Zdědila jste velký problém, jímž je čerpání evropských dotací. Která jsou slabá místa současného systému?
Slabá místa bohužel existují. Mezi slabá místa současného systému patří včasné nevyčerpání prostředků v roce 2014 a na konci období 2007 až 2013, neuzavření některých problematických oblastí s Evropskou komisí (zejména audity), problematická realizace velkých projektů a prodlužování jejich harmonogramů, zajištění udržitelnosti projektů i za horizont roku 2015, nedostatečné lidské zdroje, problémy s veřejnými zakázkami. Vše se nám však daří postupně řešit.
V současném programovacím období je naší prioritou především maximálně snížit skluz, který Česká republika má v čerpání prostředků z evropských fondů. Počátkem března se tím zabývala vláda a naše ministerstvo spolu s ostatními resorty a s regiony připravilo tzv. krizový program, jehož cílem je ve zbývajícím čase zajistit co nejvyšší a zároveň efektivní čerpání evropských zdrojů. Zveřejnili jsme naši prognózu, že letošní čerpání je ohroženo v objemu cca 24 miliard korun a budeme se snažit, aby se toto číslo co nejvíce snížilo.
Také se netajíte se tím, že budete usilovat o zlepšení čerpání. Jaké konkrétní kroky to bude obnášet?
Poučení z předcházejících programových období 2007 až 2013 i 2004 až 2006 je klíčovým aspektem programového období 2014 až 2020. Odborné analýzy prokázaly, že v obou předchozích obdobích se vyskytovaly některé problémy, které je nutné brát na vědomí při nastavování nového programového období 2014 až 2020. Jde zejména o to, že příliš široce vymezené priority znesnadňují hodnocení úspěšnosti a dosahování cílů jednotlivých operačních programů. Byla také identifikována nedostatečná propojenost v různých programech. Také nesmí být zohledňován pouze objem, rychlost a formální správnost čerpání, základem musí být společenský přínos a celková efektivita investic. Proto bych především zdůraznila, že základní předpoklad úspěšné realizace příštího programového období spočívá v nastavení systému administrace a finančních toků a jednotných závazných pravidel. Budoucí žadatelé a příjemci prostředků programů by měli předkládat a realizovat projekty snadněji než doposud, a to zejména díky elektronizaci agend a sjednocování pravidel. Podstatným faktorem by také mělo být zvyšování kvality a výkonu budoucích aktérů implementační struktury, včetně odpolitizované veřejné správy. Připravili jsme proto jednotný a závazný metodický dokument pro tvorbu programových dokumentů. Dále pak vzniká základní sada metodických dokumentů směřujících k zajištění kvalitního, výkonného a efektivního prostředí.
Ještě letos budete muset předkládat operační programy (OP) pro další programovací období. Má být zaměřeno pět prioritních oblastí. Přinese pozitivní změny i podnikatelům ze středních a malých firem?
Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo vládě materiál, který se dotýká právě nastávajícího období, finanční sedmiletky 2014 až 2020. Proběhla bohatá diskuse a vláda ještě upřesní rozložení finančních prostředků mezi jednotlivé operační programy, kterých bude v tomto období celkem sedm, plus programy příhraniční spolupráce a operační program Technická pomoc. Celkový objem prostředků je ve výši 22 mld. € a předpokládané podíly pro jednotlivé programy jsou Operační programy 2014 – 2020, Integrovaný regionální OP, OP Doprava, OP Podnikání a inovace, OP Výzkum, vývoj, vzdělávání, OP Životní prostředí, OP Zaměstnanost, OP Technická pomoc, OP Praha – pól růstu.
Zákon o veřejných zakázkách, jehož tzv. technická novela č. 137/2006 Sb., začala platit, je dalším horkým bramborem. Bude se připravovat nový zákon? Zohlední požadavky evropské směrnice regulující oblast veřejných zakázek v členských státech EU?
Právě v této oblasti je středem pozornosti příprava nového zákona o veřejných zakázkách. Stávající zákon je často kritizován nejen pro složitost, ale i pro řadu procesních i věcných bariér při zadávání veřejných zakázek. Vedle toho jsou tu nové směrnice Evropské unie, která je nutno zapracovat do naší legislativy. Jisté však je, že účinnost nových tří směrnic Evropské unie musíme brát na vědomí. Máme je tady, schválené jsou od letošního února a musíme na ně reagovat novou legislativou zapracovanou do českého právního řádu. Na to budeme mít nyní dvouletou lhůtu. Dále chystáme také technickou novelu stávajícího zákona o zadávání veřejných zakázek.
Pracovní skupina bude předkládat věcný záměr návrhu zákona, který by měl do konce roku být ve formě paragrafovaného znění. Musím otevřeně přiznat, že jsme pod velkým tlakem zadavatelů i dodavatelů a celé ekonomické sféry. Na nový zákon se opravdu čeká velmi ostře a všichni chceme, aby nová právní úprava vytvořila cestu k jednoduššímu a přitom transparentnímu veřejnému investování. Také proto jsem zřídila svůj poradní orgán – kolegium pro veřejné investování, který sdružuje zástupce odborné veřejnosti, aby bylo zajištěno co nejširší spektrum pohledů na danou problematiku. Členy jsou zástupci některých resortů, samospráv i neziskového sektoru. Zásadním úkolem kolegia je nyní věcná debata nad obsahem nových zadávacích směrnic a způsobu jejich aplikace do vnitrostátního právního řádu.
Jedním z cílů bytové politiky MMR je zvyšování nabídky bydlení, a to i prostřednictvím podpory nové výstavby. Existuje konkrétní představa o naplnění příslušného cíle? Kterými nástroji chce ministerstvo zvýšit nabídku cenově dostupného bydlení?
Musíme se znovu podívat na státní koncepci rozvoje bydlení, která už byla schválená, ale budeme jí aktualizovat. Budeme se snažit také o podpůrné programy, které máme ve Státním fondu rozvoje bydlení. Měli bychom také prozkoumat možnosti, jak podporu bydlení posílit o peníze z evropských fondů. A to přesto, že bydlení patří mezi oblasti, které Evropa příliš financovat nechce.
Ministerstvo práce a sociálních věcí brzy stanoví požadavky a kritéria sociálního bydlení. Popište prosím svou představu o této problematice. Mají se stavět nové byty, nebo využívat stávající? A co finanční zajištění?
Stěžejním bodem pozornosti této problematiky je především příprava zákona o sociálním bydlení. Ten by měl specifikovat zda, a v jaké míře bude stát a obce podporovat bydlení sociálně slabých občanů. Na přípravě zákona budeme spolupracovat s resortem práce a sociálních věcí, který je gestorem. Jde především o sociální otázku, protože zákon by měl nejprve vymezit okruh osob, kterým podpora náleží a teprve potom se může řešit, jak investičně připravit a podpořit bydlení těchto lidí. Na přípravě zákona bude pracovat meziresortní pracovní skupina, která by měla věcný návrh předložit do poloviny letošního roku.
Rozvoj bydlení je trvalé téma diskutované už od konce devadesátých let. Startovací byty zatím stále neexistují. Je vůbec možné daný stav nějak změnit?
Pokud je pod pojmem startovací byt myšlen byt určený mladým domácnostem a osobám, které mají zejména z finančních důvodů ztížený vstup na trh s byty, ráda bych upozornila na skutečnost, že situace na trhu s byty byla koncem devadesátých let úplně jiná než dnes. V té době, vzhledem k přetrvávající regulaci nájemného, byl trh s byty zablokován. Byty s regulovaným nájemným byly obsazené staronájemci a mladé domácnosti prakticky neměly k finančně dostupným nájemním bytům žádný přístup. Poptávka po volných bytech, která byla extrémně vysoká, táhla nájemné vysoko nad jeho rovnovážnou úroveň. Tím se uvolněné byty pro mladé rodiny staly ještě nedostupnějšími. Pro mladé domácnosti, které neměly k dispozici finanční prostředky na pořízení vlastnického bydlení, státem podporované byty jednou z mála možností, jak se osamostatnit od rodičů. V té době se také začala prosazovat státní podpora nájemních bytů jednoznačně zacílená na domácnosti s vymezenými příjmy. Stát tak od roku 2003 podpořil výstavbu asi 12 tisíc sociálních nájemních bytů, ať už z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) nebo MMR.
V současné době, po ukončení deregulace, můžeme říci, že došlo k uvolnění trhu, fyzická dostupnost nájemních bytů se výrazně zvýšila a volných nájemních bytů pro většinu mladých domácností je dostatek. To samozřejmě nevylučuje, že v některých lokalitách existuje místní deficit. Pro ty, kteří nemají dostatek finančních prostředků, máme k dispozici několik podpor, jejichž cílem je zvýšení počtu nájemních bytů pro osoby s nízkými příjmy nebo s dalšími sociálními handicapy. Po vyhodnocení účinnosti těchto podpor a identifikaci jejich limitů a nedostatků budou provedeny případné úpravy podpůrných nástrojů tak, aby plně odpovídaly našim představám o sociálním bydlení.
Chystáte v oblasti podpory bydlení (SFRB) nějaké novinky, změny? Třeba v oblasti stavebního spoření či podpory hypotečních úvěrů?
Chtěli bychom se především zaměřit na využití evropských finančních zdrojů programového období 2014 až 2020 formou nástrojů finančního inženýrství, tedy formou nenávratné podpory. Dosavadní podpora z evropských fondů byla převážně dotační, v oblasti bydlení tomu tak bylo výhradně. Stávající programy SFRB (PANEL 2013+, podpora výstavby nájemních bytů), ale především i v současnosti probíhající pilotní Program JESSICA ovšem naznačují, že často postačuje podpora ve formě úvěru. Finance tak můžeme použít opakovaně, což i v době úspor přináší stabilitu a předvídatelnost státní podpory v oblasti bydlení a podpory hospodářství v oblasti stavebnictví.
Dalším důležitým úkolem je vytvořit takový systém podpory bydlení, který zajistí, že se jednotlivé nástroje podpory budou vhodně kombinovat. Návratné zdroje by tak mohly být kombinovány s nenávratnými, evropské s národními, ať už veřejnými či soukromými, zdroje SFRB se zdroji Státního fondu životního prostředí České republiky (SFŽP). Je třeba využít efektu těchto kombinací, předcházet všem potenciálním překryvům a s tím spojené nepřehlednosti pro žadatele.
S ohledem na změnu zákona o rozpočtových pravidlech musel SFRB převést své finanční prostředky uložené u komerčních bank na účet České národní banky (ČNB), kde nejsou úročeny. Přijde tak o příjmy z úrokových výnosů v hodnotě asi 200 milionů Kč. Čím se výpadek nahradí?
Jediným zdrojem příjmů Fondu se stávají úrokové výnosy z úvěrů. Fond tedy zvýší své příjmy jedině tak, že poskytne více úvěrů. Vedle toho je třeba hledat i cesty úspor ve výdajích Fondu, tedy ve výdajích na správu a výdajích na zajišťování podpor aniž by došlo ke snížení efektivity poskytovaných služeb. Je však nutné uvést, že peníze na účtu ČNB jsou určeny na výplatu dotací, které byly poskytnuty v minulosti. Jedná se především o úrokové dotace v programu PANEL ve výši téměř 7,3 mld. Kč, které budou postupně vypláceny až do roku 2026. Využitelnost těchto finančních prostředků pro podporu bydlení je tak omezená.
Cestovní ruch je sice zajímavý, ale křehký segment, jehož prosperita je závislá na mnoha faktorech, od počasí po ekonomickou krizi a kupní sílu obyvatel. Budete se zabývat koncepcí podpory cestovního ruchu, nebo spíše ochranou klienta?
Cestovní ruch je oproti předchozím tématům technicko finančního charakteru velmi malebným námětem. Děláme propagaci České republiky pro zahraniční turisty, propagujeme naše regiony v rámci domácího cestovního ruchu. Naše země má velký potenciál, máme se s čím chlubit, ale máme také velké rezervy v marketingové nabídce. Spolu s naší agenturou CzechTourism se zaměříme na koncepci propagace i na projekty podporující rozvoj cestovního ruchu.
V legislativní části byla zpracována technická a terminologická novela k zákonu o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu (č. 159/1999 Sb.). Naše ministerstvo chce připravit i návrh věcného záměru zákona o cestovním ruchu. Legislativní úprava ve vazbě na cestovní ruch je žádoucí a může pak ve vazbě na připravovanou směrnici Evropské unie, která bude upravovat oblast souborných cestovních služeb a cest s asistovanou přípravou, zahrnovat i více témat z cestovního ruchu jako například i činnosti nezbytné k realizaci účelného a také efektivního marketingu a propagace ČR jako turistické destinace.
Bude potřeba aktualizovat politiku regionální soudržnosti? Pokud ano, kde by se měly klást akcenty?
Politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jak zní její oficiální název podle práva Evropské unie, již prošla svou reformou, a to během několikaleté přípravy na nové sedmileté programové období 2014 až 2020. Tato reforma nabývala konkrétních tvarů během vyjednávání o podobě balíčku nařízení EU, které trvalo dva roky a vyústilo ve schválení nové legislativy a v publikaci všech textů v Úředním věstníku EU koncem prosince loňského roku. Je tam několik reformních prvků, třeba nutnost koncentrace prostředků na definované tematické cíle, plnění předem stanovených předběžných podmínek čerpání, širší využití jiných forem podpory než jsou přímé dotace a také územní dimenze. V tuto chvíli jsou všechny členské státy ještě před startem, což znamená, že mají připraveny základní dokumenty obsahující analýzu národních potřeb a priorit a jim odpovídající návrhy cílů a jednotlivých programů. Jsme tedy na samém začátku a nevíme, jaký vývoj nebo i nečekané zvraty přinesou příští roky.
