Přestože se v předmětné věci jednalo o soukromoprávní spor dvou podnikatelských subjektů, mohou mít závěry vyplývající z tohoto rozhodnutí a z jemu předcházejících rozsudků obecných soudů ve svém důsledku výrazné dopady na každodenní obchodní praxi většiny společností.
Ve zmiňovaném usnesení se Ústavní soud zabýval otázkou, zda cenu sjednanou ve smlouvě bez současného výslovného ujednání o tom, zda její součástí je či není daň z přidané hodnoty, je třeba považovat za cenu konečnou, či zda je dodavatel oprávněn nad rámec této ceny od odběratele požadovat ještě příslušnou daň z přidané hodnoty. Předmětem sporu bylo konkrétně posouzení, zda může pronajímatel fakturovat za nájem nebytových prostor nájemné navýšené o daň z přidané hodnoty, ačkoliv ve smlouvě byla sjednána pevná částka nájemného bez další specifikace, zda tato částka daň z přidané hodnoty zahrnuje či nikoliv. Nájemce částku daně původně pronajímateli uhradil, avšak následně ji požadoval po pronajímateli zpět s tvrzením, že tato částka byla uhrazena nad rámec jeho smluvní povinnosti. Pronajímatel naopak namítal, že oba zúčastněné subjekty jsou plátci daně z přidané hodnoty a nájemce uplatnil u finančního úřadu odpočet této daně na vstupu.
Ústavní soud v dané věci, v souladu s předchozí judikaturou Nejvyššího soudu (viz například rozsudek ze dne 14. června 2011, sp.zn. 32 Cdo 626/2010), konstatoval, že součástí jakéhokoliv ujednání o ceně je i daň z přidané hodnoty. Z toho vyplývá, že sjednanou cenu nelze jednostranně zvyšovat o daň z přidané hodnoty, a to ani v případě, jsou-li obě strany smlouvy plátci DPH. Navýšení celkové ceny o daň z přidané hodnoty v zákonem stanovené výši je možné pouze na základě výslovného smluvního ujednání.
S ohledem na závěr učiněný Ústavním soudem a v návaznosti na předchozí judikaturu Nejvyššího soudu bychom doporučovali věnovat této oblasti zvýšenou pozornost a prověřit rovněž stávající znění smluvních ujednání o ceně, a to zejména v případech, v nichž vaše společnost vystupuje na straně dodavatele. Takto bude možné omezit případná rizika soukromoprávních sporů s odběrateli.
Zdroj: KPMG
