Už třetím rokem si nemůžete koupit nové volvo, aniž má nějakou formu elektrického pohonu. Buď to může být čistý elektromobil, mild hybrid nebo plug-in hybrid. Testované Volvo XC60 T6 patří do třetí skupiny, tedy plug-in hybrid kombinující konvenční zážehový motor s téměř 12kilowatovým akumulátorem, který dokáže v ideálních podmínkách pohánět těžký automobil až čtyřicetikilometrovou trasou čistě na elektriku.
To se ale často nestává, protože ideální podmínky nastanou výjimečně. Na cestu na nákup nebo kratší pojezdy ale energie vystačí. Jenže pak musíte XC60 píchnout do zásuvky nebo ho dobíjet při jízdě zážehovým motorem, což není zrovna příliš ekonomické, nebo rekuperací, což zase není časově efektivní.
Bohužel dobíjení baterie ze sítě trvá velmi dlouho. Během týdenního testu jsme využívali 22kW rychlonabíjecí stanice Pražské energetiky, které jsou rozmístěné v poměrně nenápadných stojanech po celé Praze. Větší výkon XC60 nepobere, zapomeňte na 50 kW, nebo dokonce rychlejší stanice – na ně ani nemá volvo tu správnou zásuvku a zároveň si musíte vozit vlastní kabel Mennekes, který ani není součástí bezpříplatkové výbavy auta. V té najdete jen dobíječku na klasických 220 V, kde nabití trvá více než celou noc. Z 22kW nabíječky se celá baterie nabije zhruba za čtyři hodiny. Tedy nic praktického pro řidiče a rodiny, jež nemohou nabíjet svůj vůz pravidelně v práci nebo doma přes noc. Baterie je umístěna ve středovém tunelu, nijak tedy nesnižuje velikost kufru.
S plně nabitou baterií je automobil překvapivě relativně úsporný (s ohledem na váhu 1,8 tuny, velikost a poskytovaný výkon 340 koní), kde se dá jezdit v běžném provozu za lehce přes sedm litrů, v ideálním (téměř nedosažitelném) případě i za litry dva. Naše spotřeba se pohybovala mezi deseti až jedenácti litry podle palubního počítače, ale s tím, že jsme neměli možnost každý den vůz dobíjet ani jsme neměli zrovna lehkou nohu na plynu. Za to jsme ale ani prakticky nevyužívali možnost dobíjet baterii motorem za jízdy, což zvedá spotřebu až ke třinácti litrům. Při jízdě se dá ještě baterie dobíjet rekuperací při brzdění, slouží na to i speciální poloha řadicí páky B, která dovede sbírat energii při jízdě efektivněji.
Baterie se nikdy nevybije zcela na nulu, vždy zůstane dostatek energie na krátkodobé připojení zadních kol v případě potřeby prudké akcelerace nebo pokud si to vyžadují klimatické podmínky třeba při jízdě na sněhu nebo v blátě. Elektromotor dodává dost energie i pro citelné zrychlení vozu v rychlostech přes 160 km/h. Pohon všech čtyř kol lze samozřejmě v případě potřeby zapojit i permanentně.
Mimochodem, pro výběr pohonu (AWD, hybrid, čistá elektrika) slouží jedno z asi pěti tlačítek v automobilu. Pak už tu je jen ovladač pro hlasitost rádia a tlačítka pro vyhřívání oken a jeden velký home button pro ovládání obřího tabletu. Na něm se pak ovládá zbytek celého auta, což je sice efektní, ale nikoliv efektivní. Naštelovat si teplotu klimatizace, přeladit stanici rádia, nastavit navigaci, prvky aktivní bezpečnosti, nebo dokonce ovládat způsob chování baterie lze jen pomocí dotykové obrazovky. Při stání příjemná věc, za jízdy už ovšem poměrně nepraktická a mnohdy i nebezpečná.
Co se týče bezpečnostních prvků, je samozřejmě Volvo XC60 T6 na špičce, myslím, že snad nenajdete žádného asistenta, který by v autě chyběl, snad kromě 360˚ kamery. Dokonce je tu i asistent na průjezd zatáčkou, který se snaží udržet optimální stopu a pomůže občas řidiči. Jako důkaz zaměření na bezpečnost se tu jeví nenápadná, ale užitečná věc – ovládání dětských pojistek zadních dveří přímo u ovladačů oken u řidičovy levé ruky.
Jízdní vlastnosti auta jsou skvělé, bohužel jsme ho zrovna vraceli v den, kdy přišla sněhová kalamita, ale i tak jsme při jízdě na zledovatělých silnicích na Pelhřimovsku měli dostatek příležitostí k vyzkoušení aktivních asistentů, a fungují. Jako ostřejší rodinné auto nebo reprezentativní vůz je Volvo XC60 T6 zcela vhodné, pokud máte v kasičce připravené dva miliony korun (cena začíná na 1,6 milionu) a také nabíječku.
