Obecně platí, že výnos dluhopisů by měl odrážet důvěru v jednotlivé státy. Že by zrovna Češi byli v této disciplíně téměř evropskými lídry? Ne, zase tolik si Češi fandit nemohou. Výnosy českých státních dluhopisů tlačí k zemi ještě něco jiného. Sázka na domácí dluhopisy může mít pro zahraniční investory i spekulativní podtext. Devizové intervence totiž nebudou trvat věčně. Jakmile skončí, koruna bude v příštích letech pokračovat v přirozeném posilování k euru s tím, jak česká ekonomika bude dohánět průměr eurozóny. A čím silnější koruna bude, tím vyšší budou příjmy z českých dluhopisů v přepočtu na eura nebo třeba dolary.
Řecko opět časovanou bombou
Pohled na celý dluhopisový trh zemí eurozóny je téměř idylický, a to i když necháme stranou Německo. Stačí vyhlédnout směrem na jih. Italské banky nás přednedávnem v testech ECB zrovna nepřesvědčily o své bezpečnosti. Důvěru v zemi jako takovou to ale nenahlodalo, Itálie si na 10 let půjčuje za 2,33 %. Další nedávný průšvihář z jihu Evropy, Španělsko, dokonce za 2,11 %. Ale pozor. Třeba takové Řecko zůstává evropským ostrůvkem nedůvěry. Investoři rozhodně neodměňují tamní vládu za vůli brzy opustit záchranný program. Za 10letou půjčku musí řecká vláda platit výnosem přes 8 %. Ekonomická teorie přitom říká, že výnosy nad 7 % jsou vždy dlouhodobě neudržitelné. Že nutně musí narazit, že je to jen otázkou času. Vývoj v Řecku by proto neměl nechávat evropské komerční ani centrální bankéře v klidu. (Mimochodem ty první ovšem, zdá se, nechává.)
Vyhasínající růst přináší ECB zasmušilost
Ovšem pro samotnou ECB je ještě větším strašákem než Řecko vyhasínající růst ve velké části evropských zemí, možná proto už nemá kapacitu lomit rukama nad Řeckem. A jak známe ECB, ta se bude snažit ekonomice pomoci za jakoukoliv cenu. Zanedlouho proto může představit dokonce i plán na přímý výkup státních dluhopisů. A to by jejich výnosy v Evropě stlačilo ještě o něco níž. A i kdyby nakonec přímo tento program nerozjela, přílivy levných peněz budou stejně pokračovat přes jiná podpůrná opatření. Prostředí nepřirozeně nízkých výnosů dluhopisů v Evropě tedy ani zdaleka nekončí.
Ospalost...
Co se týká dneška, ten byl na finančních trzích velice ospalý. To souviselo v první řadě s tím, že evropští statistici nedodali žádná důležitá data. K tomu ještě Američané slavili Den válečných veteránů. Dolar se proto odpoledne nacházel poblíž ranních hodnot těsně nad hladinou 1,240 USD/EUR. V dalších týdnech by dolar měl pomaličku ukrajovat další zisky na úkor eura. Přece jen rozdíl v současném chování centrálních bank bije do očí. Zatímco americká centrální banka je připravena svou politiku zpřísňovat, u ECB je tomu přesně naopak. Před dolarem stojí při jeho cestě k silnějším hodnotám nejbližší bariéra na úrovni 1,220 USD/EUR.
Místo 32,85 rublu za dolar platí Rusové 46,68 rublíků
Koruna dnes nenavázala na své včerejší posílení a pouze stagnovala. Odpoledne se držela pod hladinou 27,60 CZK/EUR. Zajímavější věci se udály dál na východ. Zatímco situace na východní Ukrajině zůstává napjatá, ruská centrální banka nově nechá kurz ruského rublu volně plout. Přestane tak plýtvat devizovými rezervami na udržení kurzu ve stanoveném denním koridoru. Ruská centrální banka letos už utratila přes 110 mld. dolarů a zvyšovala úrokové sazby jako divá, ale oslabování rublu dokázala pouze zbrzdit. Ještě na začátku roku Rusové za dolar platili 32,85 rublu, dnes to je 46,68 rublu. Co v praxi změna kurzového režimu přinese? Jakmile ruská centrální banka přestane nad rublem držet ochrannou ruku, jeho kurz se stane mnohem vrtkavějším. Dokud se navíc bude nad Ruskem vznášet stín sankcí a na východní Ukrajině budou k vidění neoznačené tanky, může rubl nabírat další ztráty.
Autor pracuje ve společnosti Next Finance s.r.o.
