Není to klaun, který má obšťastňovat zaměstnance a navozovat u nich veselou náladu. Happiness manager má daleko složitější pozici. „Měl by to být charismatický lídr, jehož si vedení firmy i zaměstnanci váží tak, že dokáže ovlivňovat chod firmy a vztahy posunovat dopředu,“ říká Věra Koukalová, jedna z happiness managerů v ČR. Podle jejich odhadů jich je u nás zhruba stovka. Oficiálně se však hovoří o 15 osobách, které působí v nadnárodních korporacích nebo startupech.
Jak uvedla na diskusním setkání zorganizovaném Středočeským regionálním klubem České manažerské asociace v pražských Holešovicích, jde o nový trend, který se v ČR objevil před několika málo lety ze západní Evropy. Happiness manager, na úrovni vedení označovaný jako Chief Happiness Officer, je již delší dobu součástí firemní kultury v Dánsku a Nizozemsku, ale i v severských zemích. Vlivem západní kultury tato funkce začala vznikat také v Japonsku a Jižní Koreji.
Tato pozice předpokládá kreativní přístup k mezilidským firemním vztahům a vymýšlení různých projektů. „Na zaměstnance mohou příznivě působit zdánlivé maličkosti, třeba to, že někam mohou veřejně napsat, co se jim líbí a někoho pochválit. Nebo společně vyzdobit kanceláře či si na workshopu vyrobit z palet sezení. Samozřejmě, že nápady se musí přizpůsobit výrobnímu procesu,“ říká Věra Koukalová.
Při diskusním setkání se tato jedna z mála zkušených happiness managerů musela potýkat i se skepsí diskutujících, zejména manažerů z výrobních podniků. „Pro řadu podnikatelů je to nová a nevyzkoušená pozice. Ne každý má odvahu si do vedení pustit někoho, kdo pak napříč strukturami ovlivňuje dění ve firmě. Přesto se manažeři shodli na tom, že pokud chtějí ve firmě a firemních vztazích udělat změnu, happiness manager jim v tom jako jakýsi ombudsman může pomoci,“ uvedla hlavní organizátorka setkání Tereza Prokešová, předsedkyně Středočeského regionálního klubu České manažerské asociace.
Zdroj: ČMA
