Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) ve spolupráci s Komerční bankou představuje obsáhlý průzkum, jenž se v detailu zabývá problematikou zajištění proti obchodním a kurzovým rizikům z pohledu malých a středních exportérů. Průzkum realizovala agentura IPSOS. Dotazováno bylo 500 exportérů z celé České republiky.
Poté, co uvidí na dálnici mrtvolu...
S ohledem na vzrůstající exporty našich podniků se nezajišťování obchodů může firmám podle AMSP ČR vymstít. Bohužel právě malé firmy vůči svým obchodním partnerům mají složitější vyjednávací pozici. Ti, kteří neuvažují o zajišťování svých exportů, uvádějí nejčastěji, že jej nepotřebují, jinými slovy, že mají spolehlivé odběratele, příp. je to pro ně drahé. To je vůči postkrizovému období podstatná změna, firmy mají opět určitou tendenci podceňovat situaci. Důležitý je i údaj o tom, že je to pro firmy drahé. To je signál, že pracují s malou přidanou hodnotou, která neumožňuje dále zatěžovat firmu poplatky. Karel Havlíček, předseda AMSP ČR uvádí: „Je paradoxní, že ačkoliv firmám rostou exporty, navíc do mimoevropských teritorií, klesá u nich snaha zabezpečovat si svoje rizika. V době krize na nezajištěné obchody přitom dojelo velké množství malých a středních firem a dalo se předpokládat, že se poučí. Trochu mi to připomíná řidiče, který jezdí dvousetkilometrovou rychlostí. Poté, co uvidí na dálnici mrtvolu, zpomalí, dva dny jezdí obezřetně, ale za týden již opět jede jako divoch. Každý zodpovědný vlastník nebo manažer by neměl podceňovat řízení rizik a spoléhat na růst trhů. Bezpečně přijde opět doba poklesu a potom přežije ten kdo na ni bude připraven.“
Preferovaný způsob uzavření zajištění je po telefonu
Z odpovědí firem je zřejmé, že přestože většina exportních společností logicky převádí v rámci transakcí peníze z jedné měny do druhé, proti kurzovému riziku se zajišťuje jen necelá třetina z nich. Bankovními instrumenty pak čtvrtina. O měnovém zajištění typicky rozhoduje finanční nebo generální ředitel. Preferovaný způsob uzavření zajištění je po telefonu. Nicméně, velmi zajímavý je vzrůstající podíl firem preferující online komunikaci (34 %). Konzultace na toto téma by uvítala pětina firem, přičemž převládá preferovaný osobní kontakt. Opět i zde je vidět téměř šestnáctiprocentní podíl příznivců online poradenství.
90 % MSP nevyužívá financování exportních zakázek. Více jak polovina firem, které se domnívají, že je financování drahé, by uvítala financování za zvýhodněných úrokových podmínek. Polovina MSP by uvítala větší roli komerčních subjektů v podpoře financování exportních zakázek. 34 % exportérů by uvítalo sloučení obou státních nástrojů na finanční podporu vývozu pod jednu střechu. Stejně tak upřednostňují možnost většího výběru takovýchto poskytovatelů. Preferovaný způsob podpory financování exportních zakázek (51 %) je totiž podpora zaměřená na poskytování záruk a pojištění komerčním bankám, které pak budou financovat exportní transakce.
Zeměstřesení s epicentrem v Rusku
Přes dvě pětiny firem by měly zájem o interaktivní online poradenství a vzdělávání. Nejzajímavějším z nabízených témat jsou pro ně EU dotace a dále také zajišťování proti obchodním rizikům a financování exportních zakázek. Potvrzuje se dlouhodobý trend, firmy šetří čas a čím dál více využívají on-line nástroje. Téměř 50 % kladných odpovědí by bylo ještě před pár lety nepředstavitelné. Zajímavý je i údaj týkající se témat EU dotací, ve smyslu komplikované nebo nízké informovanosti. Lze z toho dovodit, že i nadále vnímají firmy tuto problematiku jako složitou a komplikovanou. Jde o významný podnět pro přístup státních institucí i dalších zainteresovaných subjektů k novému dotačnímu období.
Vzájemné sankce mezi EU a Ruskem zasáhnou podnikání přibližně pětiny MSP, z větší části navíc pouze nepřímo. 74 % malých a středních podniků se domnívá, že je sankce neovlivní. Je evidentní, že firmy nemají hlavní problém s přímým vývozem do Ruska, resp. jeho nahrazením, ale spíše mají strach, jak se sankce dotknou jejich obchodních partnerů v Evropě.
Struktura vzorku exportérů:
Podle počtu zaměstnanců:
42% - 6-24 zaměstnanců
23 % - 25-49 zaměstnanců
19 % - 50-99 zaměstnanců
15 % - 100-249 zaměstnanců
Pozice ve firmě:
55 % - Majitel/jednatel/ředitel
45 % - Obchodní/finanční ředitel
