Na osmém ročníku prestižního Mezinárodního energetického regulačního fóra, jež se konalo minulý týden v pražském Hotelu Ambassador – Zlatá Husa, byla reflektována aktuální situace a trendy na českém a evropském energetickém trhu z pohledu hlavních hráčů i regulátorů. Organizátorem a odborným garantem Fóra, jehož se zúčastnilo na 250 energetických odborníků, byla poradenská společnost Arthur D. Little, záštitu převzali premiér České republiky Petr Nečas, předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková a Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Klíčovými tématy osmého ročníku Fóra byly nové trendy a strategie regulace v Evropě, konsolidace energetických trhů a nové akviziční příležitosti ve střední a východní Evropě, státní energetická koncepce, energetická politika EU, vztah obnovitelných zdrojů a zdrojů tradičních, tedy jádra a uhlí, investiční politika v síťových odvětvích či budoucnost teplárenství. Hovořilo se ale také například o vývoji cen a spotřeby energie či vstupu ruského kapitálu do evropské energetiky.
Klíčová sdělení VIII. Mezinárodního energetického regulačního fóra:
* Z pohledu Ministerstva průmyslu a obchodu se energetika stává v EU jednou z nejdůležitějších oblastí. Důležité je udržet konkurenceschopnost podniků a průmyslu, přičemž „vyšroubování“ cen energie podporou obnovitelných zdrojů tomu nepomůže.
* Státní energetická koncepce má být v návrhu zpracována do poloviny roku, základní věci jsou již podle Ministerstva průmyslu a obchodu připravené.
* Aby byla státní energetická koncepce úspěšná, musí být závazná. Smysl bude dávat tehdy, nepůjde-li jen o osamocený dokument, ale postup reálných kroků, které se promítnou do legislativy.
* Česká republika musí být energeticky soběstačná a musí být schopná vyvážet. Zásadní je udržet kvalitní přenosovou soustavu, ta může pro ČR představovat podobné aktivum, jako pro jiné státy ropa.
* ČR musí trvat na využití jádra, na programu je dostavba 3. a 4. bloku v Temelínu, obnova Dukovan – k úvaze je stavba pátého bloku v Dukovanech.
* Zásadní je zrychlení budování přenosových sítí. Trvá-li vybudování zdroje jeden rok, pak vybudování sítě nemůže trvat třináct let. V Lotyšsku se podařilo zkrátit tyto lhůty na dva roky.
* Nelze podporovat obnovitelné zdroje (OZE), které vyrábí energii za neúnosných podmínek. Je nesmyslné budovat obnovitelné zdroje jen kvůli „plnění evropských tabulek“.
* ERÚ má jasné priority: národní české zájmy stojí nad zájmy evropskými, evropské nad světovými.
* ERÚ bude OZE podporovat pouze v rozsahu, který je pro ČR ekonomicky únosný. Nyní připravuje legislativní kroky k úplnému zrušení podpory většiny nových zdrojů, výjimkou jsou panely na obytných domech.
* Základním předpokladem rozvoje energetiky je stabilní legislativa. Novelizace jednou za pět let je v pořádku, dvanáct novel za deset let představuje velký problém. Nepleťme si turbulentní prostředí s chaosem.
* Nestabilita je větší problém, než metoda regulace, kterou regulátor volí.
* Evropský i český energetický sektor čelí řadě nejistot. Je těžké predikovat vývoj na komoditních trzích i vývoj evropského hospodářství jako celku. Jak bude pokračovat boj proti emisím CO2 a globálnímu oteplování (Roadmap 2050)? Jaký bude finální názor Evropské unie na jadernou energetiku? Jakým způsobem budou řešeny dopady obnovitelných zdrojů na stabilitu přenosových sítí i velkoobchodních trhů s elektřinou?
* Podle odhadů hlavních hráčů budou ceny elektřiny i plynu spíše stagnovat, vyloučený není ani jejich pokles. U elektřiny se v horizontu tří let očekává cena za komoditu na úrovni 50 EUR/MWh, u plynu pak na úrovni 25 až 26 EUR/MWh, přičemž ceny na spotovém trhu by se měly sbližovat s cenami dlouhodobých kontraktů.
První den Fóra byl věnován workshopu na téma „Nové trendy a strategie v oblasti regulace”. Hovořilo se o současných regulačních mechanismech i přístupu ke stimulaci efektivnosti regulovaných subjektů. Zásadním tématem bylo též řízení spolehlivosti kvality a spolehlivosti dodávek v regulačním vzorci. Se svými prezentacemi a v následné diskusi vystoupili zástupce britského regulátora OFGEM UK Martin Crouch, Dietmar Preinstorfer, Head of International Relations Department, Energie-Control Austria, zástupkyně německého regulátora BNetzA Annegret Groebel, Luca Lo Schiavo, Member of the Executive Office, Italian Regulatory Authority for Electricity and Gas (AEEG) a Alexandra Mozsolics, Department of Consumer Protection, Hungarian Energy Office (HEO).
Workshop však nabídl také pohled z druhé strany. V diskusním panelu, který moderoval Dean Brabec, Managing Director CEE společnosti Arthur D. Little, následně vystoupili zástupci regulovaných subjektů, konkrétně společností ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce, RWE GasNet, ČEPS, NET4GAS a SPP – distribúcia.
Program druhého dne zahájila úvodním slovem předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Velmi očekávané bylo též její druhé vystoupení, ve kterém představila hlavní cíle a strategii ERÚ pro letošní rok. Velký ohlas měla také prezentace ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby. Věnoval se v ní především problematice energetické bezpečnosti ČR a připravované státní energetické koncepci.
Tématu jednotného evropského trhu a jeho regulaci byly věnovány příspěvky, se kterými vystoupili zástupce španělského regulátora OMIE Rafael Gómez-Elvira González a Marek Woszczyk, President of the Energy Regulatory Office of Poland (ERO) a Vice President of CEER Board of Directors. Téma regulace doplnil zástupce Energetického regulačního úřadu Richard Ružička, který představil jeho strategii.
Bedlivě sledovány byly také prezentace strategií klíčových hráčů na středo a východoevropských trzích. Strategie svých firem tak postupně prezentovali ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš, ředitel Energetického a průmyslového holdingu Daniel Křetínský i jejich protějšek ze společnosti RWE Transgas Martin Herrmann. Na stejné téma pohovořili Robert Hienz, Senior Vice President Regional Coordination, E.ON AG, Alexander Sloboda, Senior Representative of the Czech Republic for EnBW a místopředseda představenstva společnosti Pražská energetika a Ivo Kouklík, Vice President společnosti Rusatom Overseas.
Osmý ročník Mezinárodního energetického regulačního fóra zakončily dva diskusní panely, kterých se zúčastnilo 16 top manažerů z oblasti energetiky a plynárenství. Jejich pohled doplnili zástupci velkých odběratelů elektřiny a plynu a představitelé Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu. Hovořilo se mimo jiné o státní energetické koncepci ČR, jednotlivých složkách energetického mixu či prognóze spotřeby a vývoje cen energií.
Další postřehy a náměty z Fóra:
* Dřívější formy regulace přinesly vyšší efektivitu, regulované subjekty se ale více soustředily na regulátora než na své zákazníky, inovace zmizely.
* V Německu dosahuje návratnost kapitálu na nové a rozšiřované kapacity 9 %.
* Z pohledu českých regulovaných subjektů je „k diskusi“ především délka regulační periody. Rostou totiž požadavky na flexibilitu, firmy se musí vyrovnat s technickými změnami, silný je vliv podpory obnovitelných zdrojů.
* Stát bude podporovat především ty hráče, kteří budou budovat tepelné elektrárny s vysokou účinností.
* Podporu je třeba dávat tam, kde jsou největší ztráty. Dáváme vše na zateplení, největší ztráty jsou přitom u zdroje, tedy v teplárenství.
* Pokud jde o prodej NET4GAS, připravuje ERÚ informační memorandum, které bude k dispozici všem zájemcům.
* ČEZ ukončil fázi zahraniční expanze, to ale neznamená, že se bude ze zahraničí stahovat a divestovat.
* Uhlíková stopa jaderné elektrárny je desetkrát menší na kWh než u fotovoltaiky.
* Centrální zásobování teplem představuje příležitost k vysoce účinné kogenerační výrobě elektřiny a tepla.
* Velké evropské utility masivně divestují – a to i tam, kde nejsou rizika.
* Energetický průmyslový holding plánuje v „krátkém období“ masivní expanzi. Cílem je velikost 1 mld. euro, tedy „třetina ČEZu“ a „dosažení kritické velikosti pro to, aby byl vnímán jako standardní evropská utilita na chvostu první ligy“.
* Ceny povolenek se tvoří na „pseudotrhu“, Evropská komise reguluje nabídku i poptávku, cenu si „představuje“ okolo 20 €. Na pevnou cenu by mohly firmy rozumně reagovat. Nyní však neví, jestli bude cena 0 nebo 30 euro. Pokud stojí povolenka 5 euro, zapomeňme na jádro, pokud stojí 30 euro, zapomeňme na uhlí.
* „Pokud by nám někdo bránil dostavět Temelín, tak je to na vystoupení z EU.“
* Při nákupu energie nepoužívají velcí zákazníci zatím příliš deriváty a hedging, nepočítáme-li přirozený hedging postupným nákupem.
* S regulací je to jako s arbitráží: nikdo by nakonec neměl být zcela spokojen.
