Jde například o oblast veřejných zakázek a soutěží, ochrany hospodářské soutěže, finančních služeb, ochrany životního prostředí nebo veřejného zdraví, přičemž členským státům je umožněno tento seznam dále rozšířit. Směrnice ovšem současně respektuje zásady profesní mlčenlivosti, která se týká advokátů a lékařů.
„Hlavním pilířem směrnice je ochrana oznamovatelů, která jim bude poskytnuta pouze v případě, že prokážou, že měli racionální a důvodné přesvědčení o tom, že zveřejněné informace jsou pravdivé. Například v USA platí již zcela zaběhlá praxe, kdy po krátkém interním prošetření a vyhodnocení situace je následně okamžitě povolán tým advokátů, který situaci náležitě vyšetří a vyhodnotí z hlediska dalších rizik a opatření pro společnost. V České republice však v současné době není ještě žádná sjednocující a konkrétní právní úprava ochrany oznamovatelů. V roce 2018 byl sice vypracován návrh zákona o ochraně oznamovatelů v souladu s programovým prohlášením vlády České republiky, byl však ale drtivou většinou připomínkovacích míst zcela zásadně zkritizován. V současné době tak návrh přepracovává Ministerstvo spravedlnosti ČR, proto nemá smysl se jím dopodrobna zabývat, neboť dozná ještě mnoha změn. Především však bude muset reflektovat minimální standard prezentovaný směrnicí,“ upřesnila Markéta Deimelová.
Přísliby právní ochrany ale nic nemění na tom, že trvají přirozené obavy případných oznamovatelů, kteří mají strach z odvetných opatření ze strany zaměstnavatele, mezi něž může patřit přeložení na jiné pracoviště, znemožnění kariérního růstu nebo dopad na odměňování. Většina z nich totiž nevěří, že by jim odpovídající ochranu poskytly třeba české soudy.
Je namístě odměna?
Měli by být whistlebloweři jakožto zaměstnanci motivovaní k oznámení protiprávního jednání finančně? Myslí se tím, že by po pravdivém a usvědčujícím oznámení obdrželi od zaměstnavatele zvláštní finanční odměnu. Určitě ano či spíše ano potvrdilo skoro 37 % dotázaných. Pro spíš ne a nebo určitě ne se vyjádřilo 43 % respondentů. Téměř 21 % nedokáže odměnu vůbec posoudit.
Neméně zajímavé byly i odpovědi na otázku, zda na svém pracovišti mají zaměstnanci speciální vnitřní kanál na podávání oznámení o protiprávní činnosti. Více než 19 % dotázaných potvrdilo, že takovou možnost na svém pracovišti má, zpravidla šlo o speciální e-mailovou schránku nebo anonymní telefonní linku. Každý desátý respondent uvedl, že na jeho pracovišti existuje interní směrnice, jak s oznámeními naložit. Více než 14 % by se obrátilo na svého nadřízeného, kterému plně důvěřují. Téměř polovina respondentů potvrdila, že na jejich pracovišti žádný speciální kanál pro podání oznámení neexistuje.
Zdroj: Taylor Wessing Česká republika, 2019
