Studie ukázala, že 66 % českých spotřebitelů při nákupech preferuje platbu kartou. Respondenti, kteří volí platbu v hotovosti, jako hlavní důvod nejčastěji uvádějí nedostupnost jiné platební metody u daného obchodníka; to tvrdí 29 % z nich. Není překvapením, že elektronické platby u Čechů vedou především u online nákupů. Téměř polovina respondentů (47 %) uvedla, že svůj poslední nákup v kamenné prodejně zaplatila platební kartou, chytrými hodinkami, telefonem nebo jinou elektronickou metodou. U online nákupů podíl těch, kteří platili hotově, tvoří pouze 11 %.
„V březnu tohoto roku jsme provedli studii ‚Postoje k platebním metodám‘. V současnosti už pokrýváme 14 evropských i mimoevropských zemí. Data, která tímto způsobem získáváme, nám pomáhají sledovat, jak se preference v oblasti platebních metod rok od roku doslova mění před očima. Stejně jako byl kdysi výměnný obchod nahrazen univerzálním platidlem v podobě kovových a později papírových peněz, jsou i nyní fyzické peníze střídány praktičtější alternativou v podobě elektronických platebních metod. Tento proces pozorujeme v mnoha zemích, a to jak v těch rozvinutých, mezi které patří například Česko, Polsko, Irsko nebo Velká Británie, tak i v těch, kde se změny teprve začínají projevovat. Všude je však patrné, že elektronické platební metody se staly důležitou součástí rozvoje ekonomiky a digitální společnosti,“ říká Kateřina Štěrbová, generální ředitelka EVO Payments, Česko.
Digitalizace pomáhá obchodníkům lákat nové zákazníky
Výsledky studie ukázaly, že obchody, které umožňují elektronické platby, vnímají čeští spotřebitelé velmi pozitivně: 81 % respondentů je vnímá jako moderní a 71 % si myslí, že jsou více orientovány na zákazníka. I přesto jsou však v dostupnosti elektronických plateb v českých obchodech rezervy: 40 % respondentů se ocitlo v situaci, kdy kartou zaplatit chtěli, ale nemohli. Elektronické platby podle účastníků průzkumu chybí nejčastěji na trzích a v bazarech (39 %) nebo v kadeřnictvích a kosmetických salonech (34 %). S nemožností zaplatit jinak, než hotově se Češi bohužel často musejí potýkat i v lékařských a zubařských ordinacích (29 %) či při platbách za parkování (27 %).
„Věříme v otevřený a propojený svět, který přináší spotřebitelům i podnikům flexibilitu a více možností volby. Proto pomáháme zvyšovat dostupnost rychlých, bezpečných a spolehlivých elektronických platebních metod. V praxi to znamená, že společnost Visa dlouhodobě podporuje rozvoj platebního ekosystému v zemích střední a východní Evropy včetně Česka. Nejenže zde díky tomu stále narůstá počet platebních terminálů, ale zlepšuje se i každodenní uživatelská zkušenost spotřebitelů s platbami. To je možné díky novým produktům a technologiím, které na český trh uvádíme ve spolupráci s partnerskými bankami a dalšími finančními institucemi,“ říká Marcel Gajdoš, generální ředitel Visa pro Česko, Maďarsko a Slovensko.
Čeští spotřebitelé by chtěli mít možnost platit elektronicky všude. U mnoha z nich tento postoj vychází i ze zkušeností z období pandemie, kdy si na elektronické platební metody více zvykli. Iniciativy, které pomáhají malým podnikům s digitalizací, jsou proto dnes důležitější než kdy dříve. Jednou z iniciativ podporovaných společností Visa je program „Česko platí kartou“, na kterém se podílejí státní i soukromé subjekty. Hlavním cílem iniciativy je přiblížit Českou republiku k tomu, aby se stala digitální společností a snížila finanční vyloučení. Tomu pomůže urychlení rozvoje sítě bezhotovostních plateb, a proto malé a střední podniky dostanou šanci získat platební terminál na 6 měsíců zdarma, což by mělo vést k nárůstu počtu terminálů na 1000 obyvatel.
Snílci a pragmatici – jak vůbec Češi zacházejí s penězi?
Studie rovněž zkoumala postoje respondentů k penězům a finančním službám. Výsledky ukázaly, že peníze dávají Čechům pocit nezávislosti a svobodné volby a umožňují podle nich pohodlný život. Potvrdil se rovněž trend rostoucí obliby internetového a mobilního bankovnictví v naší zemi. Se svou bankou Češi nejraději komunikují distančně; 79 % respondentů využívá internetové bankovnictví alespoň 2–3× měsíčně a 69 % používá stejně často i mobilní bankovnictví. Bankovní služby vnímají jako způsob, jak řídit své finance. Češi své výdaje kontrolují a plánují, většina z nich se snaží vyhýbat impulzivnímu utrácení.
Pro lepší porozumění tomu, jaké jsou postoje Čechů k penězům, rozdělili výzkumníci respondenty do šesti základních segmentů:
• Skeptici: Nevytvářejí finanční plány a nezajímají se o investice. Finančním institucím nevěří, a proto si nemyslí, že se vyplatí využívat bankovní služby. Peníze si raději schovávají doma.
• Šetrní: Nemají peněz nazbyt, své výdaje si proto musejí pečlivě plánovat. Stává se, že veškeré příjmy téměř okamžitě utrácejí, aby pokryli základní výdaje.
• Zámožní: Kontrolují své finance a výdaje, ale peníze jsou pro ně jen prostředkem k cíli. Mají je, ale nemusejí o nich pořád přemýšlet a dělat si kvůli nim starosti.
• Králové života: Hotovost rychle utrácejí za to, co se jim zlíbí. O peníze se příliš nestarají, chtějí si hlavně užívat života plnými doušky.
• Snílci: Rádi by byli bohatí, ale zatím moc peněz nemají. Se svými financemi zatím vážně nehospodaří.
• Optimální: Vědomě hospodaří se svými penězi. Využívají slevové nabídky, plánují své výdaje a investují kapitál. Cení si svobodné volby, takže neodmítají žádný způsob platby
V České republice převládá zámožný typ (24 %). Peníze jsou tedy pro většinu Čechů důležité, ale neradi o nich příliš přemýšlejí a nechtějí si s nimi dělat příliš starostí. Neznamená to však, že by neměli pod kontrolou své výdaje. Druhým největším segmentem v Česku je optimální (22 %), naopak nejméně zastoupený je šetrný (10 %).
O studii
Mezinárodní průzkum „Postoje k platebním metodám“ na objednávku EVO Payments International realizoval výzkumný ústav ARC Rynek i Opinia v březnu 2022 pomocí metodologie CAWI (sbírání dat od respondentů pomocí internetového dotazníku) na reprezentativním vzorku populace každé ze zemí ve věku 18–65 let – celkem se do průzkumu zapojilo 8931 respondentů. Data byla shromážděna ve 14 zemích (Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Chorvatsko, Bulharsko, Slovinsko, Německo, Irsko, Spojené království, Mexiko, Španělsko, Portugalsko). Hlavním cílem studie bylo shromáždění informací o postojích a chování lidí vzhledem k různým platebním metodám.
