V průzkumu bylo dotázáno 2186 členů ACCA. Pouze 26 % respondentů uvedlo zvýšenou důvěru, což znamená pokles z původních 28 % za poslední tři měsíce. 57 % respondentů říká, že ekonomické podmínky se buď zhoršují nebo stagnují, což představuje nárůst oproti původním 51 % za poslední tři měsíce.
Prudká inflace v prvním čtvrtletí roku 2011 se ve druhém kvartálu neopakovala, avšak větší část dotázaných, 54 %, nyní hlásí zvýšení provozních nákladů. V minulém čtvrtletí hlásilo zvýšení provozních nákladů 51 % respondentů. To znamená, že oproti stejnému průzkumu před dvěma lety dnes hlásí inflaci dvojnásobný počet respondent, což je jasný varovný signál.
Průzkum ukazuje, že rostoucí náklady se neomezují jen na nejrychleji rostoucí ekonomiky. Malajsie a Pákistán jsou v ligové tabulce inflace nahoře. Rostoucí náklady však uvádí také 45 % respondentů v západní Evropě, která je silně ovlivněna kulminující dluhovou krizí kontinentu. Pokud jde o obchodní důvěru a ekonomický optimismus, západní Evropa stále leží na dně žebříčku.
Kdo se bojí, není manažer
Z průzkumu vyplývá, že podniky začínají být stále více neschopné reagovat na inflační výzvu ke snížení nákladů. Zhruba 30 % respondentů očekává od vedení svých organizací ve střednědobém horizontu správné rozhodnutí o výdajích. 16,5 % dotázaných však očekává nebezpečné podcenění nebo přecenění výdajů, a tato skupina roste každé čtvrtletí již od konce roku 2009.
Přístup k financím se na celém světě za posledních šest měsíců ztížil, a to působí jako překážka pro růst kapitálu a krátkodobé likvidity. Tato skutečnost spolu s rostoucími náklady zvyšuje počet respondentů, kteří se obávají, že zákazníci (31 %) nebo dodavatelé (15 %) by mohli ukončit podnikání, nebo alespoň mít problém s pozdními platbami (31 %).
I přes tyto znepokojující trendy důvěra mezi finančními profesionály zatím neklesla na takovou úroveň, že by se obávali obnovení hospodářského poklesu. Finanční profesionálové v Africe a v asijsko-pacifické oblasti byli v posledních dvou letech vždy optimističtější, pokud jde o stav hospodářského oživení, než jejich kolegové v jiných částech světa. To mělo za následek vysokou úroveň důvěry v jejich vlastních organizacích.
Tento průzkum však ukazuje v obou regionech překvapivě nízkou důvěru. Asijsko-pacifická oblast zaznamenala čistou ztrátu důvěry poprvé za dva roky. Nejvíce postiženy se zdají být Hong Kong a Malajsie, zatímco Singapur se vzepřel trendu, a stále získává více důvěry.
Melancholie střídá extázi
Zatímco melancholie na Dálném východě odráží negativní dopady neštěstí v Japonsku, klesající důvěra v Africe je z větší části opožděným efektem ekonomického zpomalení v jiných částech světa. Výsledky GECS ukazují, že dopady poklesu hospodářské aktivity v zemích OECD se v posledních měsících přenesly na dodavatelské řetězce. Nejprve do asijsko-pacifické oblasti a pak do Afriky.
Na rozdíl od předchozích čtvrtletí se ale většina z tlaku na přístup k financím zdá být soustředěna v Asii, Tichomoří a na Blízkém východě. V těchto náročných podmínkách ubývá příležitostí k zisku z přidané hodnoty u většiny typů investic, a investiční prostředí se mírně zhoršilo, zejména pokud jde o financování a podporu podnikání. Přesto však samotné investice zůstávají na stejné úrovni, a výhled pro zaměstnanost a investice do zaměstnanců se dokonce mírně zlepšil. To téměř jistě souvisí s pomalým oživením nových objednávek.
Kateřina Benešová, ředitelka ACCA pro Česko, Slovensko a Maďarsko, k průzkumu řekla: "V poslední zprávě se projevuje celá řada obav, včetně výrazné ztráty hybnosti v Asii a Africe, zejména v posledních několika měsících. Také západní Evropa si sáhla na hranice úspornosti, a na kartách se obnovuje zpřísnění úvěrových podmínek a cashflow. Nové objednávky a zaměstnanost se začínají vzpamatovávat. Pokud tyto nové trendy – v kombinaci s vysokou inflací a nízkými investicemi – budou nadále přetrvávat, můžeme v blízké budoucnosti očekávat další nestabilitu."
Střední a východní Evropa stojí na stabilních základech, zatímco ve zbytku Evropy se situace zhoršuje
V současné době se zdá, že evropský region jako celek prožívá fiskální krizi. Důvěra respondentů v jejich vlastní organizace a jejich víra v globální oživení pomalu klesá. Asi 45 % respondentů v regionu (pokles z původních 50 %) se domnívá, že globální ekonomické podmínky se zlepšují, nebo jsou zhruba stejné. Pouze 26 % respondentů uvedlo nárůst důvěry (prakticky beze změny oproti 27 % v posledním čtvrtletí).
Výnosy z podnikání, přístup k financím a podmínky peněžních toků jsou v současné době stabilní, což má za následek nárůst kapitálových výdajů ve střední a východní Evropě. To znamená, že vyhlídky na zaměstnanost a investice do zaměstnanců jsou stále negativní. Respondenti hlásí více možností zisku z inovací a zákaznické podpory, a méně příležitostí ke snížení nákladů a k podpoře efektivity v rámci dodavatelského řetězce.
Respondenti v regionu střední a východní Evropy očekávají v příštích pěti letech mírný růst vládních výdajů. To je udržitelnější očekávání, než když ACCA tuto otázku položila v předchozích průzkumech. Pouze asi 8 % respondentů od svých vlád očekává ve střednědobém horizontu nebezpečně vysoké výdaje, což je pokles oproti 14 % v předchozím čtvrtletí.
Zdroj: ACCA, plné znění zprávy zde.
