V březnu roku 2020 vydala Evropská komise akční plán pro oběhové hospodářství. Určitými zásadami oběhového hospodářství včetně manipulace s odpady se tak v posledních letech řídí již velká část jejích zemí. Mnohde to ale nestačí. V Česku byl na začátku loňského roku v návaznosti na právní předpisy EU přijat nový zákon o odpadech. Do popředí se díky němu dostalo také řešení gastroodpadu a kuchyňského odpadu. Tedy složky biologicky rozložitelného odpadu převážně živočišného původu, jehož zpracováním se zabývá také skupina EFG v odpadářské bioplynové stanici EFG Rapotín BPS.
Právě začlenění tohoto druhu odpadů do „komunálu“ a jeho následné skládkování způsobuje emise skleníkových plynů. Tento odpad je přitom možné účelně ze skládek odklonit do již zmíněných bioplynových stanic. Například ta v Rapotíně je zaměřena výhradně na bioodpad, nikoli účelově pěstované plodiny, jak je běžně zvykem. S novým odpadovým zákonem má být bioodpad zpracován preferovaně právě v bioplynových stanicích (či v kompostárnách, které ale nedokážou potenciál tohoto druhu odpadu plně využít). Při zpracovávání bioodpadu a gastroodpadu v odpadářské bioplynové stanici následně dochází k výrobě cenného hnojiva (stejné jako u kompostování), ale na rozdíl od kompostování také k produkci bioplynu. Ten lze upravit způsobem, který zajistí vlastnosti odpovídají kvalitám zemního plynu. Může tedy zásobovat přímo stávající plynárenské distribuční sítě a plničky BioCNG.
Pro jednoho odpad, pro jiného surovina
Z běžných kuchyňských zbytků je možné ve zmíněné bioplynové stanici vyrobit energii pro 2 000 domácností, nebo BioCNG pro roční provoz 3 000 automobilů.
Energetické zpracování je ale možné pouze v případě důsledné separace tohoto odpadu do specializovaných nádob, o které si musejí zažádat sami producenti: obce, města, firmy. I toto řešení nicméně nový zákon o odpadech podněcuje. Od roku 2023 totiž ukládá obcím a firmám povinnost gastroodpad oddělovat od komunálního odpadu.
Zpracování odpadu
Negativní motivací je postupné zvyšování skládkovacího poplatku do roku 2029. Už od ledna letošního roku dochází k přijetí nové vyhlášky pro jeho postupné zvyšování. V roce 2030 se pak dle Zelené dohody pro Evropu (Green deal) chystá úplný zákaz skládkování využitelného odpadu. Je tedy načase, aby sami producenti – a nejen obce, ale také průmyslové podniky, restaurační provozy či velkoobchody s potravinami, začali recyklaci „gastra“ co nejdříve aktivně řešit.
Nové legislativy a s ní spojených povinnosti není potřeba se obávat, protože už dnes existují firmy, které komplexně zajistí sběr a ekologickou likvidaci gastroodpadu na klíč po technické i legislativní stránce.
