Nový občanský zákoník definuje pojem veřejné prospěšnosti a vymezuje právo zápisu statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku.
Podmínkami pro získání statusu veřejné prospěšnosti a zároveň jeho pojmovými znaky jsou:
* dosahování obecného blaha,
* bezúhonnost zainteresovaných osob,
* nabytí majetku z poctivých zdrojů a
* hospodárné využití tohoto majetku k veřejně prospěšnému účelu.
Primárním účelem ZSVP je podpora a zvýšení důvěry v právnické osoby soukromého práva vykonávající veřejně prospěšnou činnost, zlepšení jejich postavení ve společnosti a dále úprava postupu přidělování, resp. odnímání statusu veřejné prospěšnosti.
ZSVP upravuje, jaké činnosti lze, příp. nelze považovat za veřejně prospěšné. Dále vymezuje přísnější podmínky pro správu osob se statusem veřejné prospěšnosti, které spočívají především ve vyšších nárocích na účetnictví, přísnějších pravidlech pro schvalování účetní závěrky auditorem a povinnosti zveřejňovat některé účetní dokumenty.
Cílem nového zákona je zajistit vyšší transparentnost právnických osob se statusem veřejné prospěšnosti. Získání statusu bude spojeno s výhodami plynoucími z veřejných prostředků. Je tedy namístě, aby subjekty s právem tyto výhody čerpat měly průhledné hospodaření.
Skutečnost, že právnická osoba poskytuje veřejně prospěšnou činnost, bude muset prokázat doklady o poskytování veřejně prospěšné činnosti. Status tedy získá pouze ta osoba, která prokáže, že se v oblasti poskytování veřejně prospěšné činnosti již osvědčila. O přidělení a odnětí statusu rozhoduje soud.
Status veřejné prospěšnosti umožní právnickým osobám získat především nepřímé výhody, tj. úlevy na dani z příjmů. Do budoucna však není vyloučeno, že se s tímto statusem budou pojit i jiné typy výhod. U ZSVP bylo ukončeno meziresortní připomínkové řízení. Po přijetí parlamentem by měl zákon nabýt účinnosti spolu s novým občanským zákoníkem, tedy dne 1. ledna 2014.
Zdroj: KPMG
