59 % projektových manažerů očekává v následujících 12 měsících nárůst investic;
52 % respondentů uvedlo překročení projektových rozpočtů v předchozích 12 měsících;
78 % projektů mělo v předešlých 12 měsících zpoždění
Navzdory stále nepříznivé ekonomické situaci očekávají lidé, kteří mají v regionu střední a východní Evropy (CEE) na starosti kapitálové projekty, v následujících 12 měsících růst investic. Optimismus ohledně kapitálových výdajů je sdílený napříč sektory, zejména pak v energetice, infrastrukturální výstavbě, těžařském průmyslu, dopravě a logistice. Nálada v jednotlivých zemích regionu se však liší. Nejoptimističtější byli respondenti z Ruska a Polska, kde probíhají velké infrastrukturní projekty. Naopak jejich protějšky z České republiky a Maďarska, kde jsou stále citelné dopady ekonomické krize, mají slabší očekávání. To jsou některé ze závěrů, která přineslo první vydání průzkumu PwC Delivering capital projects in CEE/CIS.
Honem tam, kde je dobrá nálada...
„Významné investiční projekty, které zahrnují výstavbu továren, development nemovitostí a veřejnou infrastrukturu, jako jsou silnice, železnice či elektrárny, představují klíčové faktory hospodářského vývoje, zejména na rozvíjejících se trzích střední a východní Evropy a Společenství nezávislých států,“ uvedl Dennis Nally, generální ředitel mezinárodní sítě poradenských společností PwC, na ekonomickém fóru v ruském Petrohradě, kde studii představil.
„Čeští respondenti v průzkumu často zmiňovali Rusko, Polsko, Rumunsko a Turecko jako země, na které se chtějí v rámci investičních a infrastrukturních projektů zaměřit,“ říká Jan Brázda, vedoucí oddělení Investičních projektů & infrastruktury PwC v regionu CEE.
Soukromý sektor jako zdroj financování
Potíže finančních trhů v eurozóně a zavedení přísnější regulace BASEL II způsobily nedostatek tradičních zdrojů financování pro investiční a infrastrukturní projekty. Více než 61 % respondentů pocítilo negativní dopady způsobené omezeným financováním, 8 % muselo dokonce úplně zrušit své projekty. To je hlavním důvodem hledání nových zdrojů financování. Celkem 72 % respondentů tvrdí, že dokonce i v Rusku, kde trh bankovního financování zůstává likvidní, nabývá privátní financování na zásadním významu.
Devět z deseti manažerů, kteří mají na starosti významné projekty v oblasti infrastruktury, očekávají, že jejich práce bude alespoň z části financována soukromým sektorem. Partnerství veřejného a soukromého sektoru přináší i řadu nefinančních výhod.
„Vedle významného benefitu zdroje financování nemůžeme opomenout ani přínos v podobě získaných znalostí a dovedností. Soukromý sektor může obohatit veřejný sektor o schopnosti řízením rizik a projektů, což může v konečném důsledku přispět k vyšší efektivitě a transparentnosti investičních projektů,“ říká Julian Smith, vedoucí oddělení Investičních projektů & infrastruktury PwC v regionu CEE/CIS.
Co nejvíce ohrožuje velké projekty?
Řízení projektových rizik a finanční výkonosti byly dvě nejčastěji citované oblasti, které mohou ohrozit projekt. Za posledních 12 měsíců se potýkalo 78 % respondentů se zpožděním projektu a 52 % přečerpalo rozpočet. Není jistě náhodou, že stejné dva problémy zmiňuje i v obdobná studie PwC, Middle East Capital Projects and Infrustructure ze závěru loňského roku. Právě zpoždění způsobila, že projektoví manažeři vidí velkou potřebu zlepšit řízení rizik, třeba prostřednictvím řádného reportování. Chyby ve finančním řízení zas bývají často příčinou překročení rozpočtu.
Identifikovat možná rizika...
„Vedoucí představitelé firem, kteří mají na starosti velké investiční projekty, si uvědomují, že potřebují zlepšit reportování v oblasti infrastruktury, aby poskytovalo skutečný pohled na situaci, a pomohlo jim tak lépe pochopit rizika projektů, a tím předejít překračování rozpočtů a časovým prodlevám,“ dodává Jan Brázda.
Nástrojem, který pomáhá identifikovat možná rizika předtím, než vyvstanou, je studie proveditelnosti. Zatímco 63 % respondentů je provádí interně, veřejné instituce často postrádají prostředky k tomu, aby v nich zohlednily aktuální změny na trhu. Jasně zde vyvstává potřeba odborné pomoci zvenčí.
„Studie proveditelnosti je naprostou nutností… Projektové týmy se neustále mění a vyvíjejí. Bez odborné rady se veřejné projekty sotva vydají správným směrem,“ potvrzuje Tomáš Janeba, prezident české Asociace pro rozvoj infrastruktury.
Další hrozbou jsou různá regulatorní opatření. Respondenti často zmiňují problémy se získáváním povolení a nejasnosti v národní strategii budování infrastruktury. Politická podpora velkých projektů (s hodnotou převyšující 1 miliardu dolarů) je často slabá. To vede k problémům s financováním těchto „politicky nejistých“ projektů.
Celá zpráva je ke stažení v angličtině zde: http://www.pwc.ru/en/сpisurvey
