V příštím roce se možná začne uplatňovat mezinárodní daňová smlouva s Lichtenštejnskem

15. 10. 2014

Sdílet

 Autor: © shoot4u - Fotolia.com
Smlouvy o zamezení dvojího zdanění: Novinkou v oblasti mezinárodních daňových smluv je Smlouva o zamezení dvojího zdanění s Lichtenštejnským knížectvím, která byla podepsána koncem září.

Lichtenštejnsko je jedinou zemí Evropského hospodářského prostoru, na kterou se doposud neuplatňovala obdobná pravidla jako na státy EU, neboť s ním neexistovala ani smlouva o zamezení dvojího zdanění ani smlouva o výměně informací. Připravovaná novela zákona o daních z příjmů na tuto skutečnost již reaguje, příslušná ustanovení (např. osvobození dividend, úroků a licenčních poplatků) se však začnou uplatňovat teprve v den účinnosti smlouvy. Je otázkou, zda tomu tak bude již od příštího roku, nebo zda příslušné ústavní procedury na obou stranách budou trvat déle a smlouva vstoupí v platnost až 1. ledna 2016. 

 

Koncem července vstoupila v platnost nová Smlouva o zamezení dvojího zdanění s Lucemburskem publikována ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 51/2014. Její ustanovení se začnou uplatňovat 1. ledna 2015 a nahradí dosavadní dohodu č. 79/1993 Sb., jejíž platnost k tomuto datu vyprší.

 

Nová smlouva mimo jiné upravuje tzv. službovou stálou provozovnu (poskytování služeb po dobu delší než 6 měsíců v jakémkoliv 12měsíčním období), zavádí nulové zdanění dividend ve státě zdroje, pokud jejich vlastník drží nepřetržitě po dobu minimálně 1 roku alespoň 10 % kapitálu společnosti vyplácející dividendy, a desetiprocentní daň z dividend v ostatních případech. U úroků (0 % v zemi zdroje) a licenčních poplatků (0 % u autorských poplatků, 10 % u průmyslových poplatků) nedoznala stávající úprava v podstatě změn. Protokol ke smlouvě obsahuje ovšem pravidlo, podle něhož se snížená sazba uplatní automaticky i pro česko‑lucemburské vztahy, pokud ČR uzavře smlouvu s jiným členským státem EU, v níž bude stanovena nižší sazba pro licenční poplatky. Protokol dále upřesňuje náležitosti žádostí o výměnu informací.

 

V letošním roce vstoupil v platnost protokol ke Smlouvě o zamezení dvojího zdanění se Singapurem. Jedná se o poměrně rozsáhlý dokument, který mění například maximální sazby licenčních poplatků, upřesňuje některé pojmy (dividendy, úroky) či zavádí standardní výměnu informací mezi státy. Je třeba upozornit, že jeho účinnost je odlišná v České republice (1. leden 2015) a v Singapuru (1. leden 2016). Výměna informací se ovšem začala uplatňovat již 12. září 2014, tedy v den, kdy smlouva vstoupila v platnost.

 

Ve Finančním zpravodaji vydávaném ministerstvem financí byly v letošním roce publikovány dva pokyny k uplatňování smluv o zamezení dvojího zdanění. Pokyn ke smlouvě s Estonskem upozorňuje na nové tiskopisy žádosti o uplatnění výhod ze smluv, které lze získat na stránkách estonské daňové správy. Tyto formuláře slouží také pro potvrzení daňového domicilu. Pokyn ke smlouvě se Slovenskem reaguje především na změny ve slovenském zákoně o daních z příjmů. Upozorňuje na rozšíření definice příjmů ze zdrojů na území Slovenska, např. v případě služeb a službové stálé provozovny. Potvrzuje, že tzv. daňová licence právnických osob, což je vlastně obdoba minimální daně, je pokryta smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

 

Smlouvy o výměně informací

V červnu tohoto roku byly dohody o výměně informací v daňových záležitostech rozšířeny o smlouvu s Andorrským knížectvím, která se začne uplatňovat v lednu příštího roku. Aktuální seznam čítající osm těchto dohod lze nalézt na adrese: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/mezinarodni-vymena-info-v-danove-oblasti/platne-smlouvy. Při platbách do těchto států, které podléhají srážkové dani, není tedy nutné uplatňovat 35%, nýbrž standardní 15% sazbu.

 

 

bitcoin školení listopad 24

 

Zdroj: KPMG