Nejdůležitější z německých indexů Ifo je sestavován mezi německými podnikateli z vícero odvětví. A jejich nálada opět poklesla. Index Ifo v září klesá na 104,7 bodu ze srpnových 106,3 bodu. Na klesající trajektorii se drží už pátý měsíc v řadě. Strach z protiruských sankcí je v Německu stále zřetelnější.
To by mělo být varovným signálem i pro českou a slovenskou ekonomiku. Ta česká se nyní vznáší na vlně optimismu. V září totiž index důvěry v české ekonomice naopak vrostl, a to na 8,4 bodu. Příčiny není těžké najít. Třeba průmysl si letos užívá výrazného nárůstu zakázek. Jenže největší část z nich dlouhodobě přichází právě z Německa. A pokud se německé firmy dívají do budoucna s obavami, jak to může skončit? Jejich hlad po českých výrobcích neporoste pořád stejně rychle. Proto to vypadá, že růst české ekonomiky za celý letošní rok nakonec nedosáhne 3 % a skončí někde těsně pod nimi.
Přidejme rychle a všem? Probuzení bude tvrdé
Zpomalující ekonomická aktivita v Německu by měla zajímat i českou vládu. Ta se před koncem roku řídí heslem „přidejme rychle a všem“. Již od listopadu se státní zaměstnanci mohou těšit na zvýšení platů. Poslanci navíc dnes schválili vznik třetí, desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty, která se bude vztahovat na knihy, kojeneckou výživu a léky. Pokud už se ale vláda rozhodla být štědrá, je zarážející políček, který uštědřila živnostníkům. Třeba zemědělcům nebo řemeslníkům by se totiž měly omezit tzv. výdajové paušály výší dvou milionů korun. Ano, tato změna není nijak drastická. Z psychologického hlediska nejde ale o nic příjemného. Koruna dnes z většího nadhledu stagnuje u hladiny 27,50 CZK/EUR. To je znamením, že investoři nečekají nic nového od zítřejšího dostaveníčka pánů z bankovní rady České národní banky. To nás utvrzuje v tom, že v měsíčním výhledu můžeme stále sázet na stagnaci koruny.
Problémy Italů a Španělů zůstávají schované pod vrstvou levných peněz
Hvězdou evropských rádií dnes nebyl David Guetta, ale šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Ten se v éteru francouzské rozhlasové stanice bil do prsou, že ECB zachová uvolněnou měnovou politiku, dokud se nynější mimořádně nízká míra inflace v eurozóně nevrátí do blízkosti dvou procent. Největší ohlas mělo jeho vystoupení na dluhopisových trzích. Investoři už totiž netrpělivě vyhlížejí, kdy ECB začne přímo vykupovat aktiva. Na dračku dnes proto šly dluhopisy států eurozóny téměř bez rozdílu rizikovosti. Výnos německých desetiletých bondů se zakulatil na 1 %. Přednedávnem jsme kroutili hlavou, že výnosy desetiletých italských a španělských dluhopisů se dostaly pod 3 %. A hle, pomalu se plíží ke 2 %. Já osobně bych za peníze, které někomu svěřím na celou dekádu, požadoval větší zhodnocení. Tím spíš, kdyby to byli Italové či Španělé, protože problémy jejich bank zůstávají jen naoko schované pod vrstvou levných peněz, které produkuje ECB.
Až přijde doba, kdy začne být ECB k trhům méně přívětivá, povyskočí výnosy evropských státních dluhopisů vzhůru. V případě jihoevropských zemí asi tak rychle, jako když sprinter vyletí ze startovních bloků. V té době se totiž evropské trhy nebudou moci opřít ani o příliv peněz zpoza oceánu. Americký Fed totiž s programem tištění peněz sekne již za několik týdnů.
Euro dnes pokles německého indexu Ifo a slova šéfa ECB nerozdýchalo. Proti dolaru oslabilo až na 1,278 USD/EUR. Tak slabé nebylo od loňského července. Po protnutí bariéry 1,280 USD/EUR bude další postupným cílem pro dolar při jeho posilování hladina 1,260 USD/EUR.
Autor pracuje ve společnosti Next Finance
