Pozemek, stavby, právo stavby
Ačkoliv se stavby stávají z právního hlediska součástí pozemku, pro účely vedení účetnictví je nezbytné z nemovité věci „pozemky“ oddělit část, která se dle účetních předpisů neodpisuje, od částí odpisovaných. Pro účely vedení účetnictví tedy nenastává žádná změna a pozemky a stavby budou i nadále evidovány odděleně.
Účetní vyhláška reagovala rovněž na nový institut občanského práva, kterým je „právo stavby“. Jedná se o věcné právo opravňující stavebníka mít na cizím pozemku stavbu.
Právo stavby bude dle novely vyhlášky vykazováno buď jako:
- součást ocenění stavby, pokud je záměrem účetní jednotky stavbu na pozemku realizovat. Týká-li se právo stavby více staveb, vstupuje do nákladů souvisejících s pořízením stavby poměrná část hodnoty práva stavby;
- samostatný dlouhodobý hmotný majetek v položce „stavby“, pokud není záměrem účetní jednotky stavbu realizovat (např. „blokační instrument“ proti cizí stavbě);
- zboží v rámci položky „zásoby“, bude-li se jednat o majetek určený k obchodování.
Dojde-li k pořízení práva stavby po okamžiku uvedení stavby do užívání, stanou se související náklady součástí ocenění technického zhodnocení této stavby. V případě zániku stavby se právo stavby, které je součástí ocenění této stavby, nevyřazuje.
Právo stavby je sjednáno vždy na dobu určitou a bude se účetně odpisovat po dobu, na kterou je sjednáno. V případě, že se právo stavby stane součástí ocenění stavby, odpisy práva stavby budou zohledněny v rámci odpisů dané stavby.
Co se týče daňového odpisování práva stavby, zákon o daních z příjmů právo stavby nedefinuje a stejně tak výslovně neupravuje, zda lze právo stavby odpisovat a jakým způsobem. Bude-li se jednat o právo stavby, které je součástí ocenění této stavby, budou daňové odpisy práva stavby zohledněny v rámci odpisů dané stavby. Pokud bude právo stavby evidováno samostatně, domníváme se, že daňovým nákladem by měly být účetní odpisy práva stavby.
Technické zhodnocení dlouhodobého majetku
Ve vyhlášce je nově doplněna definice technického zhodnocení (dříve vyhláška odkazovala na ustanovení zákona o daních z příjmů). Technické zhodnocení bude dlouhodobým majetkem od výše ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku. V praxi se to projeví například následovně: v případě, že účetní jednotka eviduje jako dlouhodobý nehmotný majetek veškerý majetek s pořizovací cenou nad 60 tis. Kč, budou za technické zhodnocení daného majetku považovány z účetního hlediska rovněž vynaložené náklady převyšující částku 60 tis. Kč. Ruší se tak provázanost účetnictví se zákonem o daních z příjmů, který i nadále zachovává hodnotovou hranici pro technické zhodnocení 40 tis. Kč.
U staveb bude účetní jednotka při posuzování hodnotové hranice pro technické zhodnocení vycházet z principu významnosti, tj. pokud vynaložené náklady dosáhnou významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby.
Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období. Iv tomto případě se ruší provázanost účetnictví se zákonem o daních z příjmů, dle něhož se za technické zhodnocení nehmotného majetku považují výdaje na každé jednotlivé ukončené technické zhodnocení.
Neočekává se, že samotné uvolnění hodnotové hranice technického zhodnocení přinese významnější posun, naopak, může vyvolat zvýšenou administrativní zátěž účetních jednotek, které budou nuceny sledovat hranici pro ocenění technického zhodnocení jak pro účely účetnictví, tak pro účely zákona o daních z příjmů.
Zdroj: KPMG
