Výzkum byl proveden metodou CAWI v listopadu 2016 a data sbírala a vyhodnotila agentura IPSOS. Na strukturované dotazníky odpovědělo 393 vysokoškolských studentů, především ekonomického zaměření. Téměř všichni respondenti studují prezenční studium na státní vysoké škole.
Výsledky ukazují, že vysokoškolští studenti – především ekonomických oborů – mají v oblasti vedení a manažerských pozic velké ambice. 6 z 10 studentů věří, že má předpoklady k vedení týmu lidí. Vedení lidí baví celých 79 % studentů, pro jednu pětinu dotazovaných je pozice lídra naprosto přirozená. Sebevědomější ohledně předpokladů k výkonu manažerské práce jsou muži – zatímco 32 % mužů odpovědělo na otázku, zda mají vhodné předpoklady k výkonu manažerské práce rozhodně ano, u žen uvedlo stejně přesvědčivou odpověď pouze 9 %.
„Interpretace výzkumných dat přinesla potvrzení některých našich pracovních hypotéz, ale také nové náhledy na studentské manažerské zkušenosti. Mezi ty pozitivní patří poznatek, že drtívá většina studentů (84 %) považuje vedoucí/manažerskou roli za imanentní součást svých budoucích pracovních povinností,“ vyjádřil se k výzkum Václav Liška, bývalý předseda Klubu mladých manažerů ČMA a vedoucí Katedry společenských věd ČVUT.
Zkušenosti s vedením lidí získávají studenti nejčastěji v rámci školních projektů (69 %), volnočasovými aktivitami (63 %) nebo vlastní iniciativou (53 %). Přesto však téměř dvě třetiny dotázaných uvedly, že považují své zkušenosti s vedením za nedostatečné. Nejvíce studentům dle jejich odpovědí chybí reálná zkušenost a praxe (38 %). Za největší výzvu v oblasti vedení lidí považují schopnost koordinovat tým a umět motivovat a inspirovat ostatní.
A jak by podle studentů měl vypadat dobrý manažer? Z části se jim narodí, ale z části musí své schopnosti nabýt učením. Podle studentů by úspěšný manažer měl být především zodpovědný, komunikativní, spolehlivý a schopný koordinovat práci.
„Potěšilo mě zjištění, že nejdůležitější vlastností manažerů je podle respondentů zodpovědnost, což je klíčový předpoklad udržitelnosti našeho konání. Potvrzuje se tak, že námi poskytované vzdělání má hlubší smysl v komplexním formování individuálních osobností, čímž přispívá k pozitivnímu rozvoji společnosti jako celku,“ doplnil k výsledkům výzkumu Josef Taušer, děkan Fakulty mezinárodních vztahů VŠE.
Z dotazovaných studentů celých 76 % při studiu pracuje, z toho 22 % zcela v oboru, 45 % částečně v oboru. Téměř všichni studenti, kteří prodlužují studium, zároveň při studiu pracují (92 %). Co se týče představy o svém budoucím povolání, k její konkretizaci dochází u studentů především po 26. roku života. 84 % procent mladých lidí počítá s tím, že budou pracovat ve vystudovaném oboru, který vnímají jako perspektivní.
Výsledky výzkumu také prozrazují silně pozitivní naladění mladé generace. Dvě třetiny dotázaných uvedlo, že se cítí šťastně, jedna čtvrtina dotázaných dokonce velmi šťastně. Celých 89 % dotázaných vnímá aktuální ekonomickou situaci v ČR jako dobrou, čtvrtina studentů očekává v příštích šesti měsících ještě zlepšení a více než polovina počítá s tím, že ekonomické podmínky v ČR zůstanou v budoucnu minimálně stejné.
