Vývoj insolvencí v České republice za první čtvrtletí 2014

Za první čtvrtletí roku 2014 bylo podáno celkem 9 124 insolvenčních návrhů. Nejvyšší počet insolvenčních návrhů byl v měsíci březnu (i po přepočtu na počet dní v měsíci). Ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2013 poklesl počet firemních insolvenčních návrhů o 42,7 %, naopak počet insolvenčních návrhů u nepodnikajících živnostníků žádajících o oddlužení vzrostl o 81,4%. U fyzických osob vzrostl počet insolvenčních návrhů meziročně o 4,6 %. Překvapivý je pokles firemních insolvenčních návrhů. Jedním z důvodů může být i fakt, že ve srovnání s loňským rokem bylo podáno podstatně méně insolvenčních návrhů na firmy v likvidaci.

Z hlediska odvětví byl v prvním čtvrtletí 2014 nejvyšší počet insolvenčních návrhů z oboru stavebnictví (139 návrhů), velkoobchod (135 návrhů), maloobchod (99 návrhů), dále z oboru stravovacích a ubytovací služeb, a správy nemovitostí. 

Tabulka 1: Insolvenční návrhy v ČR*

* insolvenční návrhy podané, mohou se na daný subjekt opakovat

Zdroj Creditreform, insolvenční rejstřík

Do roku 2012 zveřejňovala společnost Creditreform celkové počty insolvenčních návrhů u firem a u fyzických osob - spotřebitelů. V rámci  firem byly vykazovány i živnostenské firmy, které měly IČ a současně žádaly o oddlužení. Vzhledem k tomu, že živnostenské firmy, které mají IČ a nejsou ekonomicky aktivní nebo mají minimální dluhy z podnikání mohly dle závěrů Expertní komise ministerstva žádat o oddlužení, sleduje společnost Creditreform od roku 2013 v rámci zpřesnění metodiky skupinu nepodnikajících živnostníků ve zvláštní kategorii.

Od 1. 1. 2014 je tato skutečnost obsažena i v revizní novele insolvenčního zákona.

Další novinkou, kterou novela insolvenčního zákona přináší, je prodloužení lhůty pro přihlášení pohledávek. Doposud mohla být lhůta k podání přihlášek pohledávek stanovena soudem v rozmezí 30 – 60 dnů od rozhodnutí o úpadku. Soudy obvykle používaly kratší 30 denní lhůtu, čímž mohli být poškozeni věřitelé, kteří se včas nedozvěděli o úpadku svého dlužníka. Nově je zákonem od 1. 1. 12014 stanovena lhůta pevně a činí 2 měsíce, pouze v případě oddlužení zůstává dle dosavadní praxe 30 dní. 

Zpřesnění přináší novela insolvenčního zákona i do problematiky započítávání vymoženého plnění. Pohledávka bývá obvykle tvořena více dílčími složkami a pokud nedojde k uspokojení pohledávky v plném rozsahu, vzniká otázka, jaké dílčí složky byly v jaké míře uspokojeny. Proto zákon závazně stanoví způsob započítávání poskytnutého plnění na dílčí složky pohledávky tak, že první se umořuje jistina, pak úroky, úroky z prodlení a následně náklady spojené s vymáháním pohledávky. 

Řada insolvenčních návrhů u právnických osob končí prohlášením úpadku, případně je insolvenční návrh zamítnut z nedostatku majetku firmy nebo odmítnut z formálních důvodů.

Konkurzů bylo v první kvartále roku 2014 prohlášeno 613, z toho počet živnostníků činil 270. Zajímavé je opět srovnání prvního čtvrtletí roku 2013 a 2014. Počet prohlášených konkurzů vzrostl o 9,5 %, přičemž v kategorii firem došlo k poklesu 8,5 %, zatímco u živnostníků zaznamenáváme významný  nárůst o 45,9 %.

Tabulka č. 2: Konkurzy právnických osob a živnostníků

zdroj: Creditreform

Tabulka č. 3: Firmy v konkurzu dle obratu (první čtvrtletí 2014) 

zdroj: Creditreform 

Druhým, málo využívaným způsobem řešení úpadku, je reorganizace. Jedná se o takový způsob řešení úpadku, kdy dochází k postupnému uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku.

Do konce roku 2013 byla předpokladem pro povolení reorganizace podmínka, aby obrat firmy, která se dostala do problémů, činil v roce před insolvencí alespoň 100 000 000,- Kč. Druhým kritériem pro povolení reorganizace bylo, aby firma měla minimálně 100 zaměstnanců. 

Novela insolvenčního zákona reaguje na skutečnost, že řada menších firem tyto podmínky nesplňuje a nemůže reorganizaci k řešení svého úpadku využít. Snižuje tedy od 1. 1. 2014 kritéria pro povolení reorganizace, a to tak, že roční úhrn čistého obratu firmy se snižuje na 50 mil. Kč a počet zaměstnanců na 50 zaměstnanců. Nově také postačí splnění alespoň jednoho z kritérií. Současně dochází k posílení kontroly věřitelů nad prováděnými reorganizacemi a to tak, že věřitelský výbor může jmenovat nebo odvolávat členy statutárního orgánu a dozorčí rady dlužníka.

V prvním čtvrtletí roku 2014 bylo podáno celkem 7 586 insolvenčních návrhů s žádostí o oddlužení. Je to o 8,23 % více než v roce 2013. Ze všech žádostí bylo oddlužení povoleno v 6 509 případech, tj. o 25,4% více než v roce 2013. Oddlužení formou zpeněžení majetku bylo schváleno v 188 případech, u 5 388 případů bylo oddlužení řešeno nastavením splátkového kalendáře. 

Novela insolvenčního zákona, která vstoupila v platnost v roce 2014, přináší i v oblasti osobních bankrotů řadu novinek. Zásadní změnou je nový pohled na podmínky platné pro povolení oddlužení. Zatímco dříve byla základním předpokladem pro povolení oddlužení skutečnost, že dlužník není podnikatelem, revizní novela zákona nyní nehodnotí povahu osoby dlužníka, ale zkoumá zejména povahu jeho dluhů. Základní podmínkou povolení oddlužení je, aby dlužník neměl dluhy z podnikání. Zvažuje se však i doba vzniku dlužníkova dluhu z podnikání, výše a četnost dluhu a doba, kdy dlužník s podnikáním skončil. Současně zákon v paragrafu 389 specifikuje výjimky, kdy určité dluhy oddlužení nebrání. 

Další novinkou v oblasti oddlužení je institut společného oddlužení manželů. Manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, mohou nově tento návrh podat společně. Manželé jsou pak po dobu trvání insolvenčního řízení v postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka. Návrh na povolení oddlužení musí obsahovat výslovný souhlas manželů s tím, aby veškerý majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů. Tato novinka se v praxi ujala, jen za leden až březen letošního roku bylo podáno 1 590 společných insolvenčních návrhů s žádostí o oddlužení, povoleno bylo zatím 498 společných oddlužení. 

Očekávání společnosti Creditreform pro rok 2014 jsou v oblasti vývoje insolvencí mírně optimistická. Faktory jako pokles cen energií a telefonních poplatků, nízká inflace, růst exportu podpořený silnou korunou a konec restriktivní politiky nové vlády by mohly ekonomiku stabilizovat a nejspíš se dočkáme i mírného oživení. To se však zřejmě ještě neprojeví ve výraznějším zvýšení mezd a zaměstnanosti. 

U firemních insolvencí očekáváme v letošním roce stagnaci či mírný pokles insolvenčních návrhů. V segmentu nepodnikajících živnostníků insolvenční návrhy zřejmě dále porostou i letos. Bude pokračovat diferenciace mezi aktivními živnostenskými firmami a neaktivními živnostníky, kteří mají IČ nebo mírné dluhy z podnikání a současně žádají o oddlužení. U spotřebitelů bude počet insolvenčních návrhů mírně rostoucí, nepředpokládáme však návrat na hodnoty minulých let.