Duben přinesl další všeobecný růst důvěry v českou ekonomiku. Březnové zaváhání bylo překonáno. Nálada podnikatelů se zlepšuje téměř stejně rychle jako v roce 1999 po české recesi z druhé poloviny minulé dekády, kdy byl HDP v minusu v letech 1997 i 1998. Přestože současná krize znamenala pád důvěry z nepoměrně větší výšky (dané úrovní předchozí silné ekonomické konjunktury), je hodné zaznamenání, že propadu z jarních úrovní roku 1999 sentiment v ekonomice ČR nedosáhl. Ani v nejhorším období této poslední krize, kterým byl podle propadu důvěry počátek roku 2009, nebyly totiž nálady podnikatelů a spotřebitelů horší než před deseti lety.
Práce na sedm měsíců dopředu
Co se očekávání týká, průmysl si velmi slibuje od vývoje zahraničních objednávek. Už od ledna zde oslabuje vnímání poptávky jako růstové bariéry, stejně jako u možností získat finance. Zatím však jen velmi nesměle narůstá procento odpovědí uvádějících, že žádné bariéry pro podnikání v průmyslu nejsou (14 %). To ve službách si myslí totéž víc než polovina respondentů a téměř stejný (zhruba čtvrtinový) zde od července loňského roku zůstává podíl odpovědí, hodnotících poptávku jako nedostatečnou (v průmyslu ji naproti tomu považovaly za bariéru růstu v nejhorším období krize důvěry, tj. v polovině loňského roku, téměř tři čtvrtiny firem). Podnikatelé v průmyslu využívají výrobní kapacity z 80 % (o 5 procentních bodů více než loni v dubnu). Práci mají podle svých slov zajištěnu na sedm měsíců dopředu. Vadou na kráse převažujícího optimismu v průmyslu jsou však odhady vývoje výroby pro příští půlrok – v tom jsou očekávání nižší stejně jako očekávaný celkový vývoj české ekonomiky. A už vůbec nejsou dobré odhady budoucích investic zpracovatelů. Letos očekávají jejich tříprocentní pokles, a to navíc ve srovnání s propadem roku 2009, kdy v celé ekonomice objem investic poklesl o 8,3 % a strojních dokonce o pětinu.
Poslední ostrůvky škarohlídů?
Největší pesimisté? Podnikatelé v obchodě. Ti vnímali v dubnu ve srovnání s ostatními odvětvími situaci v ekonomice značně kriticky – za dobrou ji mělo jen asi 22 % a podíl těch, co soudili, že je špatná, zde byl nejvyšší. Oproti takovémuto hodnocení stál optimismus firem ve službách, kde se zdál stav ekonomiky dobrý více než polovině firem a jen asi 5 % tu hodnotilo stav české ekonomiky jako špatný.
Opravdu je optimismus firem ve službách tak silný? Vždyť pozice tohoto sektoru je proti průmyslu a zejména zpracovatelům vždy poněkud pozadu za aktuálním vývojem. To znamená, že ve fázi ekonomického růstu dynamika služeb vždy poněkud zaostává za průmyslem a naopak, ve fázích sestupu, se služby s úspěchem „drží“ déle, aby pak opět po odeznění nepříznivého období pomaleji startovaly. Tomuto schématu však dubnová očekávání ve službách odpovídají jen zčásti.
Nominálně tvoří služby 60,5 % přidané hodnoty v české ekonomice. Nejsou tak citlivé na hospodářský cyklus, a zejména na export, proto je nízká zahraniční poptávka v krizi nezdeptala tak, jako třeba české zpracovatele. Přesto však tržby v odvětvích tržních služeb loni reálně klesly o 9,3 %, tj. méně než v průmyslu (-13,5 %), ale podstatně více než ve stavebnictví (-1 %). Jejich výrazný optimismus tak v této chvíli poněkud překvapuje. Anebo je to menší svědomitostí při vyplňování dotazníků konjunkturního průzkumu?
Autorka je analytička Českého statistického úřadu
Text informace o indikátorech důvěry podle dubnového konjunkturního průzkumu vydané dnes v 9 hodin lze nalézt na stránkách Českého statistického úřadu.