Digitalizace stavebnictví však klade velké výzvy před běžné realizační firmy. Ty se budou muset poprat jak se zaváděním nových technologií, tak s odpovídajícím vyškolením zaměstnanců.
Stavebnictví bylo donedávna považováno spíše za konzervativní obor, v němž se různé technologické novinky uplatňují pomalu. „Kdyby byl automobilový průmysl stále tak konzervativní, jako je stavebnictví, jezdili bychom dodnes na koních,“ posteskl si dokonce na své pražské přednášce slavný rakouský architekt Wolf D. Prix, spoluzakladatel studia Coop Himmelb(l)au. Ani stavebnictví se však modernizačním trendům nevyhnulo a nastupující digitalizace možná celý obor změní natolik, že už nyní po vzoru průmyslu 4.0 hovoříme o stavebnictví 4.0.
Základem nových trendů a postupů ve stavebnictví je technologie BIM (Building Information Modeling) a její klíčová část – digitální informační model budovy. Ten v sobě spojuje jak projekt, tak i další informace nutné pro výstavbu, provoz a následnou likvidaci budovy po skončení její životnosti. Aplikace technologie BIM s sebou přináší nový přístup k projektování a výstavbě. Zatímco dříve se využívaly běžné 2D výkresy, jejichž případná změna v procesu stavby domu byla velmi složitá na koordinaci všech profesí, v BIM mohou všichni odborníci pracovat na jednom centrálním 3D modelu. Všechny případné modifikace jsou pak v něm ihned dostupné všem zúčastněným osobám.
Důležité přitom je, že informační model budovy může zahrnovat nejen projektovou dokumentaci, ale též evidenci časové náročnosti a náklady na jednotlivé práce. Součástí modelu mohou být rovněž informace nutné pro ekologickou udržitelnost nebo údaje o provozních a energetických nárocích budovy.
Technologie BIM by měla umožnit efektivnější výstavbu a komunikaci mezi všemi odborníky od projektantů, urbanistů, geodetů až po zhotovitele stavby a její uživatele. Zde však může technooptimistická budoucnost narazit na běžnou každodenní realitu. „Od roku 2022 bude využití BIM nezbytné pro realizaci větších státních zakázek. Teď ale například nevíme, jak bude probíhat sdílení dat, protože spolu zatím neumějí komunikovat jednotlivá datová úložiště, takzvaná CDE (Common Data Environment). Na digitalizaci stavebnictví bychom se měli připravovat, ovšem pro některé požadavky zatím neexistuje řešení,“ popisuje potíže s novými technologiemi Ondřej Wachal, provozně-ekonomický ředitel kroměřížské stavební firmy VW WACHAL, která realizuje řadu staveb ve veřejných zakázkách i pro soukromé investory.
Nutnost aktualizace legislativy
Digitalizace stavebnictví však bude klást nové požadavky také na samotné stavební profese. Zatímco architekti, projektanti nebo urbanisté už běžně s digitálními 3D modely pracují, mnoho dalších odborníků bude muset citelně rozšířit své znalosti. Týká se to hlavně těch profesí, které stavbu přímo realizují. Stavební firmy tak už nyní stojí před nutností vyškolit některé zaměstnance, aby zvládli používat nejrůznější digitální technologie. Což znamená další náklady a nejde to vždy snadno. „Především starší generace řemeslníků a stavbyvedoucích je zvyklá na běžnou papírovou technickou dokumentaci a nechtějí používat třeba tablet s 3D modelem stavby,“ uvádí Ondřej Wachal.
S digitalizací stavebnictví souvisí i potřeba novelizace stavebního zákona, který musí na takto radikální změny ve stavebnictví reagovat. „Pokud hovoříme o tom, že BIM přinese větší efektivitu ve stavebnictví, určitě to nebude možné bez rekodifikace stavebního zákona. BIM představuje datový standard, ale stavební zákon do určité míry definuje procesy: jak stavby připravovat, jak vybírat dodavatele i jak postupovat při výstavbě. Je zřejmé, že pokud chceme digitalizovat stavebnictví, musí dojít k razantním změnám v legislativě,“ uvádí Petr Matyáš, předseda představenstva spolku CzBIM, který se věnuje problematice informačního modelování staveb. Novela zákona, jež bude možnosti technologie BIM více zohledňovat, by měla platit na přelomu let 2024/2025.
Zdroj: VW Wachal
