Tlak na modernizaci logistických procesů navíc způsobují také různé ekonomické faktory, především snaha o dosažení rostoucích tržeb při současném snížení nákladů, což vytváří tlak na zefektivnění toků procházejících mezi podniky a sektory průmyslu čili na skladování, přepravu a ostatní prvky logistického řetězce. Východisko může přinést internet věcí (IoT) čili v praxi propojení „všeho se vším“, v tomto případě propojení od balíků přes procesy až po lidi prostřednictvím senzorových technologií.
Odhaduje se, že v roce 2020 bude 50 miliard zařízení připojených na internet, což je ve srovnání s dnešním počtem 15 miliard exponenciální nárůst, který znamená velkou obchodní příležitost. Podle ekonomické analýzy Cisco IoT v této oblasti v nejbližším desetiletí přispěje benefitem osmi trilionů dolarů. Z toho budou 2,1 trilionu dolarů inovace a tržby, stejně, 2,1 trilionu dolarů, přinese lepší využívání majetku, 1,9 trilionu zefektivnění logistických řetězců a procesů.
Růst produktivity zaměstnanců přinese 1,2 trilionu a nesmíme zapomínat ani na intenzivnější zákaznický a občanský zážitek, což po vyčíslení znamená 700 miliard dolarů. Podle průzkumu uskutečněného společností Consulting až 80 % top manažerů globálních firem považuje IoT za klíčovou strategickou technologii nejbližšího desetiletí. Čtvrtina firem již některou z forem IoT využívá a dalších 40 % je v procesu implementace IoT řešení.
Logistika je jednou z klíčových oblastí, ve kterých se očekává výrazný kvantitativní i kvalitativní nárůst penetrace IoT technologií. Technologie RFID (Radio Frequency Identification) je v logistice již po více než jedno desetiletí úspěšně využívána pro sledování kontejnerů, palet a beden, primárně v uzavřených okruzích. V současnosti se takto monitorují především zásilky s vyšší hodnotou. Masivní investice do IoT technologií umožní snížení nákladů na RFID a podobné technologie, což dovolí sledování zboží až na úrovni jednotlivých položek. Pro maloobchodníky to představuje mnohé výhody včetně optimalizace množství zásob, snížení administrativních úkonů, automatizace zákaznických procesů a spolehlivého systému ochrany proti krádeži. IoT v logistice přinese zkvalitnění služeb, hlavně co se týče „poslední míle“, v tomto případě na obou stranách čili odběr zásilky od dodavatele a její doručení příjemci.
Ve zmíněném množství 50 miliard připojených zařízení budou mít významné procentuální zastoupení i zařízení pro monitorování milionů přepravovaných zásilek. Každá zásilka, paleta, kontejner budou označeny elektronickým tagem, například na principu RFID, a označené bude i zboží na paletě či v kontejneru. To umožní kvalitnější řízení zásob a rychlejší a přesnější dopravu, nakolik bude možné využít vysokou míru predikce při optimalizaci tras. Zefektivní se procesy propojení logistického personálu s okolními vozidly a zákazníky, což umožní optimalizování okružních jízd při sklizni zásilek.
Identifikační systémy založené na tagách fungujících na principu šíření rádiových vln však mají problém, pokud jsou tagy umístěny na nevhodně uložených kovových předmětech, které rádiový signál stíní. V takovém případě je třeba hledat jiná řešení, například aktivní tagy se vhodně konstruovanou anténou. Cena samozřejmě předurčuje použití takových tagů na komponenty s vysokou hodnotou, případně komponenty, u kterých záleží na včasném doručení.
Údaje získané podrobným monitorováním zásilek poslouží k lepšímu pochopení vzájemných souvislostí logistických řetězců a činností a získání ekonomických výhod. Ty jsou motivací pro ochotu investovat do vytvoření prosperujících IoT ekosystémů pro udržitelné podnikatelské aktivity. Moderní systémy využívají speciální bezdrátovou síť na sběr souhrnných polohových dat z připojených zařízení. Cílem analýzy těchto údajů v téměř reálném čase je zefektivnit rozhodovací proces ve skladových a přepravních činnostech.
V souvislosti s optimalizací logistických procesů se začaly používat pojmy „štíhlá logistika“ a „štíhlý podnik“, zeštíhlování logistických procesů znamená aplikaci „tažného“ (pull, on-demand) principu všude, kde je to možné a účelné. Převládá snaha realizovat logistické transakce co nejblíže okamžiku vzniku odpovídající materiálové potřeby. Důsledkem je snížení materiálových zásob v logistickém řetězci a s tím související snížení nákladů na zbytečně skladované položky.
Štíhlá logistika snižuje nejen náklady na logistické procesy, ale navíc dynamizuje koncepci výroby na zakázku, který uplatňují například automobilky. Část komponent finálního výrobku je zadána do výroby až po uzavření zákaznické objednávky a k výrobní lince jsou doručovány tak, aby byly k dispozici, když na ní bude auto s na zakázku objednanou výbavou. Průběžná doba výroby se tak zkrátí na minimum a komponenty vyrobené na zakázku budou zabírat skladovací prostory při výrobní lince jen na nezbytně nutnou dobu.
Uplatnění principu on demand při výrobě na zakázku
samozřejmě vyžaduje odpovídající operativní reakci všech prvků dodavatelského řetězce, který musí požadované komponenty včas vyrobit, případně zajistit z existující skladové zásoby a především včas dodat. Firmy mají určitě definovány i krizové scénáře, takže pokud nejsou dodána k lince kožená sedadla v okamžiku, kdy příslušným montážním úsekem prochází konkrétní automobil, linka se samozřejmě nezastaví, ale způsobí to určité problémy a produkt bude třeba dokončit ve speciálním režimu s mnohem vyššími náklady. Štíhlá logistika proto potřebuje systém řízení zásob a doručování fungující v reálném čase.
Pojem logistika 2.0 se začíná používat především v souvislosti s využíváním virtuální a hlavně rozšířené reality v logistických procesech. Pomocí různých typů brýlí nebo náhlavních souprav pro rozšířenou realitu se v mnoha případech mohou značně zefektivnit procesy, které vyžadují asistenci zaměstnanců. Pokud se pracovníkovi zobrazí přesná poloha objektu, se kterým má manipulovat, proces vyhledání předmětu to značně zrychlí. Zajímavé inovace plánují přepravní společnosti v podobě zobrazování informací na čelní skla dodávkových vozidel. Bude se zobrazovat aktuální stav dopravy a další důležité údaje, například trasy, seznam adresátů, ve specifických případech teplota či jiné parametry v nákladovém prostoru a další informace.
Rozšířená realita nejen v logistice funguje na principu vzájemné synergie čtyř základních, paralelně běžících úloh, přičemž synergie spočívá v efektivním spojování výstupů těchto úkolů.
- Snímání scény: reálný prostor se snímá kamerami, které mohou být umístěny staticky nebo na náhlavních soupravách pracovníků.
- Identifikace scény: zachycená realita musí být doplněna o údaje o polohách speciálních značek různého typu, případně technologiemi k určení polohy čili v exteriéru GPS a v budovách majáky, infra či laserovými majáky, aby bylo možné určit přesnou pozici, do které by měl být vložen virtuální obsah.
- Zpracování scény: Když je scéna rozpoznána a identifikována, získá se příslušný virtuální obsah, obvykle z interní nebo cloudové databáze.
- Vizualizace scény: Ve finále systém AR vytváří smíšený obraz reálného prostoru a virtuálního obsahu.
Na jednodušší aplikace nejsou potřeba AR brýle, či náhlavní soupravy, v mnoha případech stačí smartphone nebo zařízení podobného konstrukčního formátu jako smartphone s displejem, které je ergonomicky přizpůsobené na daný typ činnosti.
I když v současnosti jsou AR technologie a scénáře na jejich nasazení v relativně časných stadiích vyspělosti, už teď je zřejmé, že v logistice může tato technologie přinést významné výhody. Například AR může poskytnout logistickým poskytovatelům rychlý přístup k předvídatelným informacím kdykoliv a kdekoliv. Je to důležité pro budoucí a přesné plánování a provoz úloh, jako jsou dodávka a optimalizace zatížení. Tyto informace jsou klíčové pro poskytování vyšší úrovně služeb.
