zdaněny v zahraničí a v ČR budou vyňaty ze základu daně, nebude navzdory původním výkladům ministerstva financí solidární zvýšení daně aplikováno.
Zároveň GFŘ potvrdilo, že pokud poplatníkovi – daňovému rezidentovi – plynou pouze příjmy, které se v ČR vyjímají ze zdanění (zejména se to týká příjmů ze závislé činnosti za práci v zahraničí), nevzniká poplatníkovi povinnost podat v ČR daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
V souvislosti se zavedením solidárního zvýšení daně se objevily i další otázky, které se podařilo částečně vyjasnit. Jedná se např. o způsob výpočtu záloh na daň nebo uplatnění solidárního zvýšení daně u podnikajících osob. Otázky a odpovědi obsahující výklad GFŘ naleznete na internetových stránkách GFŘ v sekci Otázky a odpovědi: http://cds.mfcr.cz/.
Zdroj: KPMG
