„Vylučování kandidátů z důvodu zdravotního stavu či zdravotního postižení zakazuje zákon. Všichni mají mít na trhu práce stejné podmínky. To znamená, že požadavek dobrého, nebo dokonce výborného zdravotního stavu, případně fyzické kondice je přijatelný pouze u pozic, u kterých je to důležité pro výkon daného povolání,“ říká Tomáš Pavlíček z pracovního portálu Prace.cz.
Mohou to být fyzicky náročné nebo manuální práce. I v takových případech by však měla být podmínka určité úrovně zdravotního stavu odůvodněná. Například: Hledáme nového kolegu nebo kolegyni na čištění střešních oken, požadujeme dobrou fyzickou kondici kvůli pracím ve výšce.
Asistentka s výtečnou kondičkou
Jestliže to není nezbytné, zaměstnavatel by podmínku dobrého zdravotního stavu uplatňovat neměl. Třeba různé práce v kanceláři lze vykonávat, aniž by dotyční zaměstnanci dokázali uběhnout maraton pod tři hodiny nebo uzvednout na bench pressu metrák, samozřejmě řečeno s nadsázkou. U takových povolání není pro požadavek dobrého zdraví v naprosté většině případů důvod.
Hovoříte bezchybně česky?
„Nároky na úroveň znalosti jazyka, a to i českého, si může zaměstnavatel klást, ale opět platí, že k tomu musí mít vzhledem k pozici důvod. Požadovat výborné zvládání češtiny je oprávněné, je-li její používání podstatnou součástí pracovní náplně,“ upozorňuje Tomáš Pavlíček z pracovního portálu Prace.cz.
Bez schopnosti domluvit se výborně česky se neobejde například tiskový mluvčí, editor, učitel českého jazyka, ale také třeba obchodník: Hledáme muže nebo ženu na pozici obchodního zástupce, náplň práce: propagace a prodej zboží, komunikace s klienty. Požadujeme: skvělé vyjadřovací a argumentační schopnosti, výbornou znalost českého jazyka (kvůli komunikaci s klientelou).
Komunikativní znalost češtiny
Dobrou (komunikativní) znalost češtiny si může dát zaměstnavatel do požadavků i v případě, že zaměstnanec často komunikuje s ostatními pracovníky a jazyková bariéra by bránila vzájemné spolupráci. Jestliže však zaměstnavatel po lidech v týmu zároveň vyžaduje vynikající znalost některého cizího jazyka, dá se předpokládat, že se s kolegy domluví i bez znalosti češtiny.
„Obecně platí, že pokud by zaměstnavatel podmiňoval získání místa nepřiměřeně vysokou úrovní českého jazyka na straně uchazeče vzhledem k povaze obsazované pozice, jednalo by se o nepřímou diskriminaci,“ upozorňuje Tomáš Pavlíček z pracovního portálu Prace.cz.
Kam se obrátit v případě diskriminace
Setkáte-li se během náboru s diskriminací, upozorněte na to. Začněte nejlépe u samotného zaměstnavatele, třeba si ani není vědom, že se nějaké diskriminace dopouští. To ho ovšem neomlouvá. Patřičné zákony – Antidiskriminační zákon nebo Zákon o zaměstnanosti – by měl znát.
Své podněty k prošetření diskriminace, a to nejen při náboru, můžete také podat hned ke dvěma institucím: Státnímu úřadu inspekce práce nebo Veřejnému ochránci práv. Oba úřady se případy diskriminace zabývají a podnět k prošetření lze na jejich stránkách podat elektronicky.
Neférové jednání při náboru (a nejen při něm) není nic příjemného. Člověk by ale neměl propadnout představě, že takhle to chodí všude. To zdaleka ne. Zvlášť v dnešní době, kdy je o lidi na pracovním trhu nouze, si firmy nemohou dovolit odmítat kandidáty z neoprávněných důvodů. Proto by byla věčná škoda zahořknout a přestat se pokoušet své ideální místo najít.