V polovině září tohoto roku představil ministr financí Miroslav Kalousek nový projekt – Spořicí státní dluhopisy. Ten umožní občanům a neziskovým organizacím, aby na jedné straně pomohli financovat státní dluh a současně si touto formou začali spořit.
„Naším cílem je nabídnout občanům bezpečnou investici pro jejich úspory a zároveň neplatit úrokové výnosy ze státního dluhu pouze velkým finančním skupinám, ale právě i drobným investorům,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. „Spojíme hospodaření státu s výhodným spořením pro občany, kteří se tak budou mít na pozoru před těmi politiky, kteří by kvůli populistickým slibům dovedli stát do platební neschopnosti,“ dodal ministr financí.
A tak půjčit státu může od října prakticky každý. Minimální objem jedné objednávky je 1000 ks dluhopisů, přičemž nominální hodnota jednoho kusu bude činit 1 Kč. Míra zhodnocení závisí na tom, pro jaký druh dluhopisu se rozhodnete.
Tři typy spořicích dluhopisů
Budou nabídnuty tři typy spořicích dluhopisů:
* Jednoletý diskontovaný – představuje nejrychlejší cestu, jak své úspory touto cestou zhodnotit. Jeho cena bude při nákupu o 2 % nižší než uváděná nominální hodnota, která bude na konci roku vyplacena. Například při nejnižším možném nákupu – při nákupu dluhopisů v nominální hodnotě 1000 Kč zaplatíte 980 Kč, a stát vám za rok vyplatí 1000 Kč.
* Pětiletý kuponový – znamená, že vaše peníze jsou „vázány“ (státu půjčujete) po celou dobu 5 let. Každoročně bude vyplácen rostoucí úrok a původně uložená částka se vrátí zpět po uplynutí pětileté lhůty.
* Pětiletý reinvestiční – váže vaše peníze na stejnou dobu pěti let. Každoroční úrok se ale nebude vyplácet, ale znovu investovat a tak se konečný výnos zvýší o úroky z úroků.
Jde o pilotní emisi
V České republice se o této formě rozšíření okruhu zdrojů pro financování státního dluhu mluví dlouho. Vzpomeňme podobných úvah z doby, kdy ministerstvo řídil ministr Eduard Janota. Někteří z nás pamatují i slavné „povodňové“ dluhopisy z roku 1997 ministra Kočárníka. V zahraničí se touto cestou financuje státní dluh běžně. Podle slov náměstka ministra financí Jana Gregora je: „V zahraničí zcela běžné, že občané vlastní asi desetinu dluhu státu, to představuje náš dlouhodobý cíl.“ Ředitel odboru Řízení státního dluhu Petr Pavelek však upozorňuje, že nyní na podzim půjde o pilotní emisi: „Plánujeme občanům prodat v této fázi spořicí dluhopisy ve jmenovité hodnotě do 10 mld. Kč, a tím zejména otestovat jejich zájem a odstranit případná slabá místa projektu. Pokud se naše cíle naplní, každý rok by mohlo probíhat několik pravidelných emisí a přistoupili bychom k rozšíření nabídky jednotlivých typů dluhopisů a k rozvoji distribučních kanálů.“
Kde a za jakých okolností
U tohoto pilotního projektu se počítá se spolupráci tří distributorů se sítí celkem 378 poboček. Jde o pobočky České spořitelny, Československé obchodní banky a Komerční banky. Do budoucna chce ministerstvo počet nákupních míst rozšířit. Ministr Kalousek zmiňoval i možnost využití Czechpointů i dalších cest včetně investičních zprostředkovatelů tak, aby přístup k této nabídce byl pro každého občany dostatečně dosažitelný.
Postup je následující:
období mezi 3. říjnem a 1. listopadem t. r. je potřeba dluhopisy, pro které jsme se rozhodli, objednat. Na novém webu Ministerstva financí (MF) najdeme seznam poboček distributorů i kalkulačku budoucího výnosu. Tady je zapotřebí upozornit na to, že ze zákona o dani z příjmu jsou všechny výnosy z úroků zdaněny 15% srážkovou daní. Ani výnos z úroků z těchto dluhopisů není výjimkou. Objednané dluhopisy je nutné zaplatit – na místě nebo bankovním převodem v požadovaném termínu. Dne 11. 11. 2011 se dluhopisy připíší na účet v Centrálním depozitáři cenných papírů.
Většina služeb včetně zřízení, vedení a zrušení majetkového účtu nebude zpoplatněna. Zpoplatněny budou pouze dodatečné služby. Celkové náklady za tyto služby bere na sebe stát. Jejich výši odhaduje MF na méně než 0,35 procenta objemu emise. S možností předčasného splacení se počítá u všech typů spořicích dluhopisů.
V duchu nejlepších tradic české opatrnosti
Na financování státního dluhu si stát hodlá začít půjčovat od svých občanů. Logika zdravého selského rozumu velí – je to dobře, proč máme my všichni za svých kapes (daňových poplatníků) platit za úroky těm, u kterých by si tentýž stát za jiných okolností musel půjčit. Navíc obecně státní dluhopisy jsou velmi jistým zdrojem vkladu a Česká republika je považována za jednu z důvěryhodných zemí na světě. S tím bohužel souvisí i poměrně nízká míra zhodnocení takto investovaných peněz. Občané už znají výhody stavebního spoření, některé banky občas nabízejí i vyšší úroky z termínovaných vkladů. Přesto se dá předpokládat, že mnozí občané zvolí tuto formu spoření „na jistotu“. Současný objem emise 10 mld. Kč se zdaleka neblíží v zahraničí běžné míře 10 % státního dluhu (u nás by to bylo asi 140 mld. Kč). Jenže ne vždy u nás platí to, co v zahraničí. A tak je zapotřebí ocenit opatrnost Ministerstva financí, které chce nejprve zájem otestovat. Na druhé straně se dá celkem oprávněně očekávat zájem občanů i neziskových organizací, tedy především těch, kteří dávají přednost nižším výnosům při jistějších vkladech a nechtějí vstupovat do rizikovějších finančních transakcí. Právě těm se nabízí výborná příležitost.
Foto: © Danilo Rizzuti - Fotolia.com
