Jaký je trend mimosoudního vymáhání v České republice? Co byste řekl o vývoji výše pohledávek, které společnosti předávají k vymáhání?
Mimosoudní vymáhání prošlo za posledních několik let značným vývojem. V B2C sféře došlo k přechodu od čistě provizního systému k systému přenášejícímu část nákladů za vymáhání na dlužníka, v B2B sféře pak dochází zejména k napojení různých informačních registrů (ISIR, registry s hospodářskými informacemi apod.). Ačkoliv je naším zásadním přesvědčením, že mimosoudní vymáhání má své nezastupitelné místo při řešení všech pohledávek, někteří věřitelé na něj s vidinou soudního přísudku u malých pohledávek rezignovali. Poslední legislativní změny a nález Ústavního soudu však mimosoudní vymáhání opět vrací do hry. Trendem je rovněž i předávání stále nižších pohledávek do správy. Tento trend je zřejmě reakcí na vytvoření vysokých sedlin drobných pohledávek, které v době růstu věřitelé neřešili, současně je i jejich správa postupem času umožněna díky vývoji informačních technologií a tím i poklesem nákladů s vymáháním spojených.
Museli klienti EOS KSI v důsledku ekonomické krize změnit inkasní postupy? Jakým způsobem?
Změnou inkasních postupů se v průběhu krize zabývali téměř všichni klienti. Někde za to mohl pokles standardních zakázek a úbytek „obvyklé“ práce kmenových zaměstnanců, kteří dočasně z části inkasní agendu převzali, jinde tlak na pokles personálních nákladů naopak vyvolal zvýšenou poptávku po outsourcovaných službách. Krize rovněž ovlivnila chování klientů při sjednávání nových zakázek – analýzou dlužníků došlo k úpravě podmínek dodávek na fakturu či k úpravě schvalovacích postupů při získávání úvěrů. Další změnou byla snaha více strukturovat inkasní postupy, nastavit přesnější mantinely pro vnitřní správu pohledávek, délku externího inkasa, a tak i v některých případech docílit rychlejšího odžalování pohledávek. V neposlední řadě značný nárůst insolvencí vyvolal tlak mnoha firem na komplexní řešení dohledu nad insolvenčním rejstříkem spojený se službou přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení. Mnoho klientů s B2C pohledávkami začalo v době krize své pohledávky intenzivně prodávat.
Firmy stále častěji hledají cesty ke snižování nákladů. K tomu jim pomáhá i mimosoudní vymáhání pohledávek. Jaké jsou nové nástroje k mimosoudnímu vymáhání?
Outsourcované mimosoudní inkaso pohledávek je typickým nositelem úspor pro věřitele. V inkasní agentuře se kumuluje jak know how, tak i technické a personální kapacity, tedy veličiny umožňující generovat úspory z rozsahu a dosahovat vysokou kvalitu služeb. Vedle toho samotný princip odměňování agentury, kdy je provize vyplácena jen z uhrazených pohledávek, avšak práce je odváděna na všech předaných pohledávkách, je garancí efektivně vynaložených nákladů a motivací agentuře zároveň. Mezi nástroje mimosoudního vymáhání patří písemné upomínání (poštou, e-mailem, či SMS), telefonické upomínání a osobní návštěvy dlužníků. Tyto jednotlivé nástroje jsou vhodně kombinovány a doplněny dále o dohledávání nových kontaktů na dlužníky či monitoring insolvenčního registru. Významný posun lze sledovat i v oblasti IT technologií, které usnadňují přehled nad pohledávkami a umožňují lepší propojenost inkasní společnosti s klientem.
Liší se trh vymáhání pohledávek v ČR oproti jiným evropským státům?
Trh vymáhání je v Evropě odlišný prakticky stát od státu. Odlišnosti panují jak v regulaci trhu inkasních agentur (tj. kdo a v jakém rozsahu může provádět inkasní činnost), tak i v možnostech přenosu nákladů vymáhání na dlužníka (od naprosté benevolence po přesná pravidla stanovení částky pro jednotlivé výkony přenositelné na dlužníka). Vedle uvedeného jsou rozdíly například i v délce stanovení promlčecí doby, či možnosti odkupu pohledávek. Stupeň zapojení externích subjektů do inkasa pohledávek je rovněž odlišný, závisí jak na rozvinutosti místního trhu, tak na konkurenčním (cenovém) tlaku či národních zvyklostech.
Výzkumy z minulých let ukázaly, že platební morálka Čechů patří k nejhorším v Evropě. Jak se vyvíjí v současné době?
Platební morálku v současné době ovlivňuje přetrvávající ekonomická nejistota navazující na proběhlou hospodářskou krizi. Vývoj platební morálky je různý podle sektorů ekonomiky, v některých je slabé zlepšení (které může do značné míry souviset se zpřísněním podmínek získání úvěrů či možnosti plateb na fakturu), naši klienti však převážně hlásí setrvalý stav či drobné zhoršení platební morálky.
V posledních měsících se často mluví o problematice drobných pohledávek. S jakým druhem pohledávek se nejčastěji setkáváte vy? Jaká je úspěšnost jejich vymožení?
Malé pohledávky se obecně definují dle výše do 10 tisíc Kč. Naše společnost získává měsíčně do správy řádově tisíce malých pohledávek, a to ve všech jejich výších. Spolu s věřiteli jsme vyvinuli model inkasa, který nám umožňuje realizovat několikaměsíční vícestupňový inkasní proces s vysokou úspěšností. Nedávné změny v systému náhrad za zastoupení advokátem u soudu nutí mnoho věřitelů přemýšlet o změně postupů a přivádí je na myšlenku více využívat právě námi dlouhodobě prosazované mimosoudní inkaso. Jsme jim pro tyto úvahy kdykoliv k dispozici.
Z jakých oblastí jsou nejčastěji vaši klienti? Máte mezi svými klienty i subjekty státní a veřejné správy?
Naši obvyklí klienti jsou z řad bankovních domů, nebankovních poskytovatelů financování, pojišťoven, telekomunikačních operátorů, či spedičních a velkoobchodních firem. Nově se však k našim klientům, kde provádíme správu pohledávek, řadí například i zdravotnická zařízení.
Máte nějaké obchodní plány týkající se České republiky či jiných zemí?
S ohledem na nadnárodní síť EOS se naše lokální plány koncentrují pouze na území České republiky. Obchodní plány pro Českou republiku jsou zaměřeny zejména na rozšíření portfolia klientů s cílem zasáhnout i ta odvětví, kde se nyní outsourcing pohledávek příliš neprosazuje (například vymáhání hypotečních úvěrů) a na rozvoj přidružených služeb (obchodní informace či prodej software na řízení pohledávek).
Co byste doporučil firmám, které mají problémy se splácením svých pohledávek? Jak by jim měly předcházet?
Pokud firma eviduje při shodném či nižším obratu zvýšené množství pohledávek, a to buď v meziročním srovnání, nebo v rámci porovnání s konkurencí, může to mít několik důvodů. Mezi základní patří slabá prověrka odběratelů před dodávkou zboží na fakturu, chyby v dodávkách vyvolávající nutnosti častých reklamací, chyby ve fakturaci, příliš volná obchodní politika (může však být cíleným nástrojem pro získání tržního podílu), jednorázová intenzivní marketingová kampaň či slabý systém dohledu nad pohledávkami. Doporučoval bych důvody analyzovat za pomoci odborných firem a začít na problému intenzivně pracovat. Obchod je přeci ukončen až úplným zaplacením.
Foto: © Laurent Renault - Fotolia.com
