Původně chtěla European Banking Authority (EBA) pro nejdůležitější evropské banky zveřejnit novou výšku vlastního kapitálu už teď. Tímto způsobem EBA určuje, do jaké míry se banky musí zajistit proti neklidu na trhu nahromaděním vlastních peněz. Ale zveřejnění bylo na poslední chvíli přesunuto a po kreditních společnostech jsou požadována další data.
Napjatá situace v bankovním světě, EBA se bojí o půjčky
Shon kolem peněžní výbavy bank podtrhuje napjatou situaci ve finančním sektoru. Ze stále dalších firem slyším starosti, co se tam děje a jaké dopady by to mohlo mít na financování podniků. Bankovní domy se sice samy snaží rozptýlit obavy, že přijde úvěrová nouze, ale věrohodné to příliš není, obzvlášť, když už semafory v některých evropských zemích ukazují žlutou. A před nedávnou dobou vyjádřila EBA obavy, že „banky vyvodí z vyšších kapitálových nároků a tlaku trhů špatné závěry a zastaví poskytování půjček“.
Důvod těchto omezení je jednoduchý a leží paradoxně v tom, že bankovní sektor má být stabilizován. V centru této stabilizace stojí vybavení vlastním kapitálem. K tomu musí bankovní domy výrazně zlepšit poměr vlastního kapitálu a rizikových aktiv, ať už navýšením jednoho nebo snížením druhého. Ovšem zvyšování vlastního kapitálu je právě teď pro banky nesmírně obtížné. Z finanční krize povstavší evropská dluhová krize v podstatě bezprostředně způsobila krizi bankovní. Tato bankovní krize se projevuje silně sníženými akciovými kurzy, dále ve vysokých rizikových prémiích za pojištění bank proti neschopnosti splácet své nezajištěné úvěry a v nezájmu investorů vůbec do nezajištěných úvěrů bankám vstupovat.
Poptávka po vlastním kapitálu je sotva pokrytelná
Při daném množství rizikových aktiv kolují v médiích zprávy o tom, že evropské banky potřebují 106 miliard eur vlastního kapitálu. V tuto chvíli (29. listopadu 2011) je vyloženě nepravděpodobné, že by byly všechny banky schopné obstarat veškeré potřebné peníze. Alternativa by byla nucená kapitalizace, které by se ale banky z pochopitelných důvodů rády vyhnuly.
Mazanost pod tlakem
Zbývá zvyšování vlastněného kapitálu přes snižování nákladů a vyšší zisk, nebo pomocí pochybných praktik jako například znovuzhodnocení závazků. Pod tlakem jsou ovšem finanční ústavy kvůli dalším možným těžkostem evropské dluhové krize. Nepodaří-li se tedy zvýšit vlastní kapitál, je třeba se soustředit na společného jmenovatele. Ten se musí zmenšit prostřednictvím redukce rizikových aktiv. Toho mohou banky dosáhnout vlastním novým zhodnocením nebo prodejem.
Snížit riziková aktiva
Redukce rizikových aktiv (finanční svět mluví o tzv. deleveragingu) se jinak děje především prostřednictvím jejich prodeje a samozřejmě prostřednictvím redukce obchodu s penězi. Přitěžující k tomu je další věc: dluhopisy evropských států doposud jako riziková aktiva vůbec nebyly počítány, což by se brzy mohlo změnit. Z pohledu hospodářského provozu je ale smysluplné počítat rizika podle skutečných hodnot, navíc by tento požadavek zostřil krizovou situaci a ve výsledku opět poškodil samu stabilitu bank.
Vysadit Basel III
Vše se právě teď uzavírá do bludného kruhu, který bude podle některých probořen až ve chvíli, kdy budou plánované regulace v plánu Basel III přesunuty na neurčito, krize státních dluhů ukončena a bankovní domy přinesou ohledně svých rizik více transparence, aby obnovily důvěru investorů.
Dirk Elsner byl několik let sekčním vedoucím banky a finančním ředitelem německého „mittelstandového“ konsorcia. Dnes je poradcem pro banky a středně velké firmy mj. k tématům financování, managmentu likvidity, otázkám regulace, plánových pohledávek a tématům obchodního managmentu. Pravidelně přispívá do německého CFOworldu.
Přeloženo z německého CFO Worldu
