Návrh zákona vychází z plnění Programového prohlášení vlády („Zvýšíme limit pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun, na stejnou hranici se posune možnost využití režimu paušální daně“, „parametricky upravíme kontrolní hlášení“ a „snížíme byrokratickou zátěž při správě daní a poplatků“). Další aktuální změny se týkají možnosti daňového uplatnění pomoci Ukrajině.
Změny v danění darů
V březnu vláda předložila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s podporou Ukrajiny. Učinila tak mimo připravovaný plán legislativních prací vlády na rok 2022, na základě aktuál ní potřeby přijmout opatření v oblasti daní z příjmů v souvislosti s podporou Ukrajiny. Ministr financí Zbyněk Stanjura uvedl, že Češi už ve sbírkách neziskovek vybrali na pomoc Ukrajině přes miliardu a půl, a jejich cílem je, aby tuto rekordní dobročinnou aktivitu podpořili také daňově. Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů 27. května a o den později nabyl platnosti. Doposud platilo, že finanční dary jsou ze zákona odečitatelné od základu daně. Na základě novely je pak možné odečíst z daní také bezúplatná plnění poskytnutá v roce 2022 za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny a je také možné daňově uplatnit dary poskytnuté v roce 2022 přímo Ukrajině. Tedy například prostřednictvím ukrajinského velvyslanectví nebo ukrajinských neziskových organizací. Možnost odečtu bezúplatného plnění od základu daně mohou nově využít i daňoví poplatníci z Ukrajiny, pokud jejich zdanitelné příjmy ze zdrojů na území České republiky tvoří 90 % zdanitelných příjmů. Změny v tomto zákoně mají zpětnou účinnost, a vztahují se tedy i na dary, které poplatník poskytl ještě před účinností zákona, kterým jsou tyto změny upraveny.
Příjmy na humanitární nebo charitativní účely nebo do veřejných sbírek pořádaných právnickými osobami jsou dnes osvobozené od daně z příjmů. Nově bude letos osvobozen i bezúplatný příjem poskytnutý za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny. To znamená, že se nebude uplatňovat případná srážková daň. Od daně bude osvobozen také příjem ukrajinských zaměstnanců, když firma jim a jejich rodinným příslušníkům poskytne ubytování v České republice kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině. Pokud zaměstnanec obdrží od svého zaměstnavatele peněžní dar za účelem pomoci v tíživé životní situaci, bude tento dar osvobozen od daně z příjmů jako bezúplatné plnění obdržené z humanitárních nebo charitativních důvodů.
Vzroste limit k registraci k DPH
Na paušální daň a limit k registraci DPH se zaměřuje návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a další související zákony. Podle ministerstva financí je cílem navrhovaných změn zjednodušování daňových povinností a snížení či rušení administrativy pro podnikatele. Návrh zákona počítá se zvýšením limitu ročního obratu pro registraci k DPH na dva miliony korun. Aktuální limit je jeden milion, což odpovídalo částce 35 000 eur. Česká republika jej získala při vstupu do Evropské unie v roce 2004 a od té doby se nezměnil. Sama EU tak podporuje zvýšení limitu až na 85 000 eur s tím, že členským zemím umožní implementovat toto navýšení od roku 2025. Česká republika požádala o možnost zvýšit limit pro plátcovství DPH na dva miliony korun už před účinností této směrnice a měl by platit od začátku příštího roku. Ministerstvo financí očekává, že počet osob osvobozených od uplatňování DPH vzroste přibližně o 11 %, tedy o 105 tisíc osob.
S DPH souvisejí i změny ohledně paušální daně
|
Pásmo |
Výše paušální daně |
Daň z příjmů |
Důchodové pojištění |
Zdravotní pojištění |
|
1. pásmo |
5 994 Kč (2022), přibližně 6 500 Kč (2023) |
100 Kč |
3 267 Kč |
2 627 Kč |
|
2. pásmo |
16 000 Kč |
4 963 Kč |
7 446 Kč |
3 592 Kč |
|
3. pásmo |
26 000 Kč |
9 320 Kč |
11 388 Kč |
5 292 Kč |
Na dvojnásobnou částku dvou milionů od příštího roku vzroste také podmínka pro využívání paušální daně. Tento režim umožňuje placení daní, sociálního i zdravotního pojištění jednou pravidelnou měsíční částkou bez daňových přiznání a bez přehledů pojistného. Zvýšením limitu dojde k širokému rozpětí příjmů podnikatelů v paušálním režimu, proto se zavádějí tři pásma paušální daně odvozená od výše příjmů a výdajového paušálu. V prvním pásmu zůstane paušální daň stejná jako doposud (aktuálně 5994 korun měsíčně) a bude se měnit v závislosti na změnách pojistného. V druhém a třetím pásmu budou OSVČ platit 16 000 korun a 26 000 korun měsíčně. Podmínky pro zapojení se do paušální daně by díky této novele mohlo příští rok nově splnit až 60 tisíc OSVČ navíc.
U kontrolního hlášení se zmírní pokuty
Článek vyšel v tištěném vydání časopisu CFOworld 2/2022. Pokud si časopis chcete přečíst celý, můžete si ho koupit i v digitální formě.
Kromě tohoto rozhovoru najdete v magazínu rozhovor s Jakubem Tomaštíkem z ČSOB. Předmětem rozhovoru jsou dotační programy.
Věnovali jsme se i tomu, jak pomáhají CRM systémy firmám v růstu a na cestě k digitalizaci.
Daňový balíček upravuje také sankce spojené s kontrolním hlášením. Aktuálně platí, že v případě, kdy plátce nepodá kontrolní hlášení k DPH ve stanovené lhůtě, vznikne povinnost uhradit pokutu ve výši: 1 000 korun, pokud jej dodatečně podá, aniž k tomu bude vyzván, 10 000 korun, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván, 30 000 korun, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo 50 000 korun, pokud šlo o řádné hlášení a nepodá jej vůbec nebo ani v náhradní lhůtě. Od roku 2023 se má nově automaticky odpouštět první pokuta v daném roce ve výši 10 000 korun, tedy za podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě po výzvě finančního úřadu. U OSVČ a společností s ručením omezeným, v nichž je fyzická osoba jediným společníkem, je navrhovaná pokuta v poloviční výši. Prodloužit se má také lhůta pro podání následného kontrolního hlášení, a to na sedmnáct dnů od vyzvání finančního úřadu do datové schránky plátce. Lhůta o délce pěti pracovních dnů zůstane jen pro jiné způsoby doručování než do datové schránky.
Další navrhované změny
Návrh zákona počítá také s prodloužením mimořádných zrychlených odpisů na majetek zařazený v první a druhé odpisové skupině pořízený v letech 2022– 2023. Tím naváže na zrychlené odpisy majetku pořízeného v letech 2020–2021 zavedené v důsledku dopadů covidové pandemie na podnikatele. Nadále tedy bude možné majetek zařazený v první odpisové skupině odepsat bez přerušení za dvanáct měsíců namísto standardních tří let a majetek zařazený ve druhé odpisové skupině bez přerušení za 24 měsíců namísto standardních pěti let. Prvních dvanáct měsíců přitom bude moci poplatník uplatnit odpisy až do výše 60 % vstupní ceny. V rámci daňového balíčku by také mělo dojít ke zvýšení minimální roční výše zdanitelných příjmů pro vznik povinnosti podat daňové přiznání. Do roku 1996 činil tento limit 6000 korun, kdy se zvýšil na 10 000 korun, a na této úrovni zůstal do roku 2003. Tehdy hranice pro podání přiznání vzrostla na současných 15 000 korun a nyní by mělo dojít k navýšení na 25 000 korun.
