Trestnost přípravy u daňové trestné činnosti
Trestní zákoník v současné době nestanoví trestnost přípravy k daňovým trestným činům. Pokud je tedy např. odhalena nelegální výrobna tabákových výrobků před jejich další distribucí, tato činnost se sice přeruší, avšak pachatelé, byť měli jednoznačně v úmyslu trestnou činnost spáchat, zůstanou bez postihu, neboť k dokonání trestného činu nedošlo.
Přestože mají finanční úřady často dostatek indicií směřujících k závěru, že je konkrétním subjektem páchána trestná činnost, nemají zákonný nástroj, jak pachatele postihnout. Každý čtvrtletní plátce DPH má tedy např. vždy zhruba 115denní lhůtu, během níž je v oblasti daňové trestné činnosti v podstatě nepostižitelný. Tento druh kriminality vykazuje navíc dle statistik jednoznačně rostoucí tendenci.
V reakci na tyto skutečnosti zpřísňuje návrh novely trestní sazbu u trestného činu zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby až na 12 let a zároveň stanoví, že příprava k tomuto trestnému činu je trestná. Trestní sazby jsou u přípravy stejné jako u dokonaného trestného činu.
Účinná lítost při úplatkářství
V některých případech korupčního jednání je vhodné motivovat uplácející ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení. Spolupráce je důležitá zejména v případě, že uplácející je o úplatek přímo požádán upláceným a svým způsobem tedy uplácí nedobrovolně.
Pro případ, že uplácející bezprostředně po korupčním jednání oznámí takové jednání státnímu zástupci a zároveň bude vypovídat v trestním řízení proti uplácenému, který o úplatek požádal, zavádí novela institut „nestíhání uplácejícího“. Podmínkami pro nestíhání jsou tedy aktivní součinnost s orgány činnými v trestním řízení a skutečnost, že uplácející primárně úplatek nenabídl sám.
Zdroj: KPMG
