V červenci 2009 nabyla účinnost novela zákona o daních z příjmů, která daňovým rezidentům států EU a EHP umožňuje uplatnit vůči určitým druhům příjmů související náklady, pokud v Česku podají daňové přiznání. Ministerstvo financí předběžně souhlasilo s tím, že rezidenti států EU a EHP, kteří mají povinnost auditu, mohou daňové přiznání podat až do 30. června 2010.
V daňovém přiznání si mohou zahraniční společnosti uplatnit náklady u příjmů ze zdrojů na území ČR zejména v případě úroků a licenčních poplatků, které sice i nadále podléhají srážkové dani z hrubého příjmu, avšak pokud se zahraniční společnost rozhodne podat za příslušné zdaňovací období daňové přiznání, sražená daň se stává v podstatě zálohou na daň.
V únoru letošního roku vydalo ministerstvo financí sdělení k aplikaci této novely, stále však probíhá diskuse s odbornou veřejností, které se účastní mimo jiné i KPMG Česká republika, o některých konkrétních aspektech jejího uplatnění. Ministerstvo financí potvrdilo, že pokud český plátce příjmů srazil srážkovou daň ve správné výši, důsledek podání daňového přiznání může být pro zahraniční společnost pouze pozitivní, tzn. vrácení přeplatku na dani nebo zachování zdanění ve výši již sražené daně. Daň vypočtená z příjmů po odečtení souvisejících nákladů by tedy neměla v daňovém přiznání překročit výši již sražené daně.
Pokud jde o otázku, jaké náklady si zahraniční společnosti mohou proti příjmům ze zdrojů na území ČR uplatnit, pak podle ministerstva financí musí jít o takové náklady (přímé a nepřímé), které jsou k daným příjmům přiřaditelné na základě racionálního ekonomického kritéria. V rámci zmíněné diskuse ministerstvo financí předběžně souhlasilo s tím, že zahraniční společnosti, které vedou účetnictví podle svého domovského práva, mohou náklady uplatňovat na tzv. akruálním principu, tj. jako rozdíl výnosů a nákladů, a nikoliv jako rozdíl příjmů a výdajů.
Zdroj: KPMG