V novém průzkumu ACCA (Asociace certifikovaných účetních) 19 % respondentů uvedlo, že etika v podnikání je horší než před rokem. Současně však letos muselo řešit skutečné etické dilema o procento méně finančních ředitelů než loni (17 %). Případů etických dilemat je tedy relativně méně, nicméně jsou závažnější. Rozpory mezi veřejným zájmem, zájmem zaměstnavatele a osobním zájmem se dle vyjádření finančních manažerů většinou týkaly vykazování finančních výsledků, stanovování daňových povinností nebo také podmínek a postupů při veřejných zakázkách.
Své názory si v takové situaci uhájilo 47 % finančních manažerů. 17 % dotázaných, jež byli před některé z výše uvedených dilemat postavena, však po vzájemné diskuzi přijala stanovisko svého zaměstnavatele a nadřízených a přizpůsobila se požadavkům firmy. Oproti tomu každý šestý finanční profesionál konfrontovaný s dilematem nebyl s výsledkem jednání spokojen a svou situaci vyřešil ukončením pracovního poměru. Tento výsledek podporuje tvrzení o zhoršující se etice, neboť v loňském roce ze stejného důvodu opustil své místo pouze každý desátý dotázaný.
„Stále více se ukazuje, že neetické chování firem je zaměstnanci vnímáno značně negativně. Společnostem, v jejichž nitru k takovému chování dochází, hrozí odliv vysoce kvalifikovaných finančních a účetních profesionálů, kteří snadno najdou uplatnění jinde. Pro ACCA je jednou z klíčových hodnot integrita, proto klademe vysoký důraz na etické chování našich členů a napomáháme jim při řešení jakýchkoli etických dilemat. Je důležité, aby si firmy uvědomily, jakou váhu má etické chování, a to nejen vůči obchodním partnerům a institucím, ale také vůči vlastním zaměstnancům,“ říká Kateřina Benešová, ředitelka ACCA pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.
Pozitivnější výsledky než v loňském roce vyšly v otázce reputace účetní a finanční profese. Zhoršené postavení ve firmě letos pociťuje již pouze 14 % finančních profesionálů v České republice oproti 26 % v roce 2014. Nepatrně se zvýšil počet respondentů, kteří žádné změny nepociťují, je jich 52% (oproti loňským 48 %). Zlepšením postavení ve firmě, které může být mimo jiné dáno také oživením ekonomiky, pocítilo, stejně jako loni, 12 % finančních profesionálů.
Až 71 % respondentů uvedlo, že nároky na znalosti finančních ředitelů se stále mění, roste zejména požadavek na vědomosti z oblasti moderních technologií. Celá třetina (66 %) dotázaných se pak shodla na tom, že znalosti získané díky členství v profesních organizacích výrazně pomáhají nejen vysoce postaveným finančním manažerům při řešení různých etických dilemat, ale také zlepšují postavení profesních účetních u zaměstnavatelů.
V neposlední řadě z průzkumu vyplynulo, že i nadále je nejdůležitější vlastností správného finančního ředitele důvěryhodnost, na první místo tuto vlastnost dosadilo 64 % dotázaných. Druhou nejpotřebnější vlastností je pak právě etika, důraz však respondenti kladli také na profesionální technické dovednosti účetních.
Zjištěná etická dilemata
- Odmítnutí pozice ředitele nákupu kvůli korupci
- Korupce
- Krácení daní – DPH a Daň z příjmů právnických osob
- Podmínky při realizaci veřejných zakázek
- Střet zájmů při odměňování
- Manipulace s finančními výsledky společnosti (manipulace se ziskem/ztrátou)
- Transferové ceny
- Nedodržení zákonných požadavků
- Švarc systém
- Poradenství a neplnění potřeb klientů
Průzkumu s názvem Etika v byznysu a odpovědnost účetních a finančních profesionálů se zúčastnilo 480 respondentů, mezi nimiž byli zastoupeni i finanční ředitelé a manažeři předních firem napříč odvětvími.