Téměř polovina respondentů aktuálního průzkumu celosvětové sítě poradenských společností KPMG Global Construction Survey 2012: The great global infrastructure opportunity v následujícím roce předpokládá nárůst objemu zakázek. Celých 75 procent jich je navíc přesvědčeno, že marže z nových projektů se budou rovnat maržím z těch stávajících nebo je převýší. Pokles příležitostí ve stavebnictví přitom očekává pouhých 11 procent dotázaných. Stavební sektor je mírně optimistický jak celosvětově, tak překvapivě i v regionu EMEA (Evropa, Střední východ a Afrika), který silně ovlivňují pochybnosti o budoucnosti eura. Nárůst příležitostí zde očekává 53 procent firem.
Navzdory přetrvávající ekonomické nejistotě panuje ve světovém stavebním průmyslu optimismus. Přední inženýrské a stavební firmy vidí příležitosti především v energetickém sektoru. Růst výnosů očekávají i od projektů výstavby a oprav silnic, dálnic, mostů a železnic a také od zakázek v těžebním průmyslu. K lepší hospodářské kondici jim mají dopomoci efektivnější postupy a lepší řízení rizik.
Stabilní rok 2011 pro svět, v Evropě nestabilita
V celosvětovém měřítku u 56 procent respondentů v roce 2011 stoupl počet zakázek, pokles zaznamenalo jen 18 procent. Nejlépe si vedl region Asie a Pacifiku, kde se objem zakázek zvýšil u 64 procent firem, a to zejména díky intenzitě činnosti v Hongkongu a Číně.
„Evropa naopak zaznamenala nárůst jen v 21 procentech případů. Řada významných firem se potýká s úbytkem zakázek a připravují se na další období poklesu. Výsledky globálního průzkumu kontrastují i se současnou situací v českém stavebnictví, kde je zřetelný ještě mnohem větší pesimismus. V čem se naopak situace českého stavebnictví podobá té celosvětové, je vliv vládní politiky na investice do infrastruktury, který za významně pozitivní označilo pouze 24 procent respondentů,“ upřesňuje situaci na evropském trhu Blanka Dvořáková, Partner, služby pro stavebnictví a nemovitosti, KPMG Česká republika.
Regionální specifika
Obavy z celosvětové ekonomické situace i nadále přetrvávají, a to u 71 procent účastníků průzkumu. Vzhledem k pokračující krizi eura panuje největší nervozita u firem v regionu EMEA. V Asii a Pacifiku vnímají ekonomickou perspektivu pozitivněji, za hlavní problémy pak označují nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a inflaci. Na americkém kontinentě vzbuzuje obavy řídících pracovníků stavebních firem rostoucí deficit vlády USA, který je podle nich hlavní překážkou jakéhokoliv ekonomického oživení.
Je třeba zlepšit procesy
Budoucí úspěch stavebních firem závisí dle výsledků průzkumu především na funkčnosti nákupního a dodavatelského řetězce. Potřebu zvýšit jeho efektivitu si uvědomuje 59 procent respondentů. Dále se větší firmy chtějí zaměřit na optimalizaci IT systémů a racionalizaci svých organizací. Většina jich i nadále vidí příležitost ve snížení nákladů, což často souvisí s řízením rizik – jejich kvantifikací a identifikací. Největší výzvou při cestě za nižšími náklady je pro 61 procent firem změna podnikové kultury.
„Nejvyšší představitelé stavebního průmyslu připouštějí i problémy s identifikací oblastí, kde v jejich společnostech vznikají nadměrné náklady,“ vysvětluje Blanka Dvořáková a dodává: „Překvapivě však 17 procent uvedlo, že redukce nákladů pro ně není prioritou. Tyto firmy již své náklady pravděpodobně natolik snížily během krize, že již pro další úspory zkrátka nemají prostor.“
Budoucnost v růžových barvách?
Studie ukázala, že v krátkodobé perspektivě jsou řídící pracovníci projektových a stavebních firem většinou optimističtí. „Stávající infrastruktura neodpovídá potřebám pokračující urbanizace, populačního růstu a měnících se demografických podmínek. V příštích dekádách by tak projekty komerční, rezidenční a průmyslové výstavby mohla nahradit poptávka po výstavbě v sektoru energetiky, dopravy, komunikace a technologií,“ uvádí Blanka Dvořáková.
Zvláště odvětví energetiky nyní začíná ovlivňovat směr, jímž se stavebnictví ubírá. Právě v něm stavební firmy také vidí největší příležitost pro projekty založené na partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Zdroj: KPMG Česká republika
