Finančnictví – odvětví, které vzniklo před třemi stoletími, se za posledních 25 let výrazně proměnilo. „Technologie, od aplikací pro chytré telefony až po blockchain, zásadně změnily způsob poskytování finančních služeb a umožnily zákazníkům vybírat si z širší nabídky finančních produktů a rozhodovat se rychleji než kdykoli předtím,“ říká Ewen Fleming z poradenské skupiny Moore Global a dodává, že se nyní nacházíme v nové éře, kdy se doba potřebná k přijetí nových technologií zrychlila. To přináší příležitosti i rizika, která jsou méně předvídatelná než dříve.
Výzkum toho, čemu dnes říkáme umělá inteligence, se poprvé objevil v 50. letech minulého století (spolu s kreditními kartami), ale přijetí bylo pomalé a zákazníci viděli jen málo praktických aplikací. S blížícím se koncem tisíciletí velký technický pokrok v Silicon Valley předznamenal rychlý rozvoj finančních technologií neboli oboru „fintech“. V letech 1995 až 2014 došlo k významnému technickému pokroku, který ovlivnil finanční služby, od internetového bankovnictví až po bezkontaktní kreditní karty.
Hlavním impulsem pro tuto změnu byla poptávka zákazníků po internetovém bankovnictví, která si vynutila změny v distribuci služeb finančních institucí, shromažďování a ochraně dat a prevenci podvodů. Finanční společnosti také potřebovaly zvýšit efektivitu služeb zákazníkům a posílit nedostatečné ziskové marže a výnosy pro své investory. Kromě toho se některé tradiční finanční společnosti rozhodly přetvořit se v technologické inovátory nebo vytvořit dceřiné společnosti či značky zaměřené na digitální technologie, aby omládly a přesvědčily trh, navýšit ocenění jejich akcií.
Umělá inteligence proměňuje svět financí
Příležitosti ke zvýšení přesnosti a efektivity operací jsou pro finanční společnosti silným hnacím motorem:
• Umělá inteligence může shromažďovat a zpracovávat bankovní data a vytvářet doporučení týkající se nových produktů nebo služeb, které by mohly zákazníkům pomoci s finančními problémy v jejich životě.
• Algoritmy strojového učení mohou analyzovat údaje o transakcích zákazníků a identifikovat vzorce podvodné činnosti a také využívat behaviorální biometrii, jako je rozpoznávání otisků prstů nebo obličeje, k odhalování a prevenci podezřelých aktivit.
• Správci fondů využívají hory nových dat, k nimž má umělá inteligence přístup, a které lze analyzovat během několika sekund, k posouzení potenciálních rizik pro výkonnost společnosti, která nemusí být okamžitě zřejmá, jako jsou dopady špatné správy a řízení nebo nedostatečná opatření v oblasti udržitelnosti reagující na agendu ESG.
• Pojišťovny využívají tuto technologii k vytváření stále přesnějších modelů klimatických změn, aby mohly vyhodnotit rizika, která představují stoupající hladiny moří a nahodilé bouřkové jevy.
Větší spoléhání se na data však vyžaduje, aby zadávané informace byly stoprocentně přesné, což nemusí být vždy pravda. „Například jedna banka označila asi 1 % svých zákazníků za zranitelné, ale po použití algoritmů AI se toto číslo zvýšilo na přibližně 35 %. Problémem je, že zatím nemáme úplnou důvěru v kvalitu informací a schopnost spolehlivě odstranit tzv. falešně pozitivní případy,“ přibližuje Ewen Fleming.
V regulaci je nejdále EU
Regulační orgány se snaží dohánět tempo technologických inovací. První pravidla pro umělou inteligenci na světě má EU. Zástupci členských států EU se počátkem letošního února shodli na konečném kompromisním znění aktu o umělé inteligenci (AI Act). Nový akt EU o umělé inteligenci spočívá v klasifikaci technologií podle způsobu využití a zavedení různých úrovní omezení podle toho, jaké s sebou nesou riziko. Některé systémy chce EU zcela zakázat, další nástroje jako algoritmy na rozpoznávání obličejů by zase podléhaly silné regulaci.
Celou dobu jeho projednávání ho provázela bouřlivá diskuse. Kritizovali ho zejména zástupci byznysu, kteří se obávali znevýhodnění evropských firem vůči americkým a čínským konkurentům. „Když technologie rychle postupuje, pak regulace pochopitelně zaostává. Hrozí však také druhý extrém, a to že může regulace zajít příliš daleko, což představuje podstatné riziko pro investované prostředky. Může také tlumit další inovace,“ komentuje Ewen Fleming. „Jestliže první část technologické revoluce ve finančních službách trvala pět desetiletí, další fáze může trvat jen pět let.“ Tlak na vývojáře technologií, investory a regulační orgány, aby udrželi krok s tímto tempem změn, bude podle něj velmi intenzivní.
„I když otázka regulace je nepochybně legitimní, stále přetrvává nebývalý přinos, který pro sektor finančních služeb AI má. AI totiž nejen zvyšuje efektivitu a produktivitu ve finančních službách, ale také vede k lepší ochraně zákazníků, inovacím v produktech a službách a ke zlepšenému rozhodovacímu procesu. AI může například analyzovat transakční vzory v reálném čase a identifikovat podezřelé aktivity, což pomáhá předcházet podvodům. AI také umožňuje finančním institucím nabízet personalizované produkty a služby založené na historii a preferencích zákazníka. A v neposlední řadě AI může automatizovat rutinní a časově náročné úkoly, jako je zpracování úvěrů, což umožňuje rychlejší rozhodování a zvyšuje produktivitu. Chatboti a virtuální asistenti mohou poskytovat zákaznickou podporu 24/7, což zlepšuje zákaznickou zkušenost,“ doplňuje a uzavírá analýzu Martin Buranský, partner Moore Czech Republic.
