„Zpráva ČSÚ je zajímavá spíše pro zamyšlení nad budoucím vývojem energetiky zejména z pohledu mixu jednotlivých energetických zdrojů v následujících letech. Nejedná se o akademické téma, protože jakékoli změny v energetice se odehrávají s předstihem řady let.
Jinými slovy – pokud má dojít k výraznější změně v poměrech portfolia energetických zdrojů, projeví se dnešní rozhodnutí za tři až deset let. Patrně nejdiskutovanějším tématem příštích měsíců se opět stane otázka prolomení těžebních limitů, protože současné kapacity (například těžby hnědého uhlí) se z hlediska jejich životnosti dostávají ze střednědobých do spíše krátkodobých výhledů a z hlediska investičních rozhodnutí jsou zcela současné. Nejedná se pouze o výrobu elektřiny, ale také ve stále větší míře o produkci tepla. Vedle ekonomických a technických otázek je významný i sociálně politický aspekt – tedy nejen jak vyrobit, ale také za kolik.
Předběžné propočty hovořící o možném zvýšení ceny tepla na dvojnásobek v případě přechodu na jiné zdroje než pevná paliva nemohou zůstat stranou. Náhrady jinými energetickými zdroji také otevírají otázku energetické stability a bezpečnosti.
Alternativní, respektive obnovitelné zdroje ukázaly v mnoha ohledech svoji životaschopnost, ale za cenu vysokých společenských dotací, jejichž výši nejsme dnes schopni ještě zcela kompetentně stanovit. Rozpletení tohoto gordického uzle bude vyžadovat kromě vysokého odborného nasazení i značnou politickou statečnost.“
