Svaz průmyslu a dopravy ČR, zastupující zájmy 1600 tuzemských podniků, odmítá návrhy směrnice připravované Evropskou komisí, podle níž by se povinně měl zvýšit podíl žen na 40 procent ve správních a dozorčích radách společností kótovaných na burze. V opačném případě by hrozily tvrdé postihy, které podniky mohou odstřihnut od veřejných zakázek, státní podpory a evropských fondů.
„Zvolený přístup Komise a návrh na stanovení právně závazných kvót není krokem správným směrem. Naopak, tento postup může být kontraproduktivní,“ uvedl Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), který je členem vlivné Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE. Ta již v roce 2011 ve své iniciativě proti povinnému zavádění kvót přinesla řadu příkladů z podnikové praxe napříč Evropskou unií, které ukázaly, že podniky se snaží respektovat princip rovných příležitostí i zapojení žen do řídících a rozhodovacích procesů. K této iniciativě se připojil i SP ČR.
Pozor na paní komisařku...
Iniciativa Komise vznikla v roce 2010 v souvislosti s novou Strategií EU pro rovnost příležitostí mužů a žen a vyvrcholila masivní kampaní komisařky Viviane Redingové v roce 2011 za vyšší podíl žen v rozhodovacích procesech. Návrhy podporované odborovými centrálami, ženskými organizacemi a Evropským parlamentem vychází přitom z toho, že potenciál žen a jejich příspěvek k růstu a konkurenceschopnosti lze realizovat jen cestou závazných cílů a kvót. Počátkem roku 2012 byla zveřejněna zpráva o pokroku, ve které Komise uznala pokrok v řadě členských států od roku 2010 (Francie, Německo i ČR) a naopak zhoršující se situaci v jiných členských státech (RO, HU, SK). Nicméně podíl žen (13,7%) ve statutárních orgánech společností v EU považuje Komise nadále za nízký, pokrok za pomalý a úsilí členských států za nedostatečné. Veřejná diskuse zahájená v březnu 2012 přinesla reakce téměř pěti stovek respondentů, mezi nimiž bylo 56 podnikatelských organizací a 79 podniků. Aktivně se do ní zapojil také Svaz průmyslu a dopravy ČR, který podobně jako další zaměstnavatelské a podnikatelské organizace akcentoval „nezávaznost instrumentů, kodexy správy a řízení společností, doporučení a samoregulaci“. Jak také vyplynulo z šetření EUROBAROMETRU mezi občany zemí sedmadvacítky z roku 2011, absolutní většina respondentů (88 %) podpořila rovné zastoupení mužů a žen ve vedení podniků. Ovšem pro závaznost legislativy byl pouze čtvrtina respondentů (26 %), zatímco třetina (31%) byla pro samoregulaci podniků a pětina pro právně nezávazné úpravy.
A proces bude nezvratný...
Komise provedla vyhodnocení dopadu případných dalších kroků a zvažovala pět možností – od statut quo až po stanovení kvót jak pro nevýkonné, tak výkonné členy správních rad, představenstvech a dozorčích rad. Při výběru ze všech možností vzala údajně v úvahu poměr efektivnosti zvoleného nástroje a míru zásahu do práv podniků, dále pak princip subsidiarity a proporcionality. Právním základem pro připravovaný návrh je článek 157(3) Smlouvy o fungování EU (TFEU), který v sobě nese aplikaci principu rovného zacházení a pozitivní akce. Na stupnici závaznosti 1 až 5 Komise zvolila pro svůj připravovaný návrh stupeň číslo 4 – úpravu rovnováhy pohlaví mezi nevýkonnými členy správních a dozorčích rad ve společnostech kótovaných na burze v kombinaci s dobrovolnými cíli, pokud jde o výkonné členy správních rad a řídících rad.
Návrh stanovuje kvótu 40 procent u pohlaví, které není dostatečně reprezentováno. Cíle má být dosaženo do roku 2020 a směrnice by měla mít dočasný charakter do doby, kdy se situace zlepší, nastolí se rovnováha a tento proces bude nezvratný. Komise považuje stanovení kvóty za nastavení minimálního standardu. Kvóty nejsou podle Komise rigidní a je zde možnost zdůvodněné výjimky „flexibility clause“ pro odvětví, kde ještě podmínky pro tak vysokou míru zastoupení žen nebyly vytvořeny. Návrh také počítá s výjimkou pro malé a střední podniky.
Regulace, regulace, regulace...
Pokud podniky nebudou plnit podmínky stanovené směrnicí, dostanou šest měsíců na nápravu situace. V opačném případě na ně dopadnou tvrdé sankce a budou odstaveny od různých veřejných výhod (podpor, státní pomoci), veřejných zakázek i evropských fondů. Svaz průmyslu a dopravy ČR se k připravované iniciativě již několikrát vyjadřoval a podnikl řadu intervencí na evropské i národní úrovni. Podnikatelé, kteří se i v době krize potýkají s nedostatky některých profesí na trhu práce, podporují vysokou míru zaměstnanosti žen i rozvoj jejich potenciálu. Vnímají, že 45 procent pracovní síly tvoří ženy, jejichž podíl na terciálním vzdělání je 56 procent, a nezpochybňují jejich přínos pro zvyšování konkurenceschopnosti podniků. Princip rovnosti zacházení mezi muži a ženami i rozmanitosti pracovní síly je východiskem řízení lidských zdrojů v každém podniku.
Zaměstnavatelé a podnikatelé odmítají však postup Evropské komise, zejména návrhy na sankcionování podniků. „Jsme znepokojeni navrhovanými sankcemi, které by dopadly na evropské podniky v době, kdy napínají síly, aby se dostaly z recese. Nezatěžujme je novou svěrací legislativní kazajkou,“ uvedl Jaroslav Hanák. Struktury a velikost statutárních orgánů se liší v rámci EU, rozdílné jsou i procedury a kriteria volby výkonných či nevýkonných členů těchto rad. Zvolená alternativa navíc nepřináší v rámci hodnocení dopadu tolik deklarovanou rovnováhu mezi efektivností zvoleného nástroje a mírou zásahu do práv podniků. Komise navíc sama přiznává, že vzroste administrativní zatížení a SP ČR se na rozdíl od ní nedomnívá, že by toto nová byrokracie byla vyvážena ekonomickými přínosy.
