Od roku 2000 do roku 2010 se počet přihlášených studentů na mezinárodně vyučovaných oborech téměř zdvojnásobil, a to na 4,1 milionů. V meziročním pohybu jde o nárůst v průměru o 7,1 procentních bodů. Uchazeči se zkušenostmi z multikulturního prostředí, znalostí více cizích jazyků a zahraničními kontakty mají na trhu práce výhodnější pozici. Na tento trend reagují vysoké a vyšší odborné školy, které expandují do zahraničí a zakládají tam své pobočky.
„K rostoucí expanzi vzdělávacích institucí do zahraničí přispěla ve velké míře i ekonomická krize. Kvůli ní se změnilo nejen firemní myšlení, ale i podmínky v plánování a vedení firem. Pro mezinárodní společnosti jsou aktuálně perspektivnější absolventi, kteří studovali v zahraničí, hovoří plynně dvěma či více cizími jazyky. Zkušenost z jiné země jim zároveň pomáhá rychleji se adaptovat na styl práce a multikulturní firemní prostředí,“ říká Hana Velíšková, Director v oddělení Human Resources, KPMG Česká republika.
Studenti mají na výběr z různých studijních programů
Sílící konkurence ze strany netradičních poskytovatelů vzdělávání je patrná zvláště ve vyspělých ekonomikách. Těmi jsou především instituce, jež nabízejí on-line studijní programy nebo dálkové studium, a to i v rámci vysokoškolských oborů. „Velkou výhodu mají školy anglického typu. Angličtina je světovým jazykem a její znalost se dnes u vysokoškoláků považuje za naprostou samozřejmost. Kromě sféry byznysu se běžně používá i ve vědě, technologiích, diplomacii a kultuře. Angličtina zároveň prorůstá do jiných řečí, kdy se anglické výrazy stávají synonymy pro místní slova, nebo je zcela nahrazují,“ upozorňuje Hana Velíšková.
Erasmus pro všechny
Evropskou vlajkovou lodí je v oblasti nabídky programů vzdělávání a odborné přípravy program Erasmus, do nějž se v současnosti zapojilo přibližně 90 procent evropských univerzit. Z českých vysokoškolských institucí je jich v akademickém roce 2012/2013 přihlášeno celkem 70 z celkového počtu 72 státních, veřejných a soukromých vysokých škol. Z České republiky vycestovalo přes Erasmus od jeho vzniku v roce 1987 více než 50 000 studentů a 18 000 vysokoškolských zaměstnanců. A protože se tato čísla každoročně zvyšují, představila Evropská komise návrh nového programu pro období 2014–2020. Ten má sjednotit všech sedm stávajících vzdělávacích programů EU do jednoho s názvem Erasmus pro všechny. „S tímto záměrem EU můžeme očekávat další expanzi zahraničních institucí v Evropě. Nadále také stoupá zájem o studium v rámci bilaterálních dohod, tedy smluv mezi dvěma univerzitami, často i z jiných kontinentů. Zde mají studenti mnohem vyšší šance seznámit se a sžít se zcela odlišnými kulturními hodnotami, normami i celkovým pohledem na svět,“ doplňuje Hana Velíšková.
Z rostoucí poptávky po mezinárodním terciárním vzdělávání profitují nejen vzdělávací instituce, ale i jednotlivé ekonomiky. Podle publikace Education at a Glance 2012 je průměrný čistý přínos osoby s vysokoškolským vzděláváním v zemích OECD zhruba dva miliony korun. V České republice jde dokonce o 2,2 milionu korun.
Děti vzdělanější než rodiče
Mezi zaměstnanci v zemích OECD figuruje v průměru 83 procent vysokoškoláků. A díky potenciálně vyšší šanci uplatnit se na trhu práce se jejich počet neustále zvyšuje. Je to patrné hlavně u ročníků narozených v 80. letech minulého století a mladších. Vůbec nejdynamičtěji se situace vyvíjí v Číně, kde od 90. let dosáhly investice do vzdělávání 20 miliard dolarů. Tímto krokem také razantně stoupl počet studentů, kteří se přihlásili do systému terciárního vzdělávání. Od poloviny do roku 2010 se pak zvýšilo jejich množství z pěti na 34 milionů. Ale nejen v Číně dosahují děti vyššího vzdělání než jejich rodiče. Podle veřejně dostupných analýz OECD se tento jev zřetelně projevuje také v Polsku, kde je 67 procent dětí vzdělanějších než jejich rodiče. V České republice se identický ukazatel pohybuje na úrovni 48 procent. Obecně ale Česko v mezinárodním srovnání co do počtu vysokoškoláků v celkové populaci stále mírně zaostává.
On-line vzdělávání na vzestupu
Způsob výuky studentů i vyučování jednotlivých předmětů dnes čím dál více ovlivňují on-line technologie. Díky internetu se stírají zeměpisné vzdálenosti, studium je tak dostupné z jednoho místa prakticky pro kohokoliv kdekoli na světě. Stále více vzdělávacích institucí proto zavádí mezinárodní programy, které tento trend využívají. On-line technologie zároveň slouží k efektivnímu propojení jednotlivých fakult, studentů i zaměstnanců. Inspirují školy k zavádění inovativních přístupů v rámci studijních programů, které tak zahrnují studenty denního, dálkového i virtuálního studia.
