Češi tráví v zaměstnání průměrně 40,4 hodiny týdně. V počtu odpracovaných hodin se řadí na páté místo v Evropské unii. Stejnou příčku, jenže na opačném konci žebříčku, obsazují Češi ve výši minimální mzdy. „Minimální měsíční mzda v České republice v roce 1991 činila 2000 korun, o deset let později to bylo 5000 korun a letos se přiblížila desetitisícové hranici. I po novoročním zvýšení na 9900 korun měsíčně se minimální mzda v Česku ale řadí k nejnižším v Evropské unii. Horší minimální platy mají už jen Litva, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Nejlépe placeni jsou zaměstnanci v Lucembursku, nárok mají na nejméně 1923 eur měsíčně, což je v přepočtu zhruba 52 tisíc korun. Na roční minimální mzdu Čecha tak dosáhnou za dva měsíce. Je ale nutné zohlednit reálnou kupní sílu. Tedy to, co si zaměstnanec za tuto minimální mzdu může doopravdy koupit. Náklady na život v Lucembursku jsou několikanásobně vyšší, než je tomu v České republice,“ řekla Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka společnosti AC JOBS.
Velké rozdíly jsou v hodinovém ohodnocení zaměstnanců v krajích. „K nejlépe hodnoceným zaměstnancům patří dlouhodobě ti z Prahy. Tady se v loňském roce průměrná hrubá hodinová mzda dostala na 196 korun, například v Pardubickém kraji činil hodinový plat 152 korun a ve Zlínském kraji to bylo jen 144 korun. Zatímco v Praze tak během letošního prvního čtvrtletí dosáhl průměrný měsíční hrubý plat téměř 33 tisíc korun, v Karlovarském kraji to bylo pouze 23 096 korun,“ uvedla Olga Hyklová.
Výrazné rozdíly v platech jsou mezi ženami a muži. V Evropské unii to ale není nic neobvyklého. „Česká republika je v rozdílech platů podle pohlaví třetím nejhorším státem v Evropské unii. Větší rozdíly mezi výdělky žen a mužů jsou už jen v Rakousku a Estonsku. Ženy v Česku mají v průměru o 22 procent nižší plat než muži. Rozdíl mezi průměrnou mzdou ženy a muže činí 6500 korun. Jedním z důvodů nižšího výdělku žen v Česku je fakt, že často pracují v profesích a oborech s nižšími mzdami, jako je zdravotnictví a školství. Často pracují také na nižších postech. Výjimkou ale není, že i za stejnou práci dostávají ženy často méně peněz než jejich mužští kolegové. Problém je zejména v tom, že se ženy často podhodnocují, už na přijímacích pohovorech si zpravidla řeknou o nižší nástupní plat než muži. V rámci Evropské unie se ale nejedná o neobvyklý jev. Například ženy v Německu loni průměrně vydělávaly o 21 procent méně než muži,“ popsala Olga Hyklová.
