Jak probíhal druhý ročník Inovační akademie, byl odlišný ve srovnání s úvodním cyklem?
Druhý ročník byl zajímavý z pohledu jeho složení, bylo zde více technologických a biotechnologických firem, ale i těch, které teprve rozbíhají byznys. Z tohoto pohledu byla akademie oproti předchozímu ročníku pestřejší. I vzhledem k jejímu složení jsme řešili především příležitosti na trhu, to znamená jak skenovat trh a hledat nové zákazníky, zajímala nás inovace produktu a procesu i celého podnikatelského systému. Velmi důležité bylo vytvořit ve firmách systém, jak uvést jejich inovaci na trh. Řada firem dnes umí inovaci „vyrobit“, neumí ji však už komerčně prodat. „Inovace“ bez zákazníků, kteří jsou ochotni za ni zaplatit, není inovace. Proto bylo toto téma stěžejním námětem diskusí a případových studií jednotlivých projektů zúčastněných firem.
Inovační akademie se zúčastnil i vedoucí transferu technologií Masarykovy univerzity Jan Slovák, v čem spatřujete přínos jeho účasti?
Pan Slovák je člověk z akademického prostředí, který se dívá na propojení komerční a akademické sféry manažerskýma očima. Je odborník – profesor a zároveň manažer. Pohybuje se mezi lidmi, kteří vytvářejí úžasné inovace, nicméně nevědí, jak je dále prodat. Zná způsoby, jak uskutečnit transfer technologií mezi českým výzkumem a světovými firmami, umí propojit teorii s praxí. Jeho poznatky a postřehy proto byly velmi přínosné i pro zúčastněné firmy.
Byl v tomto běhu projekt, který vás zaujal a který má dle vás dobře „našlápnuto“, aby se prosadil?
Každý projekt zúčastněných firem má něco do sebe a věřím, že se dobře prosadí na trhu. Pokud bych mohl namátkou uvést některé příklady, velmi zajímavá je firma TON, jejíž management se účastnil Inovační akademie už podruhé. Firma je tradičním výrobcem židlí s více než stoletou tradicí. Navzdory tomu se ukazuje, že má stále řadu možností pro inovace, může například hledat a oslovovat jiné zákaznické skupiny než doposud. Akademie se také zúčastnila firma LentiKat´s, která vyvinula zcela novou technologii umožňující vložit mikroorganismy do kapslí, čímž může revolučně změnit lihovarnický průmysl, čističky apod. Jako jediná firma na světě k tomu vlastní patent. Umí to vyrobit, jsou provedeny nezávislé testy, nicméně jde o tak převratnou myšlenku, že je velmi těžké přesvědčit potencionální klienty, že v praxi dobře funguje. My jsme hledali postupy, jak přesvědčit a získat první zákazníky.
Co jste jim poradili?
Předně je můžeme podporovat morálně, když jim říkáme, že většina inovátorů to neměla lehké a musela být trpělivá a že lze dosáhnout kýženého výsledku. Tou hlavní pomocí bylo však hledání cesty jak najít zákazníka, jak ho přesvědčit, jak připravit nabídku atd. Problém je, že inovace tvoří ve firmách především technici, kteří umí vyzdvihnout technické přednosti. Při inovaci jsou však důležité také emoce, poznání zákazníka, jeho potřeb i skrytých přání. Řada českých i slovenských firem stále ještě 90 až 95 procent času věnuje sobě, svým produktům a procesům. Pokud se jich ptáme na informační systém firmy, ví o něm vše, nicméně to jsou informace o produktech a procesech firmy. O zákazníkovi často neví téměř nic. Avšak zákazník je ten, který si musí produkt koupit, který inovaci zhodnocuje. Pokud neznám zákazníka, jeho chování, zvyklosti či jeho procesy, mám problém. A právě to je většinou kámen úrazu řady firem, které umí vymyslet něco perfektního, ale neví přesně, komu to chtějí prodat.
Stěžejní problém u firem tedy vidíte v inovaci v oblasti marketingu?
Inovace začíná marketingem a obchodem, to jsou hybné síly každé inovace. Firma musí umět skenovat trh, umět se na něm pohybovat a rozumět zákazníkovi. V rámci Inovační akademie jsme spolupracovali například s firmou Fosfa na vývoji unikátního pracího prášku, který je 100% ekologický. Pokud se však na něho podíváme z pohledu zákazníka, který vidí přívlastek „eko“ v každé druhé reklamě, bylo třeba vymyslet způsob, jak ho přesvědčit, že jde opravdu o revoluční novinku v oblasti pracích prostředků šetrných k přírodnímu prostředí.
V čem je tento prací prášek tak revoluční?
V současné době je na trhu několik kvalitních pracích prášků v oblasti detergentů, které neobsahují ropné látky a používají parfémy na přírodní bázi. Mají však jednu nevýhodu, a to, že neperou. Ekologové se tak musí smířit s tím, že sice používají „eko“ výrobky, nicméně s malým pracím účinkem. Firma Fosfa vyvinula prací prášek, který získal nejpřísnější certifikát EU „zelená květinka“, v rámci něhož musíte mít nejenom ekologickou recepturu a obal, ale i celý výrobní postup. Prací prášek musí být odbouratelný v přírodě, nemůže být agresivní na mikroorganismy ve vodě atd. Odstraňuje skvrny a nečistoty srovnatelně se špičkovými pracími prostředky. Navíc s menší dávkou vyperete víc, tudíž bude i ekonomický. A na těchto výhodách je třeba stavět.
Na jaké konkrétní inovaci jste s firmou pracovali?
Ve Fosfě spolupracujeme na několika strategických projektech. U pracího prášku jsme vytvářeli metodiku inovací. Projekt byl naplánován přibližně na 9 měsíců, což je doba, za kterou se rodí člověk. Za tu dobu jsem schopni od nápadu a myšlenky uvést výrobek na trh. Co na této firmě velmi oceňuji, je přístup vedení firmy ke všem zaměstnancům, jejichž motto je „týmová spolupráce“. I v rámci toho vznikl náš společný projekt Fosfa University, jíž si musí každý zaměstnanec projít. Za dobu jejího trvání přinesla skvělé výsledky. Lidé uvnitř firmy se po jejím absolvování změnili, jinak mluví, získali sebevědomí a ve firmě je to vidět. Začíná jim vadit nepořádek, sami uvádějí procesy do pořádku. I díky tomuto přístupu firma získala nejvyšší certifikát EU a vyhrála tender do obchodních sítí TESCO v Anglii a dostala se do mezinárodních řetězců.
Na jakých dalších zajímavých projektech jste pracovali v rámci Inovační akademie?
Inovační akademii absolvovala například firma IFE-CR patřící do skupiny Knorr-Bremse, která podniká v oblasti železnic. Vyrábějí dveřní systémy do vlaků a vagonů. Jde o filiálku rakouské společnosti, v tomto konsorciu však patří ke špičce. V Brně firma vyvinula zcela nový typ odlehčených dveří mající zcela jiné vlastnosti než standardně používané. Dveře splňují přísné bezpečnostní normy. Jsou však odlišné použitou technologií výroby, používají méně technologických operací i materiálu. Dosáhnou tím o mnoho nižší ceny i kratšího času výroby, což je předmětem inovace. Firma má v Brně zavedený velmi moderní výrobní systém, na nějž se chodí dívat exkurze odborníků z branže z celého světa. V železnicích je však stále značný konzervativismus: proč vymýšlet nové, když to staré ještě funguje, což je problém, který jsme v Inovační akademii řešili.
V druhé polovině října bude začínat už třetí běh Inovační akademie, co mohou účastníci očekávat?
Inovační akademie se v Brně velmi dobře uchytily, mají o ně zájem firmy z celé České republiky a věřím, že tomu bude i nadále. V průběhu akademie získají účastníci minimálně dvě věci: projdou si inovační metodikou a vyřeší alespoň část svých problémů. Každé firmě je v rámci akademie poskytnuta počáteční analýza možností jejího rozvoje, což jí ušetří čas, eliminuje případné chyby i zbytečně vynaložené finanční prostředky, a především poskytne návod možného směru rozvoje. Obsahově je poměrně koncentrovaná, ukazuje principy a postupy, jak vytvářet inovace, obsahuje tabulky, analýzy a používané metody – vše si také účastníci vyzkoušejí v praxi. Navíc mají k dispozici lektory jako odborné konzultanty po celou dobu trvání akademie de facto on-line. Pilotní seminář proběhne 24. září 2010 v prostorách Technologického inkubátoru II v Brně, účast na pilotním semináři je zdarma. Celý cyklus se rozeběhne 22. října 2010. Součástí Inovační akademie budou rovněž exkurze do předních firem v regionu.
