Tuto iniciativu ovšem v současné době uplatňuje pouze malé procento firem. Hospodářská krize roli finančních ředitelů ještě posílila a jen pod málokterou funkcí se dnes skrývá tak široké rozpětí činností, které významně ovlivňují budoucí vývoj a růst společnosti. Celkem 72 % respondentů souhlasí s tím, že s rostoucím významem role finančních ředitelů jako strategických poradců je tato funkce zajímavější než kdy předtím.
„Od propuknutí finanční krize v roce 2008 význam finančního řízení, respektive pracovníků na postech finančních ředitelů a manažerů, výrazně vzrostl. Podílejí se nejen na růstu společnosti, ale i na jejím strategickém směřování. Musejí se vyrovnávat mimo jiné s rostoucí volatilitou finančních trhů, regulatorními požadavky, globalizací a tlakem na snižování nákladů,“ říká Petr Knap, partner oddělení podnikového poradenství Ernst & Young v České republice, a dodává: „Ty nejlepší společnosti již neponechávají nic náhodě a k rozvoji vědomostí finančních ředitelů využívají propracovaný systém interních školení. Firmy, které se systematickému rozvoji finančních manažerů nevěnují, by výše jmenované výzvy nemusely do budoucna zvládnout.“
Rotace kádrů...
Průzkum vychází z vyjádření více než 530 finančních ředitelů firem z Evropy, Středního východu, Indie a Afriky i podrobných rozhovorů s pracovníky na pozici CFO v daném regionu, zahrnujících mimo jiné společnosti Reed Elsevier, UBS, či Unilever a dále také z odpovědí odborníků z akademické sféry či oborových konzultantů.
U podniků, kterým rostly v uplynulém roce tržby v rozmezí 5 % a vyšším, existuje výrazně větší pravděpodobnost, že se jim již vhodného nástupce na pozici CFO podařilo nalézt. Nicméně pouze 28 % respondentů uvádí, že již na pozici finančního ředitele skupiny vybrali zcela konkrétního pracovníka, případně mají představu o užším výběru kandidátů. Potřebu systematického plánování nadále potvrzuje zjištění, že silné firmy se většinou po vhodných kandidátech poohlížejí ve vlastních řadách. Většina finančních ředitelů Top 100 společností v regionu EMEIA, jež figurují v žebříčku Fortune 500, byla na svou pozici přijata prostřednictvím interního výběrového řízení. Ačkoliv samotné podniky hrají ve zvyšování kvalifikace finančních ředitelů důležitou roli, celkovou odpovědnost za profesionální rozvoj sdílí jak uchazeči o pozici finančních ředitelů, tak stávající CFO.
Nutnost zvyšování kvalifikace
Kandidáti na pozici finančního ředitele musí vynaložit nemalé úsilí, aby získali potřebné dovednosti a zkušenosti. Zatímco 73 % zúčastněných finančních odborníků je přesvědčeno, že jejich firma disponuje v současné době jen omezeným počtem pracovníků, kteří by v dané funkci obstáli, finanční ředitelé odpověděli, že překážku nepředstavuje ani tak nedostatek talentovaných jedinců jako spíše málo příležitostí potřebné vědomosti dále rozvíjet. Studie poukazuje na devět klíčových oblastí, na něž by se budoucí finanční ředitelé měli při své přípravě zaměřit. Ke třem nejdůležitějším patří prohlubování a rozšiřování poznatků z oblasti financí, zkušenosti se zaváděním sdílených služeb a mezinárodní zkušenosti, zejména pak z rozvíjejících se trhů.
Trend od specializace k rozmanitosti
„Důležité je pestré spektrum finančních zkušeností a odpovídající kombinace manažerských znalostí a klíčových finančních postů v rámci firmy a také ze světa podnikání. Cílem uchazečů o funkci finančního ředitele by nemělo být pouze budování kariéry tím, že absolvují veškeré pozice od správy financí až po daně a vztahy s investory. Za mnohem cennější jsou dnes považovány zkušenosti s řízením podniku nebo působení v různých divizích či v provozní oblasti,“ vysvětluje Ivana Aquin Kešnerová, senior konzultant oddělení podnikového poradenství Ernst & Young v České republice.
Celých 67 % finančních ředitelů je přesvědčeno, že kandidáti na post finančního ředitele, kteří svou dosavadní kariéru strávili výhradně ve specializovaných pozicích s finančním zaměřením, jsou oproti uchazečům s přímými zkušenostmi z obchodu znevýhodněni. Naproti tomu jen těsná většina respondentů se domnívá, že dostatečné příležitosti, které k rozvoji právě takových zkušeností potřebují, jim nabízí přímo jejich podnik.
Transformace finančních funkcí versus budování lidských zdrojů
Pouze 32 % kandidátů na pozici finančního ředitele skupiny uvedlo, že mají zkušenosti s outsourcingem provozu center sdílených služeb. Není pochyb o tom, že začleňování těchto center jako součásti širší agendy funkce finančního ředitele umožňuje odborným pracovníkům věnovat více pozornosti aspektům obchodních vztahů. Zároveň má však tato transformace některé dlouhodobé dopady na oblast lidských zdrojů.
„Transformace finanční funkce do podoby outsourcovaných nebo sdílených služeb vede k zásadní změně požadavků na kompetence a znalosti zaměstnanců. Do popředí se dostávají komunikační a manažerské dovednosti oproti čistě finančním znalostem,“ vysvětluje Petr Kouba, manažer oddělení podnikového poradenství Ernst & Young v České republice.
Přesun transakčních procesů na centralizované či externí zpracovatele může v konečném důsledku vést k tomu, že pracovníci ztratí možnost čerpat poznatky z řízení klíčových finančních procesů. Zásadní zkušenost s implementací a řízením centra sdílených služeb stále více proniká mezi základní kvalifikace vedoucích finančních odborníků.
Nutnost porozumět dynamice rozvíjejících se trhů
Většina respondentů (56 %) sdílí názor, že nejdůležitější pro budoucí rozvoj finančních manažerů jsou mezinárodní zkušenosti. V souvislosti se vzestupem rozvíjejících se trhů a jejich potenciálem nejen pro další růst podniku, ale také jako vhodné destinace pro umístění sdílených služeb, je nezbytné, aby se budoucí finanční ředitelé v odlišných mezinárodních prostředích dokonale orientovali. Společnosti by se tomuto požadavku měly přizpůsobit a v rámci profesní dráhy vysílat pracovníky jak na rozvíjející se trhy, tak do vyspělých tržních ekonomik.
Petr Knap dodává: „Bez ohledu na to, z jaké pozice v podniku kandidát nastupuje, je přesun na nejvyšší post v oblasti financí velkým skokem a vyžaduje neustálé usilování o osobní rozvoj.Tito pracovníci musí posilovat vztahy s těmi správnými zainteresovanými stranami, rozvíjet vlastní obchodní i strategické zkušenosti a naučit se, jak vybudovat a řídit různorodější týmy odborníků.“
Odlišné postoje stávajících finančních ředitelů a kandidátů na tuto pozici k rozvíjení kvalifikace
Čtyři z pěti dotazovaných finančních ředitelů tvrdí, že se určitým způsobem podílejí na přípravě budoucích uchazečů o post CFO v podniku a mnozí z nich jsou za tuto činnost dokonce hodnoceni. Lze se domnívat, že přístup většiny finančních ředitelů k této iniciativě má však spíše neformální charakter, ačkoliv ve svých odpovědích uvádějí, že k přípravě a osobnímu vedení pracovníků je třeba přistupovat daleko systematičtěji. Vedoucí finanční ředitelé, kteří na průzkumu participovali, jsou dále přesvědčeni, že formální přístup je z hlediska dalšího rozvoje uchazečů nezbytný.
Za situace, kdy je výkonnost společnosti systematickým rozvojem kvalifikace finančních ředitelů podmíněna a kdy mají finanční ředitelé stále větší vliv na obchodní růst i strategii podniku, může nejednotný přístup k dalšímu vzdělávání pracovníků nejen snížit budoucí hospodářské výsledky společnosti, ale také omezit její schopnost reagovat na vývoj na rozvíjejících se trzích.
Informace o průzkumu
Kompletní zpráva Finance Forte je k dispozici na webových stránkách www.ey.com/finance-forte.
Mezinárodní studie Finance forte přináší aktuální pohled na budoucí požadavky týkající se náplně práce finančních ředitelů, tj. jejich úkoly, priority, profesní vazby a zabývá se faktory, které pozici finančního ředitele vymezují. Průzkum vychází z odpovědí více než 530 finančních ředitelů z Evropy, Středního východu, Indie a Afriky a podrobného dotazování předních vedoucích pracovníků finančních oddělení a odborníků z akademické sféry či oborových konzultantů. Podklady pro zprávu byly zpracovány ve spolupráci s agenturou Economist Intelligence Unit.
Zdroj: Ernst & Young
