Přestože překonání škod vyplývajících z krize EMU a širšího globálního zpomalení ekonomiky ještě zabere nějakou dobu, rok 2013 by měl zemím střední a východní Evropy přinést rychlejší růst než rok 2012. To je jeden z klíčových závěrů posledního vydání studie „CEE Quarterly“ zveřejněné útvarem Economics & Fi/FX Research skupiny UniCredit. Po krizi v letech 2008 až 2009 přinesl loňský rok další recesi napříč regionem, i když menší a tentokrát způsobenou hlavně externími faktory. Kombinace silnější zahraniční poptávky, nižších úrokových sazeb, nižší inflace, která by měla pomoci oživit kupní sílu spotřebitelů, dále budoucích rizik z úvěrů a možnosti mírného nárůstu výroby díky částečně vyčerpaným zásobám by měla v nadcházejícím období podporovat postupnou obnovu regionálního růstu HDP. Z tohoto důvodu předpověděli ekonomové UniCredit růst HDP v roce 2012 ve střední a východní Evropě ve výši 2,5 procenta a pro rok 2013 ve výši 2,9 procent (původně 3,1 procenta) s tím, že v roce 2014 růst dosáhne až 3,4 procenta.
Faktory růstu HDP
Dopady krize eurozóny byly značné, a proto začnou pozitivnější údaje ze střední a východní Evropy přicházet až ke konci prvního čtvrtletí a ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Toto očekávání odpovídá předpovědím z Německa a EMU, které ukazovaly čtvrté čtvrtletí roku 2012 jako dno cyklu, po kterém bude v prvním čtvrtletí (0,5%) a ve druhém čtvrtletí (0,2%) roku 2013 následovat obnovení pozitivních růstových sazeb. „Průmysl a zahraniční poptávka budou hrát hlavní roli na cestě k oživení ekonomiky. Jakmile k tomu dojde, obnova domácí poptávky bude realističtější,“ řekla Gillian Edgeworth, hlavní ekonomka UniCredit Bank pro střední a východní Evropu. Důvodem k optimismu je situace v Číně, kde index aktivity nákupních manažerů (PMI) v listopadu poprvé od června 2011 vyšplhal zpět nad 50 bodů. Také jednání o takzvaném finančním útesu v USA by měly odstranit další nejistoty.
S ohledem na zpomalení ekonomiky v roce 2012 byl dominantním tématem napříč střední a východní Evropou a tzv. rozvíjejícími se trhy obecněji příliv portfoliového kapitálu ze zahraničí, který bude pro jejich další rozvoj životně důležitý. Některé země zůstaly zranitelné do té míry, že nemohly udržet krok v akumulaci devizových rezerv. Navíc normalizace výnosů zemí G7, i když k ní dochází postupně, představuje pro země střední a východní Evropy riziko zvyšování cen financování, a staví tak některé země regionu do nevýhody vůči jejich globálním konkurentům.
Optimismus, kam se podíváš - s výjimkou Ukrajiny
Na rozdíl od roku 2012 vstupuje střední a východní Evropa do roku 2013 s daleko menším finančním stresem a klidnější měnovou politikou, což by mělo podporovat zvýšený růst. Na konci roku 2011 intervenovalo Polsko a Turecko na obranu své měny před další devalvací, zatímco Turecko, Maďarsko, Polsko, Rusko a Srbsko v roce 2011 a během roku 2012 zvedaly sazby. V loňském roce se však některé z nejslabších makroekonomických článků ve střední a východní Evropě – s výjimkou Ukrajiny – těšily ve druhém pololetí roku 2012 z měnové stability, zatímco úrokové sazby již poklesy a v některých případech budou ještě dále klesat. Sazby peněžního trhu napříč mnoha zeměmi regionu se opět vrátily na svá historická minima.
Spotřebitelé už už šahají do peněženky...
V posledních dvou měsících se napříč regionem projevila lepší inflace, než se očekávalo. To naznačuje klesající tendenci v mnoha ekonomikách s režimem cílování inflace, a měla by se v nadcházejících kvartálech v regionu udržet. Přichází po prodlouženém období výše uvedeného cílování inflace v řadě zemí, zastavení měnové volatility, růstu cen energií a potravin. Měny však byly v posledních čtvrtletích napříč regionem stabilní, stejně jako ceny ropy. Inflace cen potravin bude pravděpodobně vyšší, ale zvládnutelná. Tyto okolnosti dlouhodoběji podpoří nižší sazby, ale také by měly pomoci oživit reálnou kupní sílu spotřebitelů.
Pro mnoho zemí ve střední a východní Evropě byly úvěrové trendy v roce 2012 ve vleku domácí poptávky, protože na ně mělo dopad zpomalení růstu vkladů a pokles zahraničního financování. Ale u těchto zemí, kde je bankovní sektor převážně v rukou zahraničních vlastníků, ekonomové UniCredit neočekávají rychlejší snížení zadluženosti, ačkoliv tendence se napříč regionem výrazně liší. Zatím banky upravily růst financování úvěrů prostřednictvím růstu vkladů.
V neposlední řadě existuje určitý omezený potenciál pro oživení regionálního HDP díky sníženým zásobám na trhu.
Možnost překonat EMU, ale ke sbližování nedojde
Rok 2012 si vynutil další přehodnocení potenciálního růstu zemí střední a východní Evropy, ale region má stále ještě potenciál k rychlejšímu růstu než země eurozóny. „Pokud novější členské státy EU prověří svou pracovní flexibilitu a náklady, je možnost obnovy zahraničních toků do reálných ekonomik v regionu stále silná,“ konstatuje Gillian Edgeworth. „Růst v mnoha zemích regionu je však na tomto stupni představován spíše, ne-li hlavně, poptávkou než nabídkou. Země střední a východní Evropy nemohou brát růst jako daný, s ohledem na vlivy vnějšího prostředí.“ V otázce úspory vs. investice země střední a východní Evropy významně zaostávají za ostatními rozvíjejícími se trhy, což vede k omezení růstu. Z tohoto pohledu jsou iniciativy domácích zákonodárců týkající se udržení potenciálního růstu zásadní. Ti, kteří se ubírají opačným směrem, riskují trvalejší pokles.
