Hlavním tématem letošního setkání pořádaného pod názvem Munich Economic Summit bylo: "Europe at a Crossroads – The Role of th State in a Globalised World". Šlo tedy o to, jakou roli by měl v globalizovaném světě zaujímat stát. Debatovalo se ve třech panelech s rozdílnými tematickými odstíny. Asi 180 účastníků z řad politiků, finančníků a vědců bylo pozváno pořadateli, jimiž se stali: BMW nadace Herberta Quandta a Výzkumná síť CESifo. Účastníci mohli sledovat živé přednášky a následně se zúčastňovat diskusí.
Prezident Ifo-institutu pro ekonomická studia a profesor mnichovské Univerzity Ludwiga Maxmiliána, Hans-Werner Sinn, prováděl hosty programem, v němž se ke slovu dostali zajímaví referenti: mimo jiné bavorský ministr Georg Fahrenschon a švédský ministr zahraničí Anders Borg. Ti nabídli náhled na to, jak se dívají na státní ekonomická opatření a která považují za správná.
Konkurenceschopnost po hospodářské krizi
Na začátku konference byly představeny strategie různých států a vzápětí se diskutovalo, jak je sociálně tržní hospodářství v zrcadle proběhlé ekonomické krize nebo diskutovaných finančních náplastí pro Řecko, Irsko a Portugalsko ještě konkurenceschopné.
Švédský ministr financí Anders Borg nabídl náhledy do strategie země, která představuje výborný příklad dobře fungujícího sociálně tržního hospodářství. Od švédské hospodářské krize v devadesátých letech se země naprosto proměnila z rozhazovačného státu na stát zodpovědně jednající, který ručí za to, že je dost pobídek k práci, ale současně sociálně zabezpečí své občany.
Švédské kapky...
Tím vyvolal Borg u účastníků až závistivý údiv. Zemi se radikálním reformním procesem podařilo najít správnou míru mezi státní zdrženlivostí a cílenými zásahy.
Jestli tento model má nebo může být v otázce míry zapojení státu do ekonomiky směrodatný, zůstalo i na konci jednání otevřeno. Faktem zůstává, že švédské hospodářství stále stoupá, má malé procento nezaměstnanosti a nízký deficit státního rozpočtu.
Možný důvod tohoto úspěchu je následující: Švédsko nejenže seškrtilo náklady na sociální péči, ale zajistilo pobídky na vytvoření nových pracovních míst, která snížila nutnost přerozdělování. Tak platí švédští zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají dlouhodobě nezaměstnané, menší sociální pojištění. Navíc subvencuje stát platy, čímž málo kvalifikovaným zájemcům o práci dopomáhá k zaměstnání a stará se i o levné školky, aby mohlo pracovat více žen.
Další evropské modely
Další pohledy na jiné strategie v Evropě podal Peter Birch Sorensen, dánský ekonom a náměstek guvernéra tamější centrální banky, který dal taktéž příklady pro úspěšný skandinávský model, a Martin Wolf, šéfredaktor a ekonomický expert Financial Times v Londýně, který vysvětlil anglosaský model a pokusil se pojmenovat rozdíly. Taktéž musel přiznat, že byli Skandinávci doposud úspěšní, a zdůraznil, že ve Velké Británii zůstává vzhledem k demografickému vývoji ještě spousta práce.
Z partnerského německého CFO Worldu přeložil Zbyněk Hutar
Foto: © mixmotive - Fotolia.com
