Toto uvolnění je jedním z důvodů, proč dnes v Americe vidíme opětovné vzedmutí nemoci. Největší nárůst poslední dobou zaznamenaly především jižní státy od Kalifornie po Floridu, v těchto dnech se ovšem ohniska dostávají i do dalších států, jako je například Jižní Karolína. Ukazuje to jedno: hrozí, že problém se zanedlouho dotkne opět celých Spojených států.
Vidím v tom i jistý politický podtext, především právě na jihu. Tam má výrazně silnější pozici republikánská strana. Guvernéři a kongresmani tak mnohem víc slyšeli na tlak od prezidenta Trumpa – jehož popularita v té době byla o dost větší než dnes – otevírat ekonomiku rychleji, snažili se vyhovět, aby měli větší šanci na opětovné zvolení. Situaci zhoršily rovněž protesty proti rasové diskriminaci.
Restrikce se začínají obnovovat. Volá se po masivním nošení roušek, ekonomika se v těchto oblastech znovu uzavírá.
Pokles ano, ale mírnější
Akciové trhy na situaci reagují ostražitě a se znepokojením, vyčkávají. Růst cen akcií se zastavil, ovšem nemyslím, že bychom měli panikařit – akciové trhy totiž zatím čerpají dobré zprávy z ekonomiky z doby uvolňování, kdy bylo jasně vidět, že soukolí se roztáčí, lidé nakupují, firmy začínají víc vyrábět. To bylo ještě před tím, než se počty pozitivně testovaných opět začaly zvyšovat. Nechci to nazývat druhou vlnou, protože ani představitelé Spojených států nemají jasno v tom, zda vůbec skončila vlna první. Navíc trhy věří, že vakcína bude v dohledné době k dispozici, což podporují některé výsledky výzkumů.
Jednou z věcí, kterou bude zajímavé sledovat, je, jak s celou situací „zamávají“ nedávné oslavy Dne nezávislosti. Američané jsou zvyklí se sdružovat, společně slavit, chodit na pláže, zkrátka být spolu. Uvidíme, zda tento významný den v následujících týdnech počty nakažených nějak výrazněji zvedne.
Aby se motor nezadřel
Jaký tedy bude dopad na ekonomiku, jak to bude dál? Jak už jsem zmínil, vše se odehrává s jistou setrvačností. Pandemie má vícetýdenní náskok: to, co vidíme dnes, je důsledkem květnového otevírání ekonomiky.
Autority jsou dnes v boji s covidem-19 mnohem zkušenější, a byť se Spojené státy nějakých dalších opatření dočkají, myslím, že nebudou úplně plošná. Dopad na trhy proto tentokrát nemusí být tak drtivý.
Asi ani nemůže být. Stát i centrální banka budou hledat všemožná řešení a kompromisy, jak tento nový tlak ustát, budou sledovat kapacity nemocnic, které se opět začínají plnit. Současně budou hledat cesty, jak nezatížit ekonomiku.
Je nutné si uvědomit, že USA jsou motorem světové ekonomiky, a kdyby nastal významnější druhý útlum, bude pro celý svět opravdu velice obtížné vše zase nastartovat.
Uvidíme tedy, jak se situace vyvine v nadcházejících letních měsících. Trh se dívá mnohem dál, za horizont půl roku i roku, a toužebně hledí k vakcínám, které by v té době už měly existovat. Dojde-li tedy k útlumu a oslabení, ekonomických dat se to nemusí až tak výrazně dotknout.
Myslím si, že oslabení ekonomického růstu si ještě celý svět všimne, byť nebude tak prudké jako v březnu a dubnu. Reálná je podle mně dřívější předpověď šéfa americké centrální banky Jeroma Powella, který řekl, že vývoj bude sledovat tvar písmene W – po velkém propadu přichází částečný vzestup, který ovšem bude následovat další pokles. Než se světová ekonomika zmátoří, bude to ještě nějakou dobu trvat. Apokalyptická krize ale, věřím, není pravděpodobná.
Autor působí jako hlavní analytik SFG Holding.
