Tempo růstu cen zboží a služeb pro spotřebitele letos v červenci proti stejnému období loňského roku dále zvolnilo, už druhý měsíc za sebou. Meziroční inflace (+1,7 %) proti červnu desetinku ubrala. Nepatrný celkový pokles tempa způsobily především ceny nakupovaného zboží, jejichž dynamika meziročně zpomalila na +2,1 % z červnových +2,4 %. Naopak ceny služeb po setrvalém jednoprocentním růstu v předchozích třech měsících vzrostly v červenci meziročně o 1,1 %.
Ve znamení paradoxů
Ceny dovolených s komplexními službami ve srovnání s červnem výrazně stouply (+13,4 %), což je jev patrný s různou intenzitou každoročně. Nyní však tím rekreační pobyty obstaraly prakticky celý meziměsíční přírůstek úhrnného indexu spotřebitelských cen. Ovšem oproti stejnému období loňského roku na dovolených lidé ušetřili – tehdy by za tentýž rekreační pobyt dali o 1,6 % víc. Může jít o reakci cestovních kanceláří na slábnoucí koupěschopnou poptávku českých domácností, patrnou již dlouhodobě – výdaje na spotřebu bez cenových vlivů jsou v meziročních poklesech prakticky osm čtvrtletí a v letošním prvním kvartále brali lidé v mnoha odvětvích méně peněz než před rokem (např. ve stavebnictví, pohostinství a ubytovacích zařízeních, ve veřejné správě, dopravě a telekomunikacích).
Ceny potravin rostly proti jarním měsícům pomaleji
Příznivý vývoj cen potravin, s poklesy tempa proti silným květnovým a červnovým meziročním přírůstkům, však nemůže zastřít skutečnost, že to jsou právě ceny skupiny potravin a nealkoholických nápojů, které rostou oproti ostatním položkám spotřebního koše českých domácností nejrychleji už od poloviny loňského roku. U cen bydlení včetně výdajů za vodu a energie platí, že jejich růst je oproti potravinám o něco pomalejší, ale zato jsou impulsem české spotřebitelské inflace setrvale a dlouhodobě.
Rozhoduje dynamika cen za bydlení a jídlo
Právě tyto dvě položky se podílely na červencovém meziročním růstu cen z téměř devíti desetin – zhruba polovinou ho způsobily rostoucí ceny potravin a jen menší měrou ceny bydlení a s ním spojené služby včetně energií. Zbytek úhrnného přírůstku spotřebitelských cen obstarala směs nepatrných růstů a poklesů v ostatních položkách spotřeby českých domácností, z nichž významnější bylo meziroční zlevnění výdajů za rekreaci a kulturu.
Nebýt zdražení bydlení, včetně výdajů za vodu a energie, stouply by spotřebitelské ceny v České republice v červenci meziročně pouze o 1,4 %. Naopak dolů táhly inflaci ceny sezónních potravin, které se ve vrcholícím létě propadly meziročně o 7,8 % a jejich pokles byl dokonce prudší než v červnu (-6 %) zasaženém propadem prodejů v doznívající panice ze smrtonosné bakterie E.coli. Pokud bychom vliv výrazného červencového snížení cen sezónních potravin vyloučili, vzrostly by spotřebitelské ceny v úhrnu meziročně o 2 %.
Cenová hladina vzrostla v ČR za dekádu druhým nejrychlejší tempem v Evropě
Pokud srovnáme úroveň cenové hladiny u nás a v Evropě – i když je příslušný indikátor oproti samotnému indikátoru spotřebitelské inflace trochu z jiného soudku – je z něj patrné, že Česká republika je stále značně „levnější“ ve srovnání se „starými“ evropskými členskými zeměmi (uskupení EU 15). Komparativní cenová úroveň – vztažená k reálným spotřebním výdajům domácností a zohledňující paritu kupní síly a směnný kurs – je u nás na úrovni necelých 69 % průměrné cenové hladiny zemí EU 15.
Tak tomu bylo v roce 2010 – v roce 2000 jsme byli jen na 46 % průměru cenové hladiny vyspělých evropských zemí. Právě tento pohyb během minulé dekády (+22,9 p. b.) znamenal v evropském srovnání nejvýraznější růst komparativní cenové úrovně s výjimkou Slovenska (+25,6 p. b.). I když byl růst cenové hladiny u nás velmi rychlý – v tomto srovnání hraje samozřejmě roli i vývoj směnného kursu české koruny – zůstává cenová hladina v ČR ve srovnání s průměrem EU 15 po Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Litvě, Maďarsku, Lotyšsku a Slovensku relativně nejníže v Evropské unii.
Důležitý je však kontext. A ten říká, že v časech utahování opasků – a není pochyb, že toto období právě prožíváme – působí poukazování na nižší cenovou úroveň v České republice oproti Evropě skoro provokativně. Už proto, že ve velmi důležitých položkách spotřeby je komparativní cenová hladina v ČR výš. Například u potravin jsou naše ceny na 74 % průměru EU 15, u mléka a mléčných výrobků na 83 %, u ovoce a zeleniny na 71 % a u výdajů na dopravu na 74 % cenové hladiny zemí EU 15. Srovnatelná cenová hladina u těchto položek, jejichž spotřebu lze omezovat jen do určité míry, je vesměs nad zmíněnou nízkou hladinou cen celkových spotřebních výdajů českých domácností, tj. 69 % průměru EU 15.
Více na: http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cisc080911.doc
